Teen mom

Rozárka

Pohled Davida:
L: ,,Mery chtěla Rozárku."
D: ,,Ok.." kývl jsem.
Sedl jsem si a čekal. Uběhly snad asi 2 hodiny, ale mně se to zdálo jako věčnost... Pořád byli na sále a já už byl sakra nervózní. Ani sám nevim proč.. Přece jenom Mery mě nechce ani vidět a malou jsem nějak extra nechtěl.
Čekal jsem na lékařáku, dokud pro mě nepřišla máma.
L: ,,Pojď se podívat na malou, je úžasná." řekla máma nadšeně.
Hned jsem vyšel za ní na chodbu a šli jsme za malou a Mery.
D: ,,A jak je na tom Mery?" zeptal jsem se hned vzápětí.
L: ,,Už dobře."
D: ,,A co se stalo?"
L: ,,Nastaly komplikace a museli udělat císařák."
D: ,,Bylo to hodně zlý?"
L: ,,No, nebudu lhát. Měla dost namále."
D: ,,Ale bude v pohodě, že jo?"
L: ,,Ještě není z nejhoršího venku, ale měla by snad být."
D: ,,Bylo to kvůli mně?"
L: ,,Takhle se to říct nedá... Ale určitě to jak si se k ní choval jí moc nepomohlo..."
D: ,,Teď už to vim taky."
L: ,,Začni se chovat dospěle a žádný, že se o malou nebo Mery nebudeš starat. Budeš a já na to dohlídnu. Pokud nechcete bejt spolu, tak budeš Mery přispívat."
D: ,,Jo, budu se o ně starat."
Za chvilku jsme došli na porodní.
L: ,,My jdeme za malou."
S: ,,Jasně, pojďte."
Pustila nás dovnitř a my šli někam do nějaký místnosti.
Za chvilku dorazila i jedna ze sester.
S: ,,Můžu ještě poprosit o jméno a příjmení?" podívala se na mě.
D: ,,Jméno Rozálie, ale příjmení nevim. My jsme se nedomlouvali."
S: ,,Já bych to tam potřebovala napsat kvůli papírům."
L: ,,Dejte tam Černá."
S: ,,Dobře." kývla a za chvilku zase odešla.
Potom jsem se otočil na malou, která spala v postýlce.
L: ,,No neboj se jí, ona tě neukousne." zasmála se, když mě viděla jak se na ní koukám.
Opatrně jsem k ní nahl ruku a pohladil jí po tvářičce.
L: ,,Chceš si jí pochovat?"
D: ,,Já nevim." pokrčil jsem rameny.
L: ,,Takže jo." zasmála se máma a vyndala jí z postýlky.
L: ,,Na." podala mi jí do ruky. Opatrně jsem si jí nějak vzal.
Koukal jsem se na ní a v ten moment jsem si uvědomil jakou obrovskou chybu jsem kdysy udělal... Začínal jsem litovat toho, že jsem s Mery nebyl a jak kvůli mně musely obě dvě trpět, hlavně Mery.
L: ,,Sluší ti to s ní."
D: ,,Dík." usmál jsem se a pořád se na malou koukal.
Byl jsem tam i s mámou asi hodinu, potom jsem se vydali za Mery, ale už sám.. Máma se zase musela vrátit na urgent. Užila si malou a řekla, že se potom zastaví i z a Mery.
Táta se prej potom taky za oběma zastaví. Sice spolu nemáme moc dobrej vztah, ale už neni takovej jako býval. Dokážeme spolu aspoň komunikovat, pozdravit se a prohodit pár slov. Zatim jsem furt u babičky a asi ještě dlouho budu... S mámou je to už ok, ale táta i já jsme tvrdohlaví a nechceme ani jeden ustoupit.
Šel jsem na pokoj za Mery, když jsem otevřel dveře, tak jsem se zarazil...

Kdo tam je?