2. část

81 9 2
                                    

Sluneční paprsky prosvítali skrze žaluzie a dopadaly na mou tvář ,,Na Londýn neobvyklé'' zamumlala jsem si když jsem se probudila. Bylo 5:55 ,,probudile jsem se 5 minut před budíkem?'' uchechtla jsem se a odkryla se a posadila se. Na své nohy jsem si oblékla papučky se zajíčkem byli to mé oblíbené, dostala jsem je k 16. narozeninám, jako první a poslední dárek. Sam jsem koupila úplně stejné je v nich rozkošná, ale teď už konečně dost o papučích a jdeme něco dělat. Je pondělí to znamená udělat si hygienu, udělat snídani, připravit Sam, připravit si věci do školy, dát Sam hračky a běžet na autobus.Jak jsem řekla tak jsem také udělala. Začala jsem hygienou, sprcha, zuby,vlasy, oblečení a pak jsem šla k mému sluníčku do pokojíčku. Sam pěkně seděla v postýlce a hrála si Rose (je to její panenka) ,,Kdopak se nám to probudil co?'' usmála jsem se na Sam a ta ke mě natahovala ručičky a já si ji s úsměvem vzala do náruče a šly jsme spolu do kuchyně. Máma spala slyšela jsem jí že přišla okolo 4. ráno a šla hned spát. Posadila jsem Sam ,,Co si dá moje princezna k snídani?'' usmála jsem se na ni ,,hafle'' uculila se a já se zasmála ,, uděláme princezně wafle s čokoládou co?'' cvrnkla jsem i do nosu a pustila se do dělání těsta které jsem pak vylila do waflovače a udělala wafle, pak jsem vzala čokoládový topping a polila s ním wafle a udělala Sam k tomu kakao a dala jí to na stul a ona se do toho s úsměvem pustila. To my vždy udělá tu nějvětší radost, vidět její krásný usměv na rtech když je šťasná, kéž bych to mohla říct i o sobě. Přijdu do školy a zase začne to peklo, šikana ze všech stran ''jsi hnusná'' ''jsi tlusná ty couro'' spíš se všemi'' ''děvko'' ,,Abi?'' vytrhla mě z mých myšlenek Sam ,,Ano?''usmála jsem se ,,Ty pláčeš?'' podívala se na mě smutnýma očkama a já si ani neuvědomila že při mých myšlenkách se slaná tekutina přehoupla přes okraj mých spodních víček a stekla mi po tváří, tak jsem si je setřela ,,Ne, papej a pak si půjdeš hrát a já půjdu do školy ano? Slibuju že se brzo vrátím a kdyby něco běž k Mrs. Buren ano?'' pohladila jsem jí po líčkách a ona mile přikývla a papala. Vyběhla jsem nahoru, přichystala si své věci do školy, učebnice, sešity, úkoly a pouzdro. ''myslím že mám všechno'' řekla jsem si pro sebe v duchu vzala si tašku a šla dolu kde Sam už měla prázdný talíř a hrála si s rose ,,Tak pojď šup do pokojíčku, džus je v ledničce, k svačince máš ovocný salát a k obědu máš kuřecí nudličky se zeleninkou a rýží ohřeješ si to ano?,, vzala jsem ji do náruče a odnesla do pokojíčku. Na to jak byla malá byla vysoce inteligentní zvládala to co děti v 10 letech, uvařit čaj, párky, ohrát jídlo, uklidit, vysát, ale tohle dělávám já když jsem doma protože chci aby moje sestřička odpočívala je přeci malinká. Došla jsem se Sam v náručí do jejího pokojíčku a posadila ji na postýlku ,,Pěkně si hraj brzo se vrátím'' políbila jsem jí na celo a ona zakývala hlavou a zamávala mi. Už jsem zavýrala dveře od jejího pokojíčku a šla se dolů obout do mých oblíbených bot s květovaným vzorem, žádné odpadky a šňůrky tak mi to vyhovuje. Obula jsem si je a mohla jsem s jablkem, které jsem si vzala v chodbičce v košíku, utíkat na autobus. Vyšla jsem z domu a zamkla a