Jeho Družka

Snídaně

Noah

Je to už týden, co samotáři zaútočili na Lily a napadli Johna. Co se týče zranění mé družky, Johna a Filipa, tak se hojí dobře. Jen se u Johna zjistilo, že mu samotáři udělali něco se svaly na nohou a jeho kosti v nohou jsou na některých místech rozdrcené tak, že to nejde operovat. Zkráceně, má nohy v čudu. Takže je teď na lůžku a až ho lékaři pustí, bude muset být na vozíčku. 

Ohledně Filipa, ten měl jen zlomenou nohu a několik nehezkých škrábanců po celém těle. Ale co jsem tak slyšel, tak se to léčí dobře. Krom toho, že chodí o berlích se má dobře. A co se týče Lily, má domácí vězení. Ano ještě pořád. Když už jsme byli u těch zranění, Lily měla vykloubené zápěstí a několik škrábanců. Jsem rád, že nebyla víc zraněná. 

...

Druhého dne se probouzím asi v osm ráno. Otočím hlavu na pravou stranu, kde spí má družka. Vlasy má spadané do obličeje a klidně oddechuje. Zvedl jsem ruku a opatrně ji dal vlasy na stranu. Nevzbudila se. Pousmál jsem se.  Pomalu jsem se posadil a protáhl se. Lily stále spala. Postavil jsem se a šel si do koupelny umýt obličej. V koupelně jsem pustil studenou vodu a opláchl jsem si obličej.

Z věšáku jsem si vzal ručník a utřel si do něj obličej. Slyšel jsem, že se otevřeli dveře. Otočil jsem se a čekal, koho tam uvidím. ,, Ahoj Noahu," byla to Lily. ,, Dobré ráno zlato," usmál jsem se na ni a dal ji pusu na čelo. Začervenala se taky si omyla obličej. Podal jsem ji ručník, do kterého si následovně utřela obličej. ,, Děkuju," usmála se na mě a chtěla zase odejít. Tak to ne.

Vzal jsem do ruky ručník, hodil ji ho kolem pasu a přitáhl si ji za něj k sobě. ,, Chtěla jsi odejít družko?" ,, Ano druhu. Chtěla jsem jít vařit snídani." ,, Ta počká. Dlouho jsme nebyli takhle sami," naklonil jsem se k ní a zabořil nos mezi její krk a rameno. Nasál jsem její pach a políbil ji na značku, kterou tam měla ode mě. ,, Noahu," zasmála se. ,, Nech toho," položila mi zraněnou ruku, kterou měla v obvazu na rameno. Opatrně jsem ji vzal do mé dlaně a dal ji malou pusu na vnitřek dlaně. Zvedl jsem oči a podíval se, jak se tváří. Je červená.

,, Noahu, měl by jsi jít se obléknout. Nemáš tričko a já bych měla jít vařit snídani. Slíbila jsem ti ty palačinky. Tak ti je taky uvařím." ,, Vadí ti, že jsem před tebou jen v tričku? Pokud vím, když jsem si tě sem přivezl tak jsem tu první noc spal bez trička taky a tobě to moc nevadilo." ,, Byla jsem vyděšená a překvapená." ,, A taky ses červenala." ,, N-nene," zrudla víc. ,, Ale ano," naklonil jsem se k ní a chtěl ji dát polibek.

Jenže ta malá mrška se mi vysmekla a utekla. Povzdechl jsem si a šel se do pokoje převléknout. Byl prázdný. Lily v něm nebyla. V klidu jsem se převlékl a sešel dolů na snídani. V jídelně jsem pozdravil dva vlky, které tam taky byli na snídani a sedl jsem si k nim. Po chvíli jsem se zapojil do jejich konverzace. Má smečka je skvělá v tom, že se se mnou nebojí mluvit jako bych byl jim rovný. Asi o deset minut později k nám přišla Lilien s talíři a jedním talířem plným palačinek.

