Detektiv

Kapitola 3

*ťuk ťuk ťuk na dveře protože přesně tak to zní*

"Dále!" zavolám z druhé strany pokoje.

Je už večer, s Viki ještě řešíme co napovídáme ostatním k odhalení toho zločince.

"Já jsem letím až z LA a tohle je moje přivitání?" ozve se ze dveří.

Otočím se a stojí tam Jeremy s kufrem v ruce a batohem na zádech.

"Čau," kývnu "věci si můžeš odložit vedle do pokoje, nachystám mezitím počítač a zavoláme Viki a Bece, musíme se domluvit na zítřek." řeknu a Jeremy s kývnutím odejde

"Takže všichni všemu rozumí?" zeptá se Jeremy na konec

"Jo" odpovíme jednohlasně

"Úkoly. Beco?" zeptá se Jeremy

"Spáruji odposlechy a kamery, nahekuju se do systému silničních kamer aby nám ten mizera neujel" odpoví Beca

"Dobře, Viki?"

"Napíšu Lindě a Tomovi, ti ty výmysly přetlumočí drbnám a do rána o tom ví celá škola, včetně učitelů." odpoví Viki a na konci dramaticky pohodí vlasy

"Nicky?" podívá se Jeremy na mě

"Mě si žádný úkoly nedal, " odpovím zmateně

"Přesně tak, už jsi toho udělal dost, a víme jak je to pro tebe těžký od chvíle co-" řekl Jeremy sympateticky, ale já tohle poslouchat nehodlám.

Proč se ke mě všichni chovaj jako k malýmu děcku? Jo, Violet nejspíš zmizela taky, ale to neznamená že nemůžu pomoct.

"Udělám vám sváču na zítřek. Já a Viki se musíme nechat chytit, nejspíš nás bude muset omráčit. Budeme od čtyř do šesti čekat v knihovně, pak půjdeme jakoby k nám, po cestě nás nejspíš bude chtít unést. Na místě nás nezabije-" začal jsem

"A jak si tím můžeš být tak jistej?" přerušila mě Viki

"Prostě to vím." odpověděl jsem.

Cítím že je naživu. Musí být.

"A navíc je to pro něj moc riskantní. Nepřijde vám divný, že do teď nikoho nenašli? Je opatrnej, ví co dělá." pokračoval jsem

"No dobře. Tak ráno." vzdychne Jeremy a se slovy "dobrou noc" vypne videohovor.