Trap || Oc Backstory

PROLOG

Temnopřánka pov:

Dívala jsem se jim do očí. Byli nádherní.

Ležela jsem ve školce a ke mně se tiskla dvě koťata. Jejich čumáčky se tiskly do mého kožichu ve snaze se zahřát.

Byla noc a jejich černé kožíšky se ve tmě ztrácely.

Jejich vrnění bylo úžasné.

Chvilka relaxace..

Pak to přišlo..

Začal se dusit. Nechápala jsem.

Bála jsem se. Zděšeně jsem k němu přitiskla svůj čumák a ocas.

Srdce mi bušilo. Léčitel asi už spal. Nechtěla jsem ho vzbudit, tak jsem zůstala potichu.

Po tváři mi začala stékat slza. Dusil se dál, kašlal, potřeboval pomoc.

Ten strach v jeho hlase, ta bolest.

Nejhorší věc, co jsem kdy slyšela. A i tak jsem nebyla schopná pomoct.

Poslední výdech..

Zemřel mi v tlapkách. V mých tlapkách.

Začala jsem potichu brečet. Byl tak malý a slabý, neměl zemřít.

Věděl to. Že je moc slabý.

Můj druhý syn se ke mně stále tiskl.

Můj strach narostl.

Když jsem ho opustila, slíbila jsem si, že přežijí. Zklamala jsem. Sebe.

S promočenou tváří jsem si k sobě mrtvého syna přitiskla ještě blíž a položila mu čumák na čelo.

Ve Hvězdách mu bude líp.