Talíře položila před nás a doprostřed položila talíř s palačinkama. ,, Nechte si chutnat," usmála se na nás a odešla do kuchyně.  ,, Vemte si chlapci." ,, Nejdřív vy Alfo." ,, Děkuju," vzal jsem si jednu a dal na talíř. Ti dva si vzali palačinku po mě. Za chvíli k nám přiběhla Lilien a přinesla nám marmeládu, tvaroh a skořici s kakaem. ,, Promiňte, že mi to trvalo tak dlouho," omluvil se a položila to před nás. Ještě nám k tomu donesla nože a lžičky na namazání. Než stačila zase odejít, chytil jsem ji za ruku, stáhl k sobě a konečně ji políbil na rty.

Pustil jsem ji a chtěl se nasnídat. Nečekal jsem ale to, že se ke mně skloní a něco mi pošeptá. ,, Pokud mi chceš dát pusu, můžeš za mnou za chvíli přijít do kuchyně. Jestli chceš," lehce se usměje a odejde. Líbí se mi to. Sním tři palačinky a odejdu za ní. Akorát myla nádobí. Tiše jsem k ní došel a chytil ji za pas. Lekla se a upustila do dřezu lžičku.

 ,, Bože Noahu, já se tak lekla."

 ,, Říkala jsi, že můžu přijít, tak jsem tady." 

,, Dobře," otočila se na mě. 

Na nic jsem nečekal a políbil ji. Polibek mi nesměle oplatila. Položil jsem ji dlaň na tvář, aby se mi zase nevytratila. Myslím ale, že to neměla v plánu, protože mě objala kolem krku a jak držela v ruce mokrou houbu na mytí nádobí, tak mi voda z ní natekla za tričko, které se mi tím pádem trošku nalepilo na záda. Nevěnoval jsem tomu pozornost. 

...

,, Bylo to skvělé Luno, nezbylo ješ-" vešel do kuchyně bez ohlášení jeden z vlků, se kterými jsem snídal. Zarazil se hned, jakmile nás uviděl. Lily se asi vyděsila, protože se ode mě okamžitě odtáhla a pokračovala v mytí nádobí, i když voda byla dávno studená. Podíval jsem se na toho vlka pohledem " jako vážně?!". ,, Omlouvám se Alfo. Radši už půjdu," odložil talíř na linku a rychle zmizel. Došel jsem k Lilien a zezadu ji objal kolem ramen. ,, To je dobrý. Mel by jsi jít radši pracovat." ,, Ne, budu u tebe." ,, Já ale myslela, že pojedu do města si sehnat práci." ,, To nepřipadá v úvahu." ,, Ale Noahu-" ,, Řekl jsem ne Lily." ,, Dobře," sklopila hlavu. Povzdechl jsem si. Opatrně jsem vzal její hlavu do mé ruky a políbil ji. ,, Nebuď smutná." ,, Tak jo," usmála se.

Nenápadně vzala do ruky hrnek s vodou a vylila mi ho na hlavu. Při tom se smála. Miluju její smích. Vzal jsem hrnek a oplatil jí to. Překvapeně se na mě podívala. Tentokrát jsem se smál já. Když na mě znova chtěla vylít vodu, chytil jsem ji ruku a tím ji v tom tak zabránil. Teda, aspoň jsem si to myslel. Než na mě vylila vodu druhou rukou. Zase se smála. Mě to nedalo a musel jsem ji obejmout. ,, Jsi jen moje, Popelko." ,, Jen tvoje, Noahu," taky mě objala.

Zdarec lidi,

toto je poslední kapitola fanfikce Jeho Družka. Doufám, že se Vám to líbilo. Podle většiny komentářů, co jsem tak slýchávala jste psali, že chcete spíše druhý díl. Pokusím se ho napsat. Omlouvám se všem, kteří to tak nechtěli. Budu se snažit, aby se Vám všem druhý díl. Do té doby, mějte se všichni hezky, užívejte života na plno a dělejte to, co máte rádi.

                           lukava6