Dark Street a Jiné Příběhy

Uninvited Guest- první část

Nikdy jsem nechtěl děti, nebyl jsem rodinný typ.

Ale pak jsem potkal Everleigh.
Bylo mi jednadvacet a jí devatenáct.

Jednoho dne jsem zašel do nového baru u nás ve měste s partou kamarádů.
Právě probíhalo karaoke a byla možnost písniček na přání.
Sedl jsem si k baru ale zbytek party už byl uprostřed na parketu.

Obědnal jsem si Whisky.
Nechtěl jsem se opít, alespoň ne hned.
Začal jsem upíjet, ale pořád mi to myslelo.

Podíval jsem se směrem k parketu.
A tam stála ona.
Leigh.

V tu chvíli ke mně přiběhl kamarád s tím, abych se k nim připojil.

Na ex jsem vypil sklenku, nechtěl jsem ji tam nechávat, aby mi tam akorát někdo něco nasypal.

Došel jsem do středu parketu.

Přiběhl jsem ke kamarádům, a alkohol už začal působit, takže jsem tam asi dost komicky poskakoval.

Hlasitá hudba ztichla.
A tohle byla poslední věc co jsem čekal.
Písnička z Titanicu.
Dopr.

Ploužák.
Všichni se začali párovat a zanedlouho jsme samotní zbyli jen já, a ta dívka co mi tak učarovala.

Kdybych nebyl posilněný alkoholem, nikdy bych to neudělal.
Ale sebral jsem se a vykročil k ní.

Pozdravil jsem jí a naznačil jestli nechce tančit.
Taky nebyla úplně střízlivá.
Dal jsem jí ruce kolem pasu a ona mě na ramena.
Nějak jsme se tam potáceli a když dohrála hudba šli jsme k baru, kde jsme strávili zbytek večera a pili a povídali si.

Oba jsme byli úplně mimo, ale dala mi svoje číslo a já jí to svoje.
Ani nevím jak jsem se dostal domů, jen jsem se ráno probudil s příšernou kocovinou.

Postupně jsem si vybavoval včerejší večer.
Podíval jsem se do kontaktů v telefonu.

Měl jsem tam opravdu její číslo.

Everleigh Jones.

O dva dny později jsem jí zavolal a pozval na kávu do své oblíbené cukrárny.

Poprvé v životě jsem cítil k někomu něco takového.

Následný půlrok jsme se vzájemně zvali na rande.

Asi po půl roce jsem se odhodlal k prvnímu kroku.
Pozorovali jsme hvězdy a já ji políbil.

Všechno bylo perfektní.
Po roce jsme se sestěhovali.

Za tři roky jsme se vzali.

Leigh si moc přála děti.
Já nejdříve ne, ale tak nějak jsem nad tím popřemýšel.

Potom Leigh otěhotněla.
Byl jsem asi nejšťastnější za celý svůj život.

Když se naše dcera narodila, oba jsme byli tak štastní jako nikdy dříve.
Pojmenovali jsme ji Katherine.
Kathy byla všechno naše štěstí.

Všechno bylo perfektní...

Všechno...

Až do té nehody.