kapitola II - podezřelým

2 0 0
                                    

Uběhly dva týdny, možná dokonce tři, a Dexter Dean se zcela zotavil ze svých protrpěných zraněních. Přežil, protože měl vysoce ochranné policejní vybavení. Doteď si pamatuje tu prasklou policejní helmu, která mu zachránila život. Málem se mu urval malíček a ukazováček a na druhé ruce mu exploze urvala kus masa na zápěstí táhnoucí se až k rameni, teď tam má pořádnou jizvu. Pokožku má ale stále popálenou, byla to spálenina druhého stupně, teď už ho bolest tolik neomezuje. Co se týče jeho sluchu, neohluchnul, i když se k tomu schylovalo. Buňky v jeho uchu se už nikdy neobnoví, ale není na tom kriticky. Slyší na obě uši na 76%, je šťastným přeživším. Zástupci londýnské policie jsou mrtví až na jednoho. Kapitán policie přežil a chodí o berlích, Dex ho potkal v londýnské nemocnici svatého George, kam mimochodem právě míří.

Pořád truchlil pro své zesnulé přátele. Nevynechal ani jeden pohřeb. Utápěl se ve smutku dlouho, dokud mu dnes nezavolali doktoři. Řekli mu, že Mateo, jeho kamarád z dětství přežil. Probral se z bezvědomí. Dexter nezná podrobnosti, ale těší se až ho uvidí. Tolik slz ho Mateo stál, nikdy by se přes jeho smrt nepřenesl. Nedokáže tomu uvěřit.

Řídil rover 75 kterým se rád pyšnil, zdědil ho po rodičích. Rychle se blížil k nemocnici, cestu znal velice dobře, jezdil tam na lékařské prohlídky každou chvíli. Projížděl kolem bývalé Tower 42. Po výbuchu se mrakodrap zřítil na sutiny a celá čtvrť byla od prachu a trosek. Doteď lidé sutiny uklízeli a sčítali nalezená těla. Silnice byla uzavřená. Dexter jel jinou ulicí, ale měl na místo kde mrakodrap stál dobrý výhled. Pocítil podivné stáhnutí žaludku. Těm co tu bombu nastavili nikdy neodpustí. Až je jednou odhalí, zaplatí vysokou cenou. Ten výbuch byl zákeřnou pastí, vyžádalo si to spoustu obětí a lze to označit jako teroristický útok. Když to teď Dex vzdá, výbuchy budou pokračovat. Co se vyšetřování týče, věděl že je blízko. Má málo důkazů, kamery a jejich záznamy byly zlikvidovány, žádní svědci, žádné stopy, ale i tak si věřil. Měl odhodlání, hned jak zjistí jak dobře na tom Mateo je, vrátí se ke své práci.

Konečně dojel, nedokázal popsat pocity, které cítil. Uvidí kamaráda, o němž si myslel, že je mrtvý. Očekáváním mu ukápla jedna slza radosti. Bušilo mu srdce a stále tomu nedokázal uvěřit. Všechny ty večery kdy jsem se snažil udusit polštářem jsou pryč. 

Otřel si slzu do ubrousku, a vystoupil z auta. Vypadal neupraveně. Vlasy mu spadaly do obličeje, měl kruhy pod očima jak měl neklidný spánek a měl jen košili a kravatu kolem krku. I když se snažil vypadat formálně, nevycházelo mu to. Ale vypadal skvěle. Dexter nečekal a zamířil přímo do oddělení úrazové chirurgie.

Procházel mezi depresivně bílými stěnami. Zkoumavě si chodbu prohlížel. Nebyla nijak moderní, bylo tam pár míst na sezení, hodiny a dvě rohové zelené rostliny. Pokračoval dále do hlavního oddělení. Místo bylo nezvykle prázdné. Zmatený Dexter se potichu vydal ke dveřím, kde by měl Mateo mít pokoj. Když se odhodlal že na dveře zaklepe, zrovna se otevřeli. Ucouvl, a ocitl se tváří tvář ženě, kterou znal. Byla vysoká, měla dlouhé hnědé až černé vlasy, šperky, bílou pleť a velké šikmé oči... byla to Raya. Mateova starší sestra. ,,Umm...'' nevěděl co říct Dexter. ,,Ahoj Rayo, neviděli jsme se hodně dlouho... jak je na tom Mateo?'' zeptal se nervózně, a hned si začal nadávat jak trapně to znělo. Raya mu věnovala dlouhý pohled. Měla štěněčí hluboké hnědé oči. Skoro ho zhypnotizovala pohledem, když najednou odpověděla. ,,Mateo potřebuje odpočívat. A ráda tě vidím Dexíku.'' pousmála se. Takhle mu říkala, když se s Mateem scházel u něj doma. Vždy Rayu otravovali a ona byla pro každou zábavu. Hrála si s nimi, když jim bylo tak deset.

Dexter se pousmál a ucouvl, ať Mateova sestra může projít a poté se trochu zamračil, když si uvědomil co řekla. Mateo potřebuje odpočívat? No, bude s tím odpočíváním muset počkat, protože přichází nejlepší kamarád! Už už vešel do dveří, když vrazil do muže v bílým plášti který měřil tak dva metry. Tyčil se nad ním s arogantním výrazem. ,,Jdete za panem Mamoru?'' zeptal se a prohlédl si Dexe zlým pohledem od hlavy až k patě. Pro Dextera byl doktor nesympatický, ale pokud chce vidět kamaráda, musí se chovat slušně. ,,Ano doktore. Přišel jsem navštívit Matea Mamoru, volali jste mi že se probral z kómatu, je v pořádku? Chtěl bych se s ním vidět.'' snažil se vecpat mezi trám dveří a muže, ale ten mu zablokoval cestu. ,,Ne. Pan Mamoru spí.'' řekl zuřivě doktor, a odstrčil Dexe zpět, kde předtím stál. Dexter se na doktora nevěřícně podíval.

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Jul 29, 2022 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

DeštivoWhere stories live. Discover now