Dívka plamene // HP FanFiction

3.

Stála jsem s Dracem u vchodových dveří. Už jsme čekali jen na rodiče. Zapnula jsem si plášť kolem krku a přetáhla si kápi přes hlavu. Chtěla jsem mít stoprocentní jistotu že mi nebude vidět ani centimetr obličeje.

,,Copak? Děláš se ještě záhadnější než už jsi sestřičko?" ušklíbl se Draco.

,,Ne. Víš přece že to nosím na přání otce," odsekla jsem. S Dracem jsme se v hodně věcech neshodli.

O chvíli později dorazili rodiče a přemístili se s námi do Příčné. Nevěděla jsem kam dřív s očima.

Byly tu obchody s košťaty, s potřebami má famfrpál, s hůlkami, knihkupectví a zahlédla jsem i sloupy Gringottovic banky. Bylo to ohromné.

Rodiče nás chvíli nechali se pokochat a pak jsme vyrazili na nákupy. První jsme u madam Malkinové nakoupili hábity, potom v Krucánkách a kaňourech učebnice.

Otec pak prohlásil, že musí něco zařídit a že sebou potřebuje Draca. Domluvili jsme se že se sejdeme u Olivandera. Tam jsme taky s matkou zamířily.

Matka řekla že počká venku a poslala mě dovnitř samotnou. Už tam byl nějaký černovlasý kluk s kulatými brýlemi.

Ten šedovlasý chlapík mu zrovna podával nějakou hůlku. Chlapec s ní mávl a několik krabic s hůlkami vypadalo z polic. Ten chlapík - Olivander asi - si od něj vzal hůlku zpátky a šel hledat jinou.

,,Ahoj," pozdravil mě ten kluk. ,,Já jsem Harry."

,,Freya," pozdravila jsem a potřásla jsem si s ním rukou. ,,Ještě jsi nenašel tu pravou?"

,,Ne, ještě ne. Ty taky jedeš poprvé?"

Přikývla jsem.

V tom se vrátil Olivander a podával Harrymu jakousi hůlku. Harry si ji vzal a máchl s ní. Místností zavál silný vítr a rozcuchal Harrymu vlasy. Mě to málem sundalo kápi ale stihla jsem jsem ji zachytit.

,,To je zvláštní," zamumlal Olivander. Vzal Harrymu hůlku a dal mu ji do krabice.

,,Co je zvláštní?" podivil se Harry. Oba jsme se na Olivandera se zájmem zadívali.

,,Víte, je zvláštní že si vás vybrala zrovna tahle hůlka," začal Olivander. ,,Když díky její sestře.... máte tuhle jizvu," ukázal Harrymu na čelo.

Koukla jsem tam a vykulila oči. To je Harry Potter! Ten Harry Potter! Ten co porazil Pána zla!

Harry se na něco Olivandera vyptával ale já se mohla soustředit jen na to, že ten kdo porazil Pána mého otce, je skutečně tady vedle mě.

Do reality mě vrátilo až to, že Harry při odchodu z krámu zavřel dveře. S Olivanderem jsme vyzkoušeli aspoň tři hůlky než jsme našli tu pravou.

Olivander byl konečnou hůlkou velmi překvapený a já také. Nějaké dřevo jemuž se říká ohnivé a pero fénixe.

Nejvíce nás překvapilo to jádro, jelikož úplně stejné měl Harry a Pán zla. Musela jsem se s tím ale spokojit. Olivander mě propustil s tím, že mám být opatrná.

Před obchodem už čekala celá rodina. Otec Draca poslal ať si jde též pro hůlku a požádal mě, ať mu ukážu svou.

Když jsem mu ji ukázala a řekla z čeho je, jen překvapeně na hůlku koukal. Pak mi ji vrátil a já si ji schovala do kapsy pláště.

Za chvíli se vrátil se svou hůlkou i Draco.

Poté co otec prohlédl i jeho hůlku a ověřili jsme si že už máme vše, přemístili jsme se zpátky do rodinného sídla.

Já a Draco jsem šli okamžitě do svých pokojů abychom si dali do kufrů nově nakoupené pomůcky.

Za pár dní už pojedeme.