•7•

212 6 2
                                    

Ráno
Megumi
Ráno mě vzbudila bolest břicha. No vlastně mě bolelo celé tělo ale to nejhorší bylo že jsem běžel okamžitě na záchod se vyzvracet. Ano i já se divím že po včerejší noci ještě můžu běhat. Nebudu lhát bolelo to jak čert.
Spláchl jsem zvratky a šel si opláchnout pusu. Že bych něco špatného snědl? Ale to by nezpůsobovalo tu bolest hlavy. Možná mám i zimnici.
Nejspíš můj raní běh vzbudil i Sukunu. Ustaraně ke mě přišel.
,,Jsi v pohodě?"
,,Nevím asi mi není jen dobře. Možná jsem jen něco špatného sně-" než jsem to dořekl tak jsem opět běžel k záchodové míse se vyzvracet. Sukuna si ke mě klek a začal mě hladit po vlasech.
,, Lehni si do postele, připadá mi že máš i horečku. Přinesu ti tam kýbl kdyby něco. "
Lehl jsem si teda do postele a celý den jsem chvilkama pospával. Sukuna mi vždy přinesl něco k jídlu ale to do pěti minut šlo zas ven. Připadal jsem si hrozně slabý a neschopný. Co se to se mnou sakra děje?!

°°
Takhle jsem ležel necelý týden. Horečku ani zimnici už jsem neměl ale Sukuna mě i tak donutil ležet. Pořád ale mám křeče v břiše a zvracím.
Najednou ke mě přišla Shoko.
,, Ahoj Megumi, Sukuna skočil za mnou s tím že ti už týden není dobře."
,, Ano, nejdřív jsem si myslel že jsem jenom snědl něco špatného ale asi to tím nebude."
,, Řekni mi ten proces tý nemoce."
,, Pořád zvracím a mám křeče v břiše, také jsem měl horečku a zimnici ale ta teď přešla."
,, Dobrá, vyhrň si tedy tričko."

Asi za půl hodiny odešla. Ptala se mě na nějaké věci a pak si dělala poznámky. Neřekla mi nic o mém stavu. Prý že si to musí ještě ověřit, ale že se zatím nemusím bát. Prej že budu v pohodě.
Najednou někdo zaklepal na dveře.
,,Dále."
,, Ahoj, Megumi to jsem já."
,, Sensei? Ale vy jste přece na dovolené v cizině."
,, Už jsem přijel kvůli škole, přeci příští týden se bude pokračovat v učení tak se musím připravit."
,, Proč jste přišel za mnou?"
,, To se ani nemohu stavit za svým milovaným studentem a zeptat se ho jak mu je?"
,,Bylo mi i líp."
,, Na, tohle ti posílá Shoko. Prý to utlumí trochu křeče a zvracení."
Podal mi prášek a skleničku vodu. Poslušně jsem prášek zapil.
,, Až ti bude líp tak se dnes stav v herní místnosti máme pro tebe takové překvápko."
,, Kdo my?"
,, Já, Sukuna a Shoko. Neboj slibuju že budeš překvapený."
,, Dobrá stavím se tam za půl hodiny. Musím se ještě umýt a převléknout."
,, Dobře budem tě čekat."

Odešel a já jsem šel do koupelny. Začal jsem se sprchovat. Najednou jsem ale dostal chuť na jahody se šlehačkou. Počkat cože? Proč zrovna na tohle. Sladký ani tolik nemusím tak proč zrovna tahle kombinace? To je jedno budu to ignorovat. Po sprše jsem si na sebe vzal triko a kalhoty a mířil do herní místnosti.
Všichni už tam čekali. Nebo alespoň všichni kteří tam měly být. Absolutně nechápu co se děje. Když jsem vešel do místnosti tak sensei přetékal radostí za to ale Sukuna a Shoko byly dost zmatení. Nebo to jsem jim alespoň přečetl na obličeji.
,, Co se děje?"
S:,, no udělala jsem ti nějaký ty testy jak ti nebylo dobře, a musím uznat že mám celkem zajímavý výsledek."
,, Můžete přestat chodit okolo horké kaše a říct mi konečně co to se mnou je?!" Docházeli mi nervy. Nevím proč většinou jsem vždy klidný a málo kdy se rozčílím. Teda vyjímka je Itadori a Nobara kteří mi pijou krev každou chvíli.
,, Megumi, prosím nerozčiluj se. Teď by si měl být v klidu. Věř mi je to šok i pro mě a pro tebe bude ještě větší." Sukuna ke mě opatrně přišel a propletl si se mnou ruce.  Jsem totálně mimo. Jaký šok? Co se tu kurv@ děje? Začal jsem být hysterický. Nechápal jsem co se děje, ani proč se takto chovám. Příjde mi že jsem neschopný. Do očí se mi draly slzy.
,, Co se sakra děje?!" Řekl jsem šepotem možná skoro neslyšně přes slzy které mi tekly po tváři. Chtěl jsem aby mi to řekl on.
,,Ne, nebreč...Promiň já nevím jak ti to říct."
G:,, Víš ono je celkem těžký někomu říct že je těhotný, když je to zrovna člověk kterého miluje."
,,Cože?"
S:,, Je to tak Megumi, jsi těhotný."
,, To je kravina, jsem přeci muž."
S:,, Možná to má něco společného s tím že je Sukuna kletba a ty člověk. Ale možná se také pletu. Nevím přesně jak je to možné ale je to tak. Na"
Podala mi fotku, kde šel vidět vnitřek mého břicha plus malé dítě ještě ne moc vyvinuté.
G:,, Já a Shoko máme ještě nějakou práci tak vás tu necháme ať si promluvíte. Tak zatím papa." Popadl Shoko a táhl jí pryč ze dveří. Já jsem jako v tranzu koukal pořád na fotografii.
,, Megumi možná by sis měl sednout.".
,, Jak můžeš být v tuhle chvíli tak v pohodě." Pomalu jsem si sedl a Sukuna si sedl vedle mě.
,,O mě ani tak nejde, jde spíš o tebe. Ale i ty si na moje očekávání celkem v klidu."
,, Pořád tomu nemohu uvěřit."
,, Megumi, jestli to dítě nechceš zkusím nějak zařídit aby-"
,, Nene, není to tak že bych ho nechtěl. Vždy jsem si přál rodinu ale jenom jsem nečekal že to bude v mých sedmnácti. Nebo takhle, než se to narodí tak mi bude osmnáct ale i tak je to hodně brzo."
,, Chápu tě."
,, A co ty? Je to i tvé dítě. Jseš rád?"
,, Mám hroznou radost ale pochopím když ty ne. Je to má chyba takže si máš na kom vypít zlost."
,, Ne i já z toho mám radost jen si nedokážu představit těhotenství ze školou."
,, Nějak to půjde. Když tak ti pomohu." Dal mi pusu na čelo a přitáhl si mě k němu. Seděl jsem mu na klíně a jen tak se mazlili.
,, Pořád nedokážu uvěřit že už jsme tři."
,, Mám svoje dvě princezny." Políbil mě a já polibek prohloubil. Mám radost ale bude to teď složité když se stále věnuju učivu. V takhle mladém věku není sranda otěhotnět.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 29, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Moje vlastní kletba SukunaxMegumi jjk Kde žijí příběhy. Začni objevovat