cizí žena

70 9 0
                                    

psycholog

Okay takže v tomto dílu se ukáže naše úžasná "záminka". Have fun<33

•George pov•

Probudil jsem se v nemocnici.
Vedle mě seděla má matka.
"Co se stalo? Proč jsem v nemocnici?"
zeptal jsem se matky. "Zlato, pamatuješ si jak k nám přišla ta paní co hledala Kaie?" zeptala se, já jen kývl hlavou na
náznak souhlasu. "Otevřela si sama a ptala se kde je, my jsme jí to řekli. Ona nám pověděla že nic takového by neudělal a pak tě vzala že ti podřeže žíli jestli neřekneme pravdu, opakovala jsem jí to s pláčem. Před tím než ti podřezala žíli tak řekla "to ho tak moc
nemáte ráda?" já řekla že ne protože mi znásilnil syna a už ti krvácela ruka. Utekla a já volala sanitku, stihli to na čas. Prý tu budeš max týden pak můžeš jít." řekla má matka. Pak jsem slyšel klepání na dveře, a vešla do místnoti sestřička?
"Georgi, přišli tu za tebou kluci a jsou v počtě pěti chceš ať jdou do vnitř?" zeptala se a já kývl, ona odešla. "Já vás tu nechám o samotě půjdu do práce a ještě večer přijdu s nějakými věci a jídlem, papá miluju tě." řekla a odešla. Vešli sem kluci a mně se na tváři vykouzlil úsměv.

"Proboha Georgi! Ty jsi se pokoušel o sebe vraždu?" zeptal se Nick, já kývl z leva do prava na náznak nesouhlasu. Já jim jen řekl co se stalo. "To se fakt někdo zajímá o člověka co toto udělá ještě nezletilému?"
zeptal se Will. "Očividně jo" řekl Karl. Clay se celou dobu díval do země, ale po chvilce co jsem na něj koukal se na mě otočil. "Kdo tu může být i přes noc?" zeptal se najednou, "no tak matka, otec, přítel nebo přítelkyně ale z mé strany přítel ofc" řekl jsem s úsměvem a koukal se na Claye, jemu to očividně došlo a zahleděl se mi do očí. "Hele Clay nepůjdeš prosím se mnou dolů jako opora si něco koupit?" zeptal jsem se a pomalu jsem
se zvedal. "Dobře madam" odpověděl si se škárlivím pohledem. Hned co jsme zašli za dveře přilítla sestřička a ptala se kam jdu já jí krátce vysvětlil že jdu jen dolů si něco koupit. Pak jsme šli směrem výtah. Hned co se zabouchli dveřw od výtahu jsme jeli z 11. patra do 1. patra takže bylo času dost. On se na mě otočil a políbil mě, "za co jsem si to zasloužil?" zeptal jsem se. "Tím jak jsi úžasný a chci se zeptat zda nemůžeš říct sestřičce že jsem tvůj přítel mám překvapení a chci ať se to odehrává ve chvíli kdy ti do pokoje nelezou a nemůže přijít navštěva." vysvětlil, "klidně ale mamka večer přijde s pár věcmi k jídlu a to je doba kdy tu nikdo jiný nemůže jen rodina a přítel yk" odpověděl jsem. "Tak počkám před ale informuj o tom sestřičku protože jsem slyšel že mi může do místnosti donést polštář a
peřinu děkuju" řekl a já se zasmál
"Takze po mně chceš abych řekl sestřičce že jsi můj přítel abys tu se mnou mohl zůstat?" zeptal jsem se, "no jakože jo" odpověděl mi krátce. To už jsme byli dole takže směrem obchod. Tam jsem si sebral nějaký karamelové bonbóny, monstříka, lízátko a čipsy, pak jsem zaplatil a odešel s Clayem směr výtah again. "Není toho nějak moc?" zeptal se, "když tu budeš ty tak ne" řekl jsem s úsměvem. On mě obejmul. Pak jsme si chvíli povídali a už jsme zastavovali nahoře. "Neměl jsi náhodou problémy s výživou?" zeptal se, "jo ale dokážu jíst jen toho nesním tolik, dám si málo a stačí mi to. Kdyby tu byla máma tak mi naloží hodně a já to prostě vyvrhnu na hajzlech" odpověděl jsem s úsměvem ale on se tvářil trošku dost smutně. "Georgi... Je mi to líto" řekl, "co je ti líto ty za to nemůžeš" řekl jsem. On mě chytl za ruku a já mu jí více zmáčkl.
S rukou v ruce jsme došli ke mně do pokoje, a tam se na naše ruce
koukali kluci. Na ty pohledy nikdy nezapomenu abych řekl pravdu. Karl vypadal jakoby se chtěl na něco zeptat
ale nezeptal místo toho vzal telefon a něco začal psát. Odložil mobil a mně zazvonil telefon. Takže mi napsal sms.
Podíval jsem se a vidím tam zprávičku.
Ty už nemáš problémy s výživou?
"Kluci je tu něco o čem si chci promluvit aby v tom nebyli zmatky" řekl jsem po tom co jsem si zprávu prečetl.
"Já... no jak jen začít... je to trošku těžší než jsem si myslel abych nelhal." řekl jsem s zmatkem ve tváři  "no takže ty všechny rány co mám na rukou nejsou z toho incidentu co se přihodil. Řežu se a je celkem těžké o tom mluvit ale přišel čas. Vy se možná Divíte ale to jw důvod proč nosím tepláky a mikiny aby nic nešlou vidět, stejně tak mám problémy s výživou a je to pro mě téžké jen z toho důvodu že zde si budou hlídat mou potravu jen protože jsem hubenější než je zdravé.
Já... omlouvám se že jsem se ani nezmínil nebo se nezeptal o pomoc" dořekl jsem svůj proslov a začal se klepat.
Ne silně ale né slabě. "Georgi... skoro všichni zde si tím prošli." řekl Nick. "Karl si prošel problémy přijmu potravy, Will taky ale jeho to zasáhlo více zkusil si podřezat žíli a nevyšlo mu to, já se nenáviděl ale neřezal se chtěl jsem se sebou něco dělat a povedlo se, Alex má max tak problém růstu nic jiného jen anger issues, a Claye trápí do dnes své ale on ti o tim řekne až bude připraven"
řekl Nick všichni ke mně přiběhli a obejmuli. Usmál jsem se upřímně.

