Světlo a Tma

•4•

Sorsha:
Královna se objevila za trůnem, vypadala strašně naštvaně a strašně mi připomínala mamku a mě samotnou...
Kent poklekl, ale já byla jak opatřená, netušila jsem co dělat.
"Vstaň," přikázala Kentovi a on poslechl."odejdi nech nás tu samotné." Dodala k tomu.
"Vaše Veličenstvo.. já nevím jestli je to dobrý nápad je tu nová." Řekl jí.
"Odejdi ihned!" Zvýšila hlas a Kent mi stiskl paži na podporu a odešel.
"Auro- Sorcho pojď blíž." řekla a já poslechla protože jsem nevěděla co dělat.
"Tak dlouho jsem tě neviděla" řekla a objala mě. Taky jsem ji obejmula, ale netušila jsem co pro ní znamenám ani kdo zde jsem.
"Od zítřka budeš trénovat s Kentem a se mnou." Řekla když se ode mě odtáhla.
"Já.. já jsem jen zmatená nevím co tu dělám." Řekla jsem upřímně.
"Na otázky bude čas, ale teď jdi do pokoje Kent tě tam vezme." Prohlásila a nechala zavolat Kenta.
"Vaše Veličenstvo" řekl Kent a uklonil se.
"Doprovoď ji do jejího- pokoje v jižním křídle..." Řekla a Kent se uklonil, tentokrát jsem udělala malé pukrle.
Kent se dotkl mých zad ať jdu za ním. Nasadila jsem rychle tempo, (což s lodičkami nebylo moc lehké) a Kent šel rychle vedle mě. Jemně mě zatahal za levou ruku abych zatočila a já šla za ním jako kdybych věděla kam jdu. Prošli jsme několika chodbami a vyšli jedny schody a objevili jsme se před nějakým pokojem který měl obrovské dveře "Tohle je tvůj pokoj" oznámil mi  a mrkl na nějaké vojáky, aby otevřeli dveře.
Otevřeli dveře a já uviděla ten pokoj byl obrovský! "To- tohle je můj pokoj?" Zeptala jsem se.
"Ano, ale máš tu ještě jeden, ale do toho tě zavedu jindy." Řekl jako kdyby bylo normální mít dva pokoje a mikl rameny.
"Tak jdi dovnitř" řekl a popostrčit mě dopředu.
Vešla jsem do pokoje k obrovské posteli na kterou jsem se posadila.
"Tam je tvoje koupelna," ukázal na dveře u okna "a tady šatník." Ukázal na dveře kousek ode mě.
"To je-" začala jsem "Ohromující, obrovské, nádherné? Jo já vím, ale jsou tu i větší pokoje tenhle je jeden z takových.. středních" Řekl a mě spadla brada.
"Jdi se převléknout já tu počkám." Řekl a já vydala ke dveřím od šatníku. Otevřela jsem dveře "Pane bože!!!" Vykřikla jsem když jsem uviděla tu velkou spoustu šatů, oblečení a bot.
"Jak to mám unosit?!" Zeptala jsem se.
"Každý den něco jiného šaty si můžeš vzít vícekrát ale ne za sebou aby si nikdo nepomatoval, že jsi to nosila." Řekl a já se na něj otočila. "Co?" Zeptal se "Nic nic" řekla jsem a zabouchla za sebou dveře.
Uvědomila jsem si, že potřebuju pomoc se zipem "Kente?" Zavolala jsem na něj.
"Hm?" Zeptal se a otevřel dveře.
"Pomůžeš mi?" Tázala jsem se ho protože vím co se stalo před hodinou.
"Jo jasně" řekl a začal mi rozepínat zip šatů. Chytla jsem je za živůtek, aby nespadly otočila jsem se na Kenta a dívali jsme se si očí. Přistoupil ke mě o krok blíž a já si přála, aby mě políbil. Položil mi ruku na šíji a zaklonil hlavu, aby mě za necelou sekundu políbil. Ze začátku něžně, ale pak si všiml, že mi to nevadí a zrychlil. Položil mi ruku na záda, aby mě k sobě víc přitiskl. Rukou jsem mu zajela do vlasů a jazykem mu rozevřela rty.
Když se naše jazyky střetly, tak mu z úst uniklo zasténání. Přerušil polibek a podíval se mi do očí. "Jsi- jsi nádherná" řekl, dal mi rychlí polibek a zmizel.
Stála jsem tam asi dvě minuty, pak jsem se vzpamatovala a převlékla se do legín a volného trička.
Otevřela jsem dveře, tak Kent stál u dveří a já vydala se do koupelny se odlíčit. Když jsem se odlíčila,  šla jsem zpátky do pokoje kde Kent už nebyl, ale všimla jsem si tácu na posteli s jídlem.
