Idiot (Michael Clifford)

19. Again together?

For my cudle girl ♥ Zítra tě obejmu, už na to nezapomenu ^^

Mad:

V noci jsem nemohla spát. Furt jsem se převalovala. „Honey spi“ zamňoukal Mikey a přitáhnul si mě k sobě. Nasávala jsem jeho vůni, až jsem usnula.

„Mami co se stalo?“ ptala jsem se jí už asi po 10.

„Nic, jenom mi chybí táta“ řekne a já jí utřu slzy. Hned jak se Sab objeví doma, hned běží k mámě a pláče. Stojím tam a nic nechápu.

„Ty si jí to neřekla?“ odtáhne se Sab od mámy. Ona jen záporně zakroutí hlavou.

„Co se děje?“ křiknu a začnu se klepat. Tohle nevěstí nic dobrého, Sab nikdy nebrečí, je silná.

„Máma má nádor na mozku“ hlesne Sab a mě se podlomí kolena. Spadnu na zem a rukama se opřu o koberec. Byly jsme šťastné. Proč se všechno musí posrat?

„B-bude to všechno v p-pohodě?“ zeptám se a snažím v sobě držet vzlyky, které se derou na povrch. „Budeš v-v pořádku?“ kouknu se na ni a ona jenom sklopí oči.

„Není to jisté“ a já najednou omdlívám.

Otevřu oči, všude je tma. Vedle mě někdo leží. Otočím se a je to máma. Začnu křičet a kopat kolem sebe, ale nikdo neslyší.

Probudím se a chci si rychle sednout, jenže mi v tom zabrání horní palanda a já to schytám do hlavy. Snažím se uklidnit. Zhluboka dýchám, třesu s hlavou abych to dostala pryč, ale nic nepomáhá.

 Obmotají se kolem mě dvě ruce podle Xka na prostředníčku a vůně poznám Mikeyho.

„Šššš… všechno je v pohodě, jsem tady, nikdo ti neublíží“ šeptal mi do ucha a obmotal nohy kolem mích. Opřu si hlavu o jeho hruď a rozbrečím se.

„M-moje máma“ vzlykám a utírám si slzy do jeho trika.

„Ne, neplač, zapomeň na všechno. Od teďka to bude jenom já a ty. Fajn?“ chytne mi obličej do dlaní a donutí, abych se mu podívala do očí. Kývnu a on mi utře slzy. Chytnu mi ruce a začnu ho líbat. Neváhá a hned se přidá. Najednou je mezi námi 2. Světová válka jazyků.

Tess:

Mary se odstěhovala před půl rokem. Dneska jsme spolu měli jít na The Janoskians a vidět Luka a Jaie. Sedím v parku a fotím přírodu kolem. Chci vyfotit malého ptáčka, ale někdo přede mnou přeběhne a ptáčka vyplaší.

„Hej! Pokazil jsi mi fotku!“ křiknu a kluk se otočí. V tu chvíli jsem myslela, že se složím. Stál tam Luke Brooks.

„Promiň. Hej není to triko naší skupiny?“ zvedne obočí a usměje se.

„Jo,“ pípnu a skloním hlavu. „Můžu se s tebou vyfotit?“ začervenám se a on přikývne.

Připnu si mobil na přední kameru, a když fotím, Luke mi dá pusu na líčko. Uvnitř jsem právě umřela. „Ty jsi tak roztomilá, když se červenáš“ usměje se Luke. A já skoro omdlím. Dýchej Tess, je to jenom kluk. Prudce vydechnu a otočím se na něj.

„A co děláš tady? Neměl by, jsi trénovat zpěv, nebo tak něco?“ řeknu a v duchu se plácnu přes čelo.

„Chtěl jsem jít fotit. V buse je nuda. Chtěl jsem najít nějaké místo, kde budu moct udělat pár fotek, abych si na Česko líp pomatoval. Nevíš o něčem?“ kývla jsem hlavou a táhla ho na kopec zhruba 2 kiláky od parku.