Nějakej čas uplynul a kluci museli. S clayem jsme se domluvili že zajde domů pro oblečení a pak pomalu půjde. Teď tu se mnou je máma i s jídlem. "Tady máš dobře? Snažila jsem se vybrat věci co máš rád, tak ahoj musím jít měj se hezky dobrou zlato" řekla a odcházela s jejím odchodem přišla sestřička, "kdy příjde tvůj přítel? Aby někdo byl na recepci." zeptala se, mně přišla sms jsem před nemocnicí hehehe :D. "Už je před nemocnicí a děkuju" řekl jsem. Pak to sestřička jen řekla na recepci a odešla. Clay asi po 10. minutách přišel. Přešel k mé posteli a sedl si ke mně. "Ahoj" řekl a obejmul mě. Cítil jsem se s ním perfektně.
Voněl hezky, po jeho parfému který jsem nikdy předtím necítil. Byl úžasný.
Ten parfém ale i on ofc. "Ahojky" řekl si a objal ho nazpět pevněji. On se pak odtáhl a vytáhl z tašky nějaké věci. "Měl tam jídlo, pití, peněženku, sluchátka, oblečení a jeho úžasnej parfém.

Já nevěřím tomu žjá začal aktivně psát haha. Btw už je to 13. část z tohoto příběhu (swmozřejmě počítám
část "info" heh" ) jděte se najíst lovíkuju vás, váš Clayík. bye bye.
1121 slov

•I fucking love you...•dnf•Kde žijí příběhy. Začni objevovat