běžela na nedalekou zastávku, která byla vzdálená asi 300- 400 metrů od našeho domu. Utíkala jsem po chodníku, vždy jsem doběhla na čas a dnes tomu nebylo jinak bylo 7:30 a já nastupovala do autobusu pozdravila Marry (řidička autobusu) a posadila jsem se na volné místo a sledovala okolní krajinu jak mizí za autobusem. Po víceméně příjemné cestě do školy nastala ta horší část. Škola, Malik, šikana, ale zase na mojí obranu dnes jsem měla hodinu volnou to znamená o 45 minut méně šikany, hodlala jsem se tomu postavit čelem s bradou vzhůru přeci princezně nemá padat korunka ne? bože co to zase melu? ,,Nejdeš do školy?'' usmála se Marry ,,Jdu jen jsem si vykládala sama ze sebou'' zazubila jsem se a vystoupila ,,Pěkný den Abi'' usmála se Marry ,,Děkuji ti Marry i tobě uvidíme se po škole'' a pádila jsem do školy. Dlouhá betonová cesta, sedm schodu dřevěné dveře a jsem tu. Školní chodba, skříňky,dveře, pohledy všech žáků. Rozešla jsem se ke svojí skříňce kde jsem zadala čtyřmístný kód a otevřela ji, z batohu jsem si vynadala nepotřebné učebnice a sešity na tuto hodinu a nechala si tam jen pouze biologii, někdo mi zabouchl dvířka od skříňky a postavil se naproti mě, dívala jsem se dolů a už jen podle bot a úzkých noh jsem poznala že to je ten koho jsem dnes nechtěla ani moc vidět, ale přeci jen to by muselo štěstí stát při mě a né při někom jiném nebo chrápat někde na Hawaii nebo Ibize ,,Ale ale ale podívejme se koho to tu máme? není to naše Abigail Rough?'' řekl s odporem ,,Abi jsem Abi''zahuhlala jsem ,,Ono se nám to naučilo mluvit? nekecej co nám ještě ta tvá koňská huba poví? hm?'' zasmál se a jeho pejsci s ním, ale já nedokázala nic říct ani se hnout tak moc jsem na něj chtěla křičet, podívat se mu do očí říct co si o něm myslím, ale ono nic jako bych se proměnila v kámen ,,Neumíš mluvit?'' chytil mou bradu hrubě do své ruky a pevně ji stiskl, tak moc to bolelo ,,Dívej se mi do očí!'' zavrčel ((jakože né jako pes,ale je to myšleno že to řekl takovým tlumeným nepříjemným a hrubým hlasem) podívala jsem se mu do jeho světle hnědých očí, nedokázala jsem rozeznat co si myslí ,,Když ti kurva řeknu že máš mluvit buděš mluvit, když řeknu že si máš kleknout a prosit tak to uděláš jasný? jinak se kurva neznám'' řekl hrubě a já kývla ,,Jasný? neslyšel jsem'' zasmál se ,,Ano''zašeptala jsem ,,Co?''smál se a ty jeho debilní psi také ,,Neslyšel jsem tě víc nahlas'' smál se,,Ano''řekla jsem normálním tonem ,,Ano co?'' usmál se a lehce naklonil hlavu na stranu ,,Ano rozumím'' čekala jsem co udělá ,,Né, ty řekneš ano rozumím pane Maliku jasný?!,,*zmáčkl mi čelist a silně mě přitlačil na skřínky ,,A.Ano rozumim p.pane M.Maliku'' bolelo to vzlykla jsem a on se jen hloupě zasmál ,,hodná holka'' a pustil mě a odkráčel si ze svojí partou. Po chvilce jsem si vzala své věci a vydala se do třídy kde jsem se usadila do druhé lavice, čekala jsem až příjde pan profesor, když zazvonilo oznamovalo to to že začala hodina a otevřely se dveře do naší třídy a vešel pan profesor s úsměvem a posadil se za katedru (stul pro učitele), když v tom najednou se z rozhlasu ozvalo ,,Zayn Malik a.....



Dozvíte se v dalším díle ;) jak se vám to líbí? já jsem s tím naprosto spokojená :)

xxCars

Love will not waitKde žijí příběhy. Začni objevovat