Kapitola 4. Nemocnice

58 3 0
                                        

Cesta autem byla z většiny tichá kromě nepravidelných tichých vzliků. Enji si nebyl jistý, jestli ty zvuky byly jeho syna či jeho ženy.

Když přijeli do nemocnice, tak se k nim stočilo mnoho tázavých pohledů. Jakmile nemocniční personál zaregistroval, kdo právě prošel dveřmi ihned se sestry rozutíkali k té slavné rodince. Přeci kdoby nepoznal rodinu Endvoura.

°             ·                 °                ·                  °

Mezitím co se sestra starala, aby Shoto měl pevně uvázaný obvaz, tak doktor pokládal otázky. ,,Tak jak se mu to stalo?" ,,Jeho matka ho opařila vařící vodou. Nevím přesně proč, ale pro bezbečí její i mých dětí, tak bych ji rád, jestli by to šlo, přenechal v lékařské péči."

Doktor nebyl proti tomu. ,,Jistě. Není problém, jen musíte podepsat papíry a my se o ni postaráme." ,,Dobrá kdy bych mohl podepsat ty papíry?" Dožadoval se k podpisu.

,,Hned jak to sestra přinese." ,,Sestři? Máte už hotovo?" Optal se ji. ,,Ano pane doktore. Co byste potřeboval?" ,,Přineste ty papíry o převzetí pacientů s psychickými problémy." ,,Jistě pane doktore." A zdravotní sestra byla pryč.

°              ·             °                 ·                    °

O pár minut později Enji podepsal papíry, které ho vysvobodili z povinností starání se o jeho ženu. Nijak mu nevadilo, že bude zavřená v nemocnici. Vždyť to byla jen obyčejná omega.

,,Tati?" Zeptal se slabý hlásek, který patřil Shotovi. ,,Proč maminka nejede taky s námi domů?" ,,Zůstává v nemocnici." Enji se vůbec neobtěžoval to dál rozvíjet.

Shoto se radši dál nevyptával, jen se ohlédl, aby aspoň naposled zahlédl nemocnici.

*
Trvalo to dlouho napsat. Doufám, že se vám kapitola líbila. Uvidíme se zase u příští kapitoly. - Shadow

Hen houseWhere stories live. Discover now