Time for Love {Kagehina}

33. část

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Vpustil jsem Shoyu jako prvního do pokoje, zavřel dveře a zády se opřel o dveře.
Shoyo se rozhlížel, pak si sedl na postel a stočil pohled na mě.
Pozoroval jsem toho zrzka. Byl tak roztomilý.

Najednou se na mě svůdně podíval a já se už po několikáté zamiloval.

Tobio mě pustil do pokoje jako první. Hned jsem si prohlížel jeho pokoj, protože to bylo poprvé co jsem u něj.
Do dnešního dne jsme se scházeli spíš u mě nebo venku.
Pokoj byl normální ale pro mě byl nádherný, protože byl Tobiův. Byl to kousek jeho.

Po mém průzkumu jsem si sedl na postel a koukal na Tobiho, který se opíral zády o dveře.
Sedl jsem si na postel a podíval se na něj. "Chceš tam vystát důlek nebo půjdeš za mnou." Poznamenal jsem s úsměvem.

Nad jeho poznámkou jsem jen zakroutil hlavou a s úsměvem přistoupil k posteli. Sedl jsem si na postel vedle něho a hned si přivlastnil jeho rty.

Toužil jsem po něm celým mým tělem a myslí ale bránila mi v tom má sestra, která zrovna, podle mého názoru, na tohle čekala.

Ale jemu nejspíš přítomnost Miwy evidentně nedělala problém, když mi v polibku, který prohloubil, zajel rukou pod tričko a začal zkoumat mou hruď.
Ukončil jsem polibek a podíval se na něj. Ublíženě zakňučel.
"Sho, chci tě a strašně moc ale nejsme tady sami." Pronesl jsem polohlasem.

Pouhý polibek a co se mnou dělal za divy.
Toužil jsem po něm. Tak moc jsem ho chtěl, že mě přítomnost jeho sestry nezastavila.

Když ukončil polibek, tak jsem ublíženě zasténal. Nechtěl jsem přestat.

"Ale mě to nevadí. Tobě snad ano?" Optal jsem se ale na odpověď jsem nečekal a svou ruku jsem přesunul na stehna kousek od jeho rozkroku. Políbil jsem ho.

Já se z něj zblazním. On mě vážně pokouší?
Vzdychl jsem mu do polibku, když položil ruku kousek od rozkroku.

Najednou jsem zaslechl jemný klepot na dveře a Miwu. Odtrhl jsem své rty od něj a podíval se na dveře. "Kluci, jdu za kamarádkou na pokec, tak nezbořte celý byt." Oznámila nám a uchechtla se. Protočil jsem panenky ale byl jsem rád, že nebude naším posluchačem.

Zase přerušil polibek. To mě chce naštvat?! Najednou mi ale došlo proč. Jeho sestra nám dává prostor. Usmál jsem se pro sebe. Teď už sami budeme.

Hned jak se zabouchly vchodové dveře za Miwou, stočil jsem pohled na Shoyu.
"Tak to vypadá, že při tobě stojí štěstěna." Poznamenal jsem a hned ho povalil na postel. Zmocnil jsem se jeho rtů a tentokrát se nehodlal držet zpátky. Hned jsem se dožadoval vstupu, který mi byl umožněn a po dlouhém boji se ujal nadvlády.

Pořádně jsem nestačil pobrat co se odehrálo a už jsem ležel na posteli a sváděl boj o nadvládu jazykem, kterou jsem prohrál. Ale nestěžuji si. Ta Tobiova dravost ve mě vzbuzovala vzrušení a těsno v kalhotách.

Byli jsme nuceni polibek ukončit, kvůli nedostatku vzduchu. Zadýchaně jsme se na sebe koukali. "Moje štěstěna mě má hodně ráda, jinak bys mě už dávno zabil." Poznamenal jsem s úsměvem a přivlastnil si zase jeho rty.

Nad jeho poznámkou jsem se musel uculit ale měl pravdu.
Už jsme zase byli v polibku. Sundal jsem mu tričko a přesunul své rty na jeho krk. Hlasitě vzdychl.

Zaklonil hlavu na stranu abych měl lepší přístup. Našel jsem si dokonalé místo na značku, kterou jsem mu tam vytvořil aby všichni věděli, komu ten malý zrzek patří a vrátil se zpátky k jeho rtům.

Nechtěl jsem být pozadu, i já jsem mu sundal tričko a prsty mapoval jeho hruď. Tušil jsem, že se asi neobejde bez značky a měl jsem pravdu.

Od jeho rtů jsem se přesunul na krk a i já mu tam udělal pěknou značku. Trochu jsem se odtáhl a koukl se na tu značku. No byl jsem spokojený.

✨ To by continued...✨