Přišla jsem k posteli a sedla si na okraj. Podívala jsem na tác kde bylo ovoce máčené v čokoládě, karamelová zmrzlina a čistá voda.
Tác jsem vzala do ruky a položila ho na stolek u sedačky na kterou jsem si sedla a zapla obrovitánskou televizi.
Jelikož jsem nevěděla na co se dívat tak jsem zapla písničky a šla ke své tašce která byla položena vedle postele vytáhla jsem knížku Unravel me a začala číst.
Jelikož mi zbývalo asi 50 stránek, tak jsem to dočetla. Šla jsem na chodbu jestli mi někdo neřekne kde je knihovna. Přede dveřmi stála stráž, ale ty vypadali jak zkameněliny, tak jsem se podívala a uviděla jednu dívku v krásných oranžových šatech, která zametala podlahu.
"Ehm dobrý den?" Poklepala jsem ji na rameno.
"Ano paní?" Otočila se a okamžitě se poklonila. Nevěděla jsem co dělat tak jsem jí řekla "Vstaň," řekla jsem nejistým hlasem "kde je knihovna?"  Dokončila jsem větu.
"V pátém patře" v pátém patře?! Jak je ta budova velká??
"Zavedeš mě tam prosím?" Neměla jsem nejmenší tušení kde to je.
"Jo, jistě pojďte za mnou" řekla a vydala se ke schodům nahoru.
Jelikož jsem byla zvyklá brát schody po dvou tak mi teď bylo nepříjemné chodit po jednom. Díky bohu byly trochu vyšší než normální schody.
Vyšly jsme po schodech a dívka zatočila doleva.
"Tady je knihovna" ukázala na velké dřevěné dveře.
"Děkuji-"
"Sofie" dopověděla za mě.
"Děkuji Sofie" poděkovala jsem a ona vysekla hluboké pukrle.
Otevřela jsem dveře a zarazila jsem se když jsem uviděla tolik knih. Musely jich být tisíce!! Procházela jsem se a zírala na ty knihy byly tam nějaké v jazyce kterém mu jsem nerozuměla, ale i které znám ve všech vydáních!!
"Panebože!" Vydechla jsem když jsem jsem uviděla Young adult knihy, připadala jsem si jak v ráji!
Přišla jsem ke knihám a vybrala si Korunu z kostí a zlata na kterou jsem se strašně moc těšila.  Nalistovala jsem první stranu a byla jsem strašně ráda, že to hned navazuje na Království těla a ohně. Vzala jsem si pár knih které si nechám v pokoji ikdyž sem budu chodit asi každý den.
Někdo vstoupil asi Kent nedivila bych se že mě hledá, musela jsem tu být už pár hodin.
"Sor nikde jsem tě nemohl najít." Řekl ten někdo hlubším hlasem.
"Kdo jste?" Zeptala jsem se a snažila se ho najít.
"Odpověď zjistíš až přijde čas." Vzkázal a ve chvíli ve chvíli kdy se začali zase otevírat dveře se vypařil.
"Sor, konečně jsem tě našel" řekl Kent s trochu smutkem.
"Jojo, copak se děje?" Zeptala jsem se a otočila se na něj.
"Budeme tě muset představit ostatním." Řekl a nasadil úsměv.
"Ale vždyť jsem se už s královnu viděla."
"S ní ano ale ne s ostatními, pojď musíš se převléct." Řekl a já ho následovala s několika knihami v náruči.
"Jen, můžu si ty knížky vzít na pokoj?"
"Samozřejmě, že můžeš" řekl a vydali jsme se po schodech dolů.
"Pošlu k tobě pár komorných které ti pomůžou se převléknout." Oznámil mi a otevřel dveře od mého pokoje.
Vstoupila jsem ho pokoje, ale Kent mě chytil za ruku. Otočil si mě k sobě a byli jsme pár centimetrů od sebe.
Mohl mě políbit, ale to on udělat nechtěl.
"Buď  opatrná" řekl a lehce mě políbil. Byl to jen otření jeho rtů o mé. Když jsem chtěla polibek prohloubit, tak se odtáhl.
"Teď ne" řekl a odešel z pokoje.
Vrtalo mi v hlavě proč mi to všichni říkají, abych zklidnila myšlenky tak jsem se vydala do šatny a snažila se najít nějaké šaty které by se mohly na tuto událost hodit.
Za pár minut někdo vstoupil do pokoje a nějak jsem usoudila, že to budou komorné.
"Dobrý den slečno" řekly tři komorné sborově a uklidnily se. Uvědomila jsem si, že všechny mají má sobě krásné šaty, které bych čekala spíš u někoho s vyšším postavením.
"Ehm dobrý den, vstaňte." Ani jsem se Kenta nezeptala co mám v takové situaci dělat.
Všimla jsem si že s sebou přinesli krásné rudé šaty.