Když jsem se tak nějak uklidnila začali jsme řešit tu dovolenou. No že už je na čase. Sice tam jedeme až za 5 dní ale i tak. Času málo. Mohla bych si zabalit. Ale na to jsem moc líná. No uvidím jak se mi bude chtít. „Dominiku pomůžeš mi prosím zase uvařit?" zeptala jsem se s úsměvem. On jen přikývl a šli jsme do kuchyně. Nijak jsem při vaření nemyslela na to co dělám. Potřebuju si urovnat věci v hlavě. Třeba hlavní téma je Patrik. Líbí se mi? Ne nelíbí. Však je to můj kamarád už bůh ví jak dlouho. Nemůže se mi líbit.
Ne nelíbí. Fakt ne. Jsem si tím už stoprocentně jistá. Okay beru zpět. Líbí se mi. Hodně se mi líbí. Komu by se ale nelíbil? Však je krásnej. Oba milujeme fialovou takže si myslím že naše svatba by byla ve fialový. Čisté teoreticky naše dítě by mělo rádo hraní CSKA a vaření. Vychovala bych ho tak aby byl jako jeho táta. Milý, hodny, vtipný...Viktorie stačí! Já jsem tak ráda že se ještě nikdo nenaučil číst myšlenky. Nedopadlo by to moc dobře. Zajímalo by mě ještě se Bowteamu líbím taky. Ale spíš ne. Bylo by hezký kdyby jo. Mam ho fakt moc ráda. Nikdy se tohle nesmí dozvědět. Nikdy.
„Posloucháš mě Tijo?" zeptal se Cuky a trochu do mě drkl. „Eh jasně jen jsem tě asi přeslechla. Co si říkal?" poslední větu jsem řekla s úsměvem a on přitočil oči. „Říkal jsem love story o mně a Anet" jen co to dořekl začala jsem kolem něj poskakovat. Ví jak miluju love storky. „Mluv!" vykřikla jsem a on se začal smát. „No takže po tom co jsem odešel mě začaly hledat holky. Já byl že jo na zahradě a ony běhaly po celým baráku. Když slyšely že drama se začíná zhoršovat tak si mě všimly tak za mnou poslaly Anetku. No ta mi tam řekla že ji strašně naštvalo co Natálie udělala. Tak jsem jí řekl že to můžeme zkusit spolu že se mi líbí no a dali jsme si pusu." dořekl to rychlé a s očekáváním se na mě kouknul. Já se usmívala jak sluníčko na hnoji a jeho úsměv trošku klesl. „Proč se s tebou sakra bavím? Chováš se jak dítě Tijino" řekl se smíchem. Já se taky začala smát.
Domíno to sice neříká ale vím že mě i ostatní má rád. Vim že by bez nás nevydržel ani deset minut. Však on byl hodinu v Brně na nádraží a komu volá? Jasně že mně. Ten večer si pamatuju jak kdyby to bylo včera. Oba jsme byli totálně najebaní a dělali jsme píčoviny na vlakáči. Druhý den ráno se mě zeptala paní co pracuje v malým obchode u našeho baráku jak moc velká kocovina z toho byla. No nebudu lhát moc dobře mi nebylo. No dobře. Vůbec mi nebylo dobře. Ještě do toho byl školní den. Učit řekl že to chápe. Stresy před maturitou nebo co mlel. V ten den se mi Julča s Lauri celý prosmály. Jo daly mi to hodně sežrat. Nevadí mi to. Takhle vznikají ty nejlepší vzpomínky. Musíš umět vypnout když chceš shánět vzpomínky.
Po jídle jsme šli zase koukat na film. Tentokrát se skupina zmenšila. Odešel Mára, Kellwin a Honza. Všichni ostatní zůstali. Tentokrát to byla nějaká romanťárna. „Hej musíme naučit Veve a Aninu koukat na normální filmy" nadhodila jsem se smíchem. Jo tenhle film vybíraly ony. Všichni jsme se zasmali a koukali dál. Nebylo to až tak hrozný. No znovu bych na to rozhodně nakoukla. Asi nejsem správná holka no. Tentokrát tam usnula jen Anina kterou odnesl Domča do pokoje pro hosty. Šla jsem kouknout k Natále do pokoje. Na posteli byl papír vzala jsem ho a začala číst.
Někdo si tohle určitě přečte takže tě zdravím. Je mi moc líto co se dole stalo. Jen mě prostě mrzí že Viki má všechno. Však ona je tak hezká a všichni ji mají rádi. Pak tu sem já. Skoro nikdo mě nemá rád. Až na Anet a Verču. No ty mě spíš měly rády. Fakt mě všechno mrzí. Tenhle pokoj jsem vyprázdnila a vymazala kontakt na všechny až Julču. Furt je to moje sestra. Dejte tenhle pokoj Věrce nebo Anet. Druhá ať si vezme pokoj pro hosty. Přeju vám jaký přátelství mezi váma a klukama začalo vznikat. Zasloužíte si to. Kdyby mě někdo hledal budu u rodičů.
Mám vás moc ráda NatkaDočetl jsem ten papír a utřela si slzy. Je mi to líto ale zároveň vůbec. Zaslouží si to. Nezaslouží. No ono trošku od obojího. Spis si to víc zaslouží. Holky jesi budou chtít tu bydlet můžou. Už dlouho edame nový spolubydlící. Taky že máme hodně pokojů. Sice prázdných ale máme. Došla jsem k sobě do pokoje kde sem vzala věci na sprchování a šla jsem. Radši třikrát jsem zkontrolovala jestli mám pyžamo a tak pětkrát jestli je zamčená koupelna.
Po sprše jsem si lehká do postele a koukala do mobilu. Prý se teď sprchoval dole takže už se nemusí zvedat z postele. Jak bych mu chtěla dát pusu. Nevadí. „Zajímalo by mne co Natále přeskočilo že tě tolik nemá ráda" řekl z ničeho nic a já mu podala dopis. „To nechala na posteli." řekla jsem mu a on se začetl. Trvalo mu to docela dlouho. Nedivím se Natálie celkem škrábe. Když zve oči od dopisu celou si mě prohlédl. „Má pravdu no. Dobrou" řekl Bóťa a lehl si. „Dobrou" usmála jsem se a objala ho. Fakt miluju objetí kámo. Hlavně s Patrikem.
Jsou asi dvě ráno a já pořád nespím. Bóťa mi leží po boku a svírá moji ruku. A já? Přemýšlím. Nad životem. Je to docela nefér. Kdo vymyslel lásku? A proč? Ti nějaký strejda přišel a řekl „Hej byla by prdel kdyby jsme tomu pocitu že tě odkopne random borka říkali láska" jo vim takhle to nefunguje. To slovo je fakt divný. Kdo ho vymyslel? Nějaký hlupák. Určitě i sobě říkal jak je chytrý ale IQ měl stejně vysoký jako Morry. Takže 5. To možná Morrymu ještě přidávám.
Zdravíčko. Další kapitola je na světě. Morryho miluju nadevše jo. Jen je trošku hloupý. No já nemám co říkat:ddd
Word count: 1026<3
papa

ČTEŠ
You [Kexcrew] (pozastaveno)
FanfictionDovolená? S crushem? No neber to. Ale ne všechno je tak jak se zdá... #4 v Kellwin 💓 #4 v Dejvík 💓