Lež A Med (SasuNaru - Yaoi)

16. Co si slibuje?

Naruto, který byl uvězněn mezi ním a zdí, byl v šoku a jen ho pozoroval. Líbá tak skvěle, že pro Naruta je těžké nepodlehnout, snažil se, ale jeho tělo pociťovalo vášeň a nakonec i přes jeho protesty v mozku mu podlehl. Polibek mu začal jemně oplácet stejnými pohyby rty, které mu věnuje Sasuke a i myslí se nakonec uvolnil. Tváře oběma chlapcům zdobila lehce červená barva. Bohužel vzduch, který oba potřebovali jim tento dokonalý okamžik polibku přerušil a museli se jeden od druhého odtáhnout. ,,Dattebayo..." Vydechl Naruto a to se Sasuke musel ušklíbnout.

,,Mně věřit můžeš. Kdybych ti lhal o tomhle, ani bych ti neřekl to o Kibovi. A snad jsme jako děti byli přátelé ne?" Zamumlal Sasuke a odtáhl se od něj úplně. ,,Protiklady se přitahují. Ty jsi slunce a já jsem měsíc." Řekl a podíval se na hodiny. ,,Už musím jít. Přemýšlej taky i o intru. Můžeš zůstat na téhle škole, ale být na intru během týdne." S touhle větou už Sasuke šel ze školy a pospíchal domu, protože Itachi dneska přijde domu docela později než obvykle a Sasuke musí udělat večeři jemu a sobě. Mají to takhle rozdělený.

Naruto mezitím stál a snažil se všechno vstřebat do hlavy. Jeho srdce má už jasno, ale hlava mu to nechce nějak rozdělit do správných částí. Ale když jde o pocitové záležitosti, mělo by to zpracovat jen srdce a mozek se o to vůbec nestarat. ,,Měl bych jít asi už domu..." S tímto si došel do šatny, vzal si na sebe boty v kterých přišel do školy a vydal se domu.

U Naruta doma

,,Mami?" Vešel domu Naruto a sundal si boty. Šel do obýváku, kde slyšel jak si jeho rodiče povídají. Když vešel do obýváku, uviděl za gaučem pár už plných narovnaných krabic a obývák je zcela prázdný mimo nábytku. Naruto si hodil tašku na gauč a sedl si do křesla. Oba rodiče k němu zvedli pohled a přestali mluvit.

,,Ahoj Naruto, jak bylo ve škole?" Zeptala se máma a Naruto nevěděl s čím začít. Tu věc se Sasukem raději nevytahoval.

,,Přemýšlel jsem... Nebo spíš to napadlo jednoho spolužáka. Nemohl bych zůstat na téhle škole a jen domu dojíždět na víkend? Byl bych na intru." Navrhl Naruto a jeho otec vstal.

,,Intr něco stojí. Ale práce, kterou jsem si našel mi bude přinášet více peněž než v předchozí práci, takže to asi nebude problém." Usmál se Minato.

,,Co ty na to?" Podíval se Minato na Kushinu, která kývla. ,,Jestli opravdu chceš zůstat na téhle škole, tak by to vadit nemělo." Usmála se.

,,Pokud jde o peníze, není problém. Mohl bych si v klidu najít nějakou brigádu a začal bych vám nějaké peníze dávat, jako nájem." Vytáhl tato slova radši, aby je o něco víc přesvědčil i přesto že už s tím souhlasili.

,,To už je tvé rozhodnutí Naruto. Dobrá ale, intr se ti zařídí" Naruto se hned usmál a přišel k nim.

,,Děkuju." Dal jí pusu na čelo a hned odešel do svého pokoje, aby se připravil jak na intr, tak i do nového domu. V pátek hned, jak Naruto přijde ze školy, tak pojedou do nového domu. V pokoji si Naruto začal vytahovat téměř všechno oblečení, jen některé, co ještě použije si nechal ve skříních. Z předsíně si vzal pár krabic, které prvně musel sestavit a zalepit a po té teprve začal do nic skládat oblečení. Zabalené oblečení si podepsal a dal stranou. ,,Zbytek udělám jindy." Protáhl se a hupsnul do postele s telefonem v ruce. Okamžitě napsal Sasukemu na messenger.

Naruto: Co si od toho vlastně slibuješ?

Sasuke už u sebe doma mezitím dodělával večeři. Když mu zavibroval telefon, chvíli ho nechal, aby dodělal rybu na pánvičce. Hned jak byla ryba hotová, přemístil jí do menšího hrnce a zakryl. Vypnul plotnu a přišel ke svému telefonu, který ležel na jídelním stole. Vzal si telefon, otevřel a podíval se kdo mu napsal. ,,Naruto... Tak nějak jsem to očekával." Vydechl a nervózně zprávu od něj otevřel. ,,Slibuju?" Nadzvedl obočí a přemýšlel co napsat. Nakonec se rozhodl dělat idiota i přesto, že ví o čem Naruto mluví. Ale ještě předtím napíše něco jiného.

Sasuke: Žádné ahoj?

N: Prosím tě. Děláš jakoby právě my se někdy zdravili

S: Já čekám.

Sasuke na to telefon zase odložil a rychle už dodělal večeři.

,,Já mu dám!" Odfrkl si Naruto a zamračil se. Jaký pozdrav? Však se skoro vůbec nikdy nezdraví a tohle pro Naruta není žádná výjimka. Povzdechl si a vzal si sluchátka a pustil si v telefonu písničky. Nohu si hodil přes nohu a trochu víc se posunul ke zdi, aby se opřel o zeď. Opět uchopil svůj telefon a odepsal mu.

Sasuke nějakou chvíli neodepisoval, aby dodělal svou večeři, ale pak odepsal.

N: Já tě zdravit nehodlám!

S: Tak odpověď na tvou otázku nebude.

N: Tsk! Fajn!

N: Čau milostivý pane!

S: No vidíš jak to jde.

S: Ahoj.

N: Tak a teď tu odpověď!

S: Na co?  -  Dělal ze sebe idiota Sasuke, aby ho vytočil ještě víc.

N: Si děláš prdel? Ale no taaak! Ptal jsem se, co si od toho slibuješ.

S: A od čeho přesně?

,,Nádech. Výdech. Tohle je příšerný! To je tak blbej?! Ugh. Potřebuju sprchu." odfrkl si Naruto a vstal. Sundal si sluchátka a šel do koupelny. Tam ze sebe sundal