41. That little kiss you stole...

366 38 4
                                    

Mad:

„Pojď musím tě zavést do jejich pizzerie!" zatleská nadšeně Mikey a já se začnu smát.

„Fajn, jen si vezmu bundu" políbím ho na líčko a běžím ke kufru pro nějakou lehkou bundu. Vrátila jsem se do pokoje, kde pochodoval naštvaný Mikey a s někým volal.

„Cože?! Jak dlouho?" Musíš mu to říct. Ne já mu to neřeknu. Hola"

„Kdo to byl?" založím si ruce na hrudi.

„Veronica" odvětí a přiblíží se ke mně.

„Co chtěla?" těkám očima z jeho obličeje na telefon.

„Je těhotná" pronese s klidem a mě málem vyskočí srdce z hrudi.

„Jak-jako s tebou?" chytnu ho za zápěstí a sleduju ho vyplašenýma očima.

„Ne," začne se smát a potom zvážní „čeká ho Jamesem."

„Cože?!" vykulím oči a snažím se nesmát.

„Radši pojď, potom mu to řekneme" usměje se Mikey a chytne mě za ruku...

**

„Ahoj, ty jsi Michael Clifford, že jo?" usmála se malá holčička a Mikey ji chytil do náruče.

„Ano, jsem" usmál se a ona ho malinkýma ručičkama obejmula.

„Mám tě moc ráda" pošeptala mu do ouška a tím si vysloužila pusu na líčko. Po chvilce povídání si pro ni došli rodiče.

„Pořídíme si taky jedno?" zamrkal na mě Mikey očkama.

„Ještě je moc brzy. Navíc objíždíš světové tour a já chci být s tebou." Svěsím hlavu a on mi políbí čelo.

„Jednou si ho ale pořídíme, že jo?" zvednul mi hlavu. V jeho očích zářila nejistota.

„Když to s semnou do té doby vydržíš" políbím ho a on se zaraduje.

**

„Mad? Můžeme si promluvit?" chytne mě Beau za rameno při večeři.

„Jasně." Usměju se a odejdu s ním ven. „Tak co se děje?" zastrčím si ruce do kapes.

„Zamiloval jsem se" nervózně si prohlíží zem.

„To je úžasné," tlesknu „kdo je ta šťastná?" nic neřekne, jen se ke mně přiblíží. Chytne mě za ruce a políbí. Nedokážu se odtáhnout, jeho rty chutnají jinak. „Beau" šeptnu, když se mi podaří odtáhnout se.

„Mad" šeptne mi do ucha a něžně otře své rty o můj lalůček. Celým mým tělem projede zima.

„Tohle-tohle nejde" zakroutím záporně hlavou.

„Proč ne?" pohladí mě po vlasech.

„Protože já mám Mikeyho." Odvětím.

„Kdyby to tak bylo, neutíkala by si teďka za ním?" usměje se a olízne si spodní ret. Sklopím hlavu a on mě políbí na čelo.

„Beau, nedělej to ještě těžší" zaskučím a on se mi znovu přilepí na rty. Tentokrát se odtáhnu docela rychle. Vyběhnu do pokoje a zavřu se v koupelně.

Co když měl Beau pravdu? Co když k Mikeymu přestávám něco cítit?

„Darling, otevři" zaklepe mi na dveře Mikey.

„Už jdu" pomalu se postavím a odemknu dveře. Hned se mi vrhne kolem krku.

„Měl jsem strach, že jsem něco udělal špatně a tobě se něco stalo" zamumlá a já se zase cítím v bezpečí, jak mě mohlo vůbec napadnout, že k němu přestávám něco cítit.

Idiot (Michael Clifford)Kde žijí příběhy. Začni objevovat