♡Prolog♡

31 10 1
                                    

Pozor trochu krev

Slzy mu stékaly po tvářích, krev po zápěstí. Zítra má jeho přítel pohřeb a on to nezvládá. Nedokáže se s ním naposledy rozloučit. Viděl své přátele, jak tu celou situaci berou v pohodě. Však jen někdo nedávno umřel, že jo. To jen on sedí v koupelně, na studené podlaze, ničí si zápěstí a brečí. Zapomněl mu toho tolik říct. Znaveně se natáhl pro obvaz z lékarničky a rány si zavázal. Hodil přes sebe mikinu, která kdysi patřila jeho přítelovi a zvedl se ze země. Věděl, že by si jeho přátelé všimli, že se zase pořezal a zase brečel, takže se vyplížil z domu a ztratil se do temných ulic Miami. Veškerá vánoční světla už byla uklizená a měsíc byl pod tmavým mrakem, takže jediné co temným ulicím dodávalo minimální jas byly poulišní lampy, ale i jejich svit se ztrácel v husté mlze. George našel starý a zapomenutý park. Jednou ho sem Dream vzal. Byla to noc po Štědrém dni. Drželi se za ruce. Vyhnal tu vzpomínku z hlavy. Zase by brečel. Posadil se na houpačku, na které seděli. Chvíli zíral do neznáma. Nebyl připravený se s ním rozloučit. Listí šumělo ve tmě a jemu zase z očí utíkaly slzy. Nohama se odrazil a rozhoupal se. Jeho myšlenky zase zabruslily k Dreamovi. Nikdy si neodpustí že umřel. Ještě chvíli zíral do nekonečné tmy, než seskočil z houpačky a pomalu se vydal zpět. Lehl si do postele a s výčitkami usnul.

☆♡☆

Ráno ho vzbudilo sluneční světlo. Karl a Sapnap už se chystali na pohřeb. George se vysprchoval a nasoukal se do obleku. Zkulturnil se a vyrazili. Neprobíhalo to dlouho. Něco o něm řekli a pak byl vyzván aby vzal Dreamovu rakev. Jenže když ho nesli s ještě dalšími pěti muži, podlomila se mu pořezaná ruka a málem Dreama upustil. Sklouzl mu rukáv.
,,Nepouštěj ho. Ještě u jámy nejsme!" okřikl ho Sapnap.

,,Má velkou prdel." namítl George. Podařilo se mu zachytit Ariin ustaraný pohled. Napadlo ji, čím si prochází. Zamumlal na ni omluvu a s pomocí ostatních spustil rakev do země. Pak se během dlouhé, nudné hostiny vytratil s pomocí Dreamových rodičů. Jeho mamka mu pomohla se zabalit a on pak chtěl zmizet z USA co nejrychleji, než někomu došlo že tam není. Věděl, že něco bylo mimo, ale bál se. Na schodech potkal Ari. Taky prchala.

,,Georgi? Co ty tu děláš?" zeptala se ho.

,,Mizím odsud. Všechno mi jenom připomíná že on tady není. Koukám, že máš podobný plán." vysvětlil. Ari ho objala.

,,Mám, no..." usmála se.

,,Doufám, že vám to s Karlem vyjde, když já a Dream jsme v tabu," pousmál se.

,,Pokusím se. Už musím letět. Měj se hezky!" rozloučila se Ari.

,,Papa," zamával jí a s kufrem se začal se šinout po schodech dolů. Když už zavíral dveře a chystal se navždy zmizet, někdo ho zastavil.

,,Georgi, zůstaň ještě pár nocí." poprosil ho Karl. Destiny a Drista stály za ním.

,,Měl bych letět domů," namítl otráveně a zajistil svůj kufr aby nespadl.

,,Alespoň kvůli Nickovi zůstaň," poprosila ho Destiny. Nick právě ožralej zvracel v křoví.

,,Tři dny a pak jedu," souhlasil trochu opruzeně George a poškrábal se na hlavě. Nick se zvedl z křoví a pomocí Dest se postavil na nohy. Brzy zjistil, že to jen tak nepůjde a zase si sedl na zem.
,,Tvoje smůla, Nicku, nemáš tolik pít." zasmál se George. Nick na něj jenom hodil naštvaný pohled a pokusil se znovu vstát. Tentokrát se mu nezamotala hlava a nějak se konečně dostal do své postele s pomocí přátel. Sice se cestou čtyřikrát vyzvracel, ale svůj cíl splnil. A George si lehl na připravené lůžko vedle Nickovy postele a karl našel své místo na gauči.

,,Hej Georgi, nevíš kde je Ari? Nějak se ztratila," zeptal se karl.

,,Jo, před chvilkou odjela zpátky do Melbourne, až moc jí to tu připomíná Claye."

,,Škoda, byla s ní sranda. Jinak, asi dobrou noc, už jdu spát."

,,Dobrou." rozloučil se George a usnul. Ve snu se mu zjevila skupinka několika lidí. V čele skupiny stála zjizvená dívka s mikádem černo neonově zelených vlasů, smaragdovýma očima, po jejím boku stál kluk s obličejem zahaleným v fialovém oblaku páry a ořechově hnědými vlasy. Za nimi stály tři dívky s vlasy v upnutých drdolech a oblečených v černých oblecících. Na levo od nich byl hořící muž a napravo assasin v zelené uniformě. Kolem nich se proplétala liška hořící zeleným plamenem, u které byly dvě kočky. Jedna držící v tlamičce nůž, druhá lahvičku s jedem. Všichni byli v kruhu, který byl obklopený lebkami. Najednou jedna z dívek vyběhla z kruhu. Její sako začalo hořet a ona začala ječet bolestí.

,,Uteč. Nebezpečí je nablízku," řekla mu, než zase zacouvala na své místo. On se rozhlédl, než ho ze snu vytrhly Karlovy nářky. George se zvedl ze své přistýlky a promnul si oči. Už u Karla někdo stál. A ten někdo byla Ari. Jemně ho hladila po vlasech a snažila se ho uklidnit. Možná měl Karl stejný sen. Ari na něj mávla ať jde spát a George zase usnul. Do rána prospal bezesnou nocí.

Woooooo
Finally
Máme prolooog zlatíčka
Byee

Grief <Smaragdy Sequel> DNFKde žijí příběhy. Začni objevovat