Andy Biersack: Kik Messenger

1. část - Seznámení

Ahoj ! Jmenuji se Sophie Wood (čti Sofí) je mi 19 let a bydlím v USA.

Mám staršího bratra Chrise. Jelikož je asi o hlavu a půl větší než já tak si na mě strašně dovoluje.

Mám dlouhé hnědé vlasy a světle hnědé oči. Bratrovi závidím jeho tmavě hnědé oči, on má snad ty nejkrásnější oči co znám.

Po škole si nejradši zalezu do postele a chatuju si s neznámíma lidma na omegle, když si padnem do "oka" tak si předáme adresy na Kik messenger a píšeme si přes něj.

Tímto způsobem jsem poznala spoustu nových skvělých lidí. Baví mě poznávat nové přátele.

Já a bratr bydlíme s matkou ve větším rodinném domě. I když je bratrovi 25 let pořád bydlí s náma. Má přítelkyni Vicky (čti Viki), ale zatím si neplánují společné bydlení, mají na to času dost a mají pravdu, není kam spěchat.

Vicky mám ráda, je to strašně milá holka, můžu se jí se vším svěřit a vím že to zůstane jenom u ní. Bratr si uměl vybrat. Zabila bych ho kdyby někdy Vicky ublížil. Vicky je něco jako moje sestra, něco víc než sestra.

Můj život je docela obyčejný a nijak zajímavý. S bratrem bydlíme u matky v rodinném domě. Otec se z matkou rozvedl a nezajímá se o nás, a nám vůbec nechybí.

Já ani Chris matku moc nemusíme, nikdy nám neprojevila žádné mateřské city jaké projevují matky svojim drahým potomkům. A o otcovi radši ani nemluvím.

Jediného koho mám doopravdy ráda z celého srdce je bráška. Chris mi kdysi slíbil že mě nenechá v domě s matkou samotnou, to by byla pro mě smrt.

Bráška umí držet slovo, i když má přítelkyni se kterou by se klidně mohl přestěhovat pryč odsud tak tady pořád se mnou zůstává.

Vážím si ho strašně moc. Oba jsme se zařekli v tom že nikdy nebudeme jako naše rodiče, nikdy se nebudeme takhle chovat ke svojim dětem a nebudeme u nich šetřit láskou. A kdyby náhodou došlo přece jenom k rozvodu, tak se dětí nikdy nevzdáme tak jako to udělal náš povedený otec.

Nesnáším ho ! Nesnáším otce ! Nesnáším matku !

Nejradši bych vypadla z tohohle baráku a odešla někam strašně daleko, tak daleko že bych už nikdy v životě neviděla ty dva.

Jenže vypadnout tady odsud nemůžu protože nemám kam a to je ten největší problém.

Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Nicol, bydlí o čtyři domy dál.

Můj život nemám moc ráda, nejraši bych ho změnila ale nevím jak na to, těžko to jde změnit když nemám na čem stavět.

————————————————————————————————————————————

Takže tady máte první část, takovou nezajímavou, seznamovací, příště už to bud lepší protože se rozjede samotný příběh.

Chtěla bych poděkovat všem co se rozhodli číst tenhle příběh takže Děkuju Všem :*