We are rebels. Problem?! ( H.S.-N.H.)

Part 17.

Amber...

Ráno jsem otevřela oči a podívala se na hodiny, které vysely na stěně. Nic moc jsem neviděla. Za 1. Po ranu je snad slepej každej a za 2. Bez brýlí taky vidím uplný hov..

„Harry! Dělej nestihnem to!" vyjekla jsem a začala s Harrym třást.

Bylo 8:40.

Oblíkla jsem si své spodní prádlo a jen s Harryho mikinou jsem běžela k nám domů. Tam jsem si na sebe vzala džíny a tílko. Na to bundičku a boty na podpadku. Trochu jsem se namalovala a učesala.

Vyběhla jsem z domu a Harry už byl s autem u našeho domu. Nastoupila jsem a podívala se dozadu. Byl tam můj batoh. Vzala jsem si ho k sobě.

Harry zastavil před školou a já mu dala malou pusu na líčko a vyběhla jsem směr stadión. První hodina s Louisem. Kluci budou hrát fotbal a s nima kantoři. Proto měl Harry jen kraťasy a triko.

Na tribunách jsem našla Ron. Šla jsem za ní a sdla si. Harry se na mě krásně usmál a já mu úsměv opětovala.

„Hej! Vnímáš?!" drkla do mě Ron. Jen jsem kývla.

„Tak co? Bylo včera něco?" uchechtla se.

„Jo. Ale musela jsem mu vyprávět o bráchovi a Ashovi." pousmála jsem se.

„No... A kdy vlastně bráchu uvidíš?" pousmála se mile.

„Nevím. Ale na naše naeozky mu napíšu." usmála jsem se a vytáhla si mobil.

Zápas byl někde v polovině. Kantoři vyhrávali. Harrymu to šlo, ake teď zrovna seděl, protože si sundal triko.

Já: Ahoj! Nechápu proč sedíš... Dyť si ták... :-P :-D

Harry: Ahojky! :-* taky nwm. Rozhodčí je idiot...

Já: Rozhodčí je Lolek... Co čekáš?! :-D :-D :-D stejně už bude zvonit!

Harry: Yop! I love you! :-*

Já: I love you too. :-* :-*

Podala jsem mobil Ron. Furt měa nutila, ať ji ukážu co si píšem. Je jako ségra tak proč ne?

Ségru naštěstí nemám. Jen bráchu. Máme pár věcí společných. Rodiče, oba si rádi barvíme vlasy, máme narozky ve stejný den, oba milujem hudbu a zpěv a máme tetování.

On má ještě náušnice, které mám taky. Taky má piercing. Já taky, ale nenosím ho. Už ne...

****FLASHBACK****

„Miku! Pojďte sem!" řval na nás už asi trochu sjetej John.

Šly jsme s Mikem k nim. John, Bratt, Dereck a Marco.

„Hele kluci! Já už musím jo?" usmála jsem se na Mika a odešla jsem.

Šla jsem za Calumem, Ashem a Lukem.

„Ahojte." pozdravila jsem je. Cal s Lukem jen kývli. Ash ke mně přišel a políbil mě.

„Ahoj krásko. Víš jak poznám že jsi Mikova sestra? Oba si barvíte vlasy a máte piercing." usmál se Ash a políbil mě.

Chytly jsme se za ruce a propletly prsty. Cal a Luke seděli na chodníku a cosi řešili. My si k nim přisedly.

„Chceš?" nabídl mi Cal pití. Asi pivo? Doufám?

Asi se ptáte jaká jsem teď. Jsem taková bad girl. Momentálně mám modré vlnaté vlasy. No a můj bratr je má taky modré! Dělá mi to naschvál...

Mike, Cal, Ash a Luke založili kapelu. 5 Seconds of Summer. Docela jim to jde.

Vytáhla jsem si z mikiny cigaretu a zapálila si. Vdechla jsem a následně vydechla kouř.

„Am! Co to děláš?!" přišel ke mně Mike.

„Kouřím? Že by?" zaculila jsem se.

„Ještě ti nebylo ani 17! Dej to sem!" vytrhl mi cigaretu z pusy a hodil ji na zem. Zašlápl ji a Ash se uchechtl.

Vzala jsem si teda od Cala pití a lila to do sebe.

„Myslím že by jsme už měly jít." řekl ledově Mike a chytl mě za ruku. Ještě jsem si s Ashem dala dlouhého francouzáka a byla jsem vlečena bratrem domů.

Rodiče nebyli doma. Mike mě zavedl ke mně do pokoje a posadil se semnou na postel.

„Am. Nechci aby si s náma chodila ven. Kamkoliv." posmutněl Mike.

„Co jsem udělala?!" vyjekla jsem a vstala z postele. Sunsdala jsem si mikinu, což byla chyba.

„Amber! Co to máš na ruce?! To jsou vpichy... Od. Ne. Amber ne! Znovu už prosím ne! Řekni mi, že ne." dal si tvář do dlaní. Sedla jsem si k němu na postel.

„Mike. Byla jsem opilá. Nechtěla jsem. Už se to nestane! Slibuju!" usmála jsem se.

„Slib mi, že na sebe budeš dávat pozor až odjedu! Že se rozejdeš s Ashem a najdeš si někoho hodného a milého. Slib mi, že nebudeš Bad girl. Jako teď." podíval se na mě s prosebným výrazem.

„Slibuju." řekla jsem a objala ho.

„Mám tě rád a vždy mít budu. Ale někdy tu pro tebe v těžkých chvílích nebudu. Proto máš Ronnie. Mám tě rád Amber. A vždy mít budu, ať se stane cokoliv!" hlesl Mike.

****KONEC FLASHBACKU****

„Mám tě ráda bráško. A vždy mít budu." šeptla jsem a uteřela si slzu, co mi unikla z oka.

„Co se děje Am?" zeptala se mě Ron.

„Jen. Jen jsem vzpomínala." pousmála jsem se a dotkla jsem se svých dvou motýlků na zádech.

Nebyli to jen motýlci. Zobrazovalo to mě a Michaela. On byl ten větší navrchu a já ten menší pod ním.

Je to symbol toho, co máme společného. A že toho není málo! Mám ho ráda. I když tu pro mě nebyl! Napíšu mu hned jak příjdu domů, protože teď už končí tělocvik.

„Jdeš?!" zabručela Ron. Vstala jsem a společně jsme se vydaly na další hodinu.