Kapitola 12.

1.2K 66 19
                                    

Zamračím se nad bolestí hlavy a přivřu oči pevně k sobě. Zvednu ruku a chvíli si snažím vzpomenout co se včera dělo. Vzpomínám si že jsem si večer užila a že jsem tancovala s Drakem a Alfonsem. Potkala jsem se s Daisy. A protancovali jsme noc. Pamatuju si to že jsem hodně pila a pak že Darius žárlil a bral mě domů. Hádali jsme se celou cestu ,, Celá smečka tě viděla! Byl jsem ponížený! Flirtovala jsi s těmi muži a více než polovina tě chtěla!"  Vzpomínám si na včerejší důvod hádky. Pak vím že jsme přišli domů a.... Mám okno. Cítím kolem sebe ruce ale je to jiné. Otevřu oči a vykulím je. Vidím Dariuse ležícího na břichu ale jeho spodní část je nahá. ,,Pane bože prosím!" Modlím se v duchu a kouknu se pod deku. ,,Doprdele!"    Jsem nahá a on taky a navíc mě po tak dlouhé době bez sexu bolí spodní část. Zvednu opatrně jeho ruku a co nejrychleji a nejtišeji doběhnu do koupelny kde si obléknu župan. A pak jdu potichu do kuchyně. Naplním konvici s vodou a zapnu ji. Opřu se o linku a vydechnu když se kolem mého pasu obmotají ruce. Mírně vyjeknu. ,,Po naší noci jsem spal až do deseti hodin. To se mi už dlouho nestalo. '' řekne mi ,, Nevím co se včera mezi námi stalo ale bude lepší když na to zapomeneš. " Řeknu mu nepříjemně a vezmu jeho ruce a sundám je ze sebe.  ,, Rád ti minulou noc připomenu. " Řekne a mi do ucha které začne laskat. Vytrhnu se a ustoupím. Vodu vypnu a vydám se na odchod ,,Kam jdeš?" Zeptá se zmateně ,, Nevím jestli si vzpomínáš ale já mám děti a ty chci  zpátky." Znovu mě ale chytí tentokrát ale za ruku. Otočím se na něj ,, Zlato děti můžeme vyzvednout kdykoliv. Můžeme jít ještě do postele a pak do vany. Kdo ví... Třeba otěhotníš jako u naší první noci a budeme ještě větší rodina. " Řekne mi se štěstím. Směšně si odfrknu ,, Nejsi s dětmi ani měsíc. Nevíš co to obnáší a už chceš další dítě? Já nejsem stroj na děti a pokud chceš víc tak si řekni nějakým kurvám ze smečky ty ti dají hned!" Řeknu a vytrhnu se mu ale když už jsem skoro venku tak to uslyším ,,Zlato taky ses se mnou vyspalas hned a to hned podruhé." Ucítím velkou bolest na srdci. Otočím se na něj. ,, Právě jsi mi řekl že jsem kurva ?!" Nenechám ho něco říct a moje ruka se střetne s jeho tváří. Na nic nečekám a se slzami běžím do ložnice. Beru své věci z kufru a zamykám se s nimi v koupelně kde se převléknu. Slzy mi tečou po tvářích. To co mi řekl se mě velmi dotklo.

Z domu vycházím velmi rychle a ani nereaguju na Dariusův hlas

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Z domu vycházím velmi rychle a ani nereaguju na Dariusův hlas. Prostě vybíhám z domu jako šílenec. Na nic nečekám a běžím do jesliček.

Když tam doběhnu tak jsem celá udychaná. Jdu do vnitř a potkám ženu které jsem předávala Auroru. ,, Dobrý den, chtěla bych vrátit své děti prosím. " Usměje se na mě ,, Jistě a kde je Alfa?" Zeptá se mě s úsměvem ,, Nemohl přijít. On je doma... Není mu dobře. " Řeknu jí a jemně se usměju. ,,No tak až mu bude lépe tak přijďte a my vám děti dáme." Zarazím se ,, Prosím? Jsou to přeci moje děti..." Řeknu jí se šokem ,, Toto právo je nové. Víte děti jsou víc může než ženy. Ano vy jste je porodila ale Alfa je stvořil. Proto je můžu vydat pouze jemu. Je mi líto Luno takový je zákon." To už mi rupnou nervy. Odstrčím jí z cesty a i přes křik jdu do velké místnosti za ní. Je tam hodně dětí... Ale své poznám hned. Rozejdu se k nim. Hned jak mě uvidí tak začnou štastně křičet ,, mamamamamama!" Nadšeně je beru do rukou a jdu ven když vidím Dariuse jak se té ježibabě omlouvá? Co si myslí že dělá?  Jdu a mířím si to ven. Nečekám na nikoho. Jdu pár metrů když uslyším křik ,,Řekl jsem ti zpomal Amélie!!!" Křičí nepříčetně. Otočím se. ,, Jsou tu děti tak nekřič... ( se sama ovládám)!" Zjemní ale ne o moc. ,, Znáš zákon. Děti jsou moje a pokud tohle uděláš ještě jednou budeš mít zákaz děti měsíc vidět. " Řekne mi a já ztuhnu strachem. ,,Jsou to moje děti...." Řeknu mu ,,Ty jsi je porodila ale já jsem je stvořil. Jsou podle práva moje. Nechci ublížit své spřízněné duši ale pokud mě budeš nerespektovat tak přísahám že se to stane. A teď." Vyrve mi z náručí Nathaniela ,, Jedeme domů." Otáčí se a míří ke svému autu. Pro dnešek už další slzy mi stečou po tváři když mi nezbyde nic jiného než jít do auta. Dám Auroru do sedačky a pak si sednu vedle Dariuse. Chvíli jedeme bez zhnutí za naprostého ticha a pohybu když mě jeho ruka chytne a spojí se s mojí. Toto je peklo z kterého se musím snažit postavit ráj.

 Toto je peklo z kterého se musím snažit postavit ráj

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Pila jsem frisco. Celý týden volno a tak jsem si řekla že to zkusím a v nejhorším to smažu. Děkuji za krásné zprávy k minulé kapitole nestihla jsem odpovědět tak to udělám teď 🤍🤍🤍

The claim CZ Kde žijí příběhy. Začni objevovat