No už to je asi týden po tom co jsem poznala toho kluka. Nevím pořád na něj myslím, ale už dost musím jít něco udělat a pokud to všechno stihlu tak mu budu moct napsat.
Prádlo pověšený, nádobí srovnaný, uklizené prádlo a ostatní věci. Takže asi mám všechno no tak si můžu jít udělat čas sama na sebe, ale hlavně mu chci jít napsat a uvidím pokud odepíše tak si s ním začnu psát pokud ne tak přestanu.
JÁ: Ahoj, nevím jestli si na mě pamatuješ. Jsem ta holka kterou sis dovolil nazvat škvrně. Chci se zeptat jak ti dopadli závody, když jsme za vámi šli už jste neměli čas a my už museli domů. H: Nazdar jasně že si tě pamatuji. Kdo by si nemohl pamatovat drzé škvrně. Já: áááá tady někdo jedl vtipnou kaši, ale teď vážně jak jste dopadli. Doufám že mistr atletiky se umístil na prvním místě. H: Tentokrát to nevyšlo. Umístil jsem se na 4 místě takže letos to za nic nestálo. A co ty jak dlouho jste měli trénink. Škoda že jsme si nemihli znovu popovídat. JÁ: Trénink jsme měli celodenní. Takže od 8:00 do 14:30 byl dost dlouhý a po delší době nás přestal bavit, ale po tom co jste přišli tak to pak bylo v pořádku. H: Hele už mě volají takže už budu muset jí, ale děkuji za psaní. Tak ahoj. JÁ: Jo ahoj
Od té doby pak neodepsal a já jsem pomalu na něj začala zapomínat. Když už jsem ani nevěděla že se i dříve nějaký kluk líbil tak jsem byla spokojená. Nemyslela jsem na nic jenom sama na sebe. Nepotřebovala jsem k životu nikoho byla jsem sama sebou byla jsem šťastná. Ale jak to chodí nikdy není nic dokonalého a po čase se všechno hezké zase rozplyne. No jsem na konci základky. Slavná 9.A mistři všech průserů. Ale o tom dle nechci mluvit, ale o tom jak si každý musel vybrat školu na jakou bude chctít jít. Bylo to velmi těžké rozhodování, ale každý si pak vybral. Po několika testech a po několika konzultací s učitelami jsem dospěla k závěru že by se mi líbil obor se zaměřením veřejnoprávní. Ano paní Nika se rozhodla že by si mohla splnit svůj sen z dětství a že budu se moct stát policajtkou. Konec roku se pomalu začal naplňovat a tak jsem si začala čím dál víc uvědomovat že tohle budou moje poslední chvíle a možná i poslední prázdniny s mými kamarády se kterýma se znám úplně od malinká. Já jsem se začala připravovat na nový rok. Bála jsem se že budu mít špatný kolektiv nebo že budu mít problémy s učiteli. Když už se i prázdniny blížili ke konci tak jsem začala být ještě víc nervózní než když jsem na to myslela na konci školního roku.
ČTEŠ
nezapomeň kdo jsi a věř sama sobě
AventuraPříběh o holce která dala důvěru tomu nespavému a že díky tomu ztratila veškerou důvěru co v sobě mela ale díky své kamarádce to zase dokázala a díky tomu se nevzdávala a šla za tím co chce a začala si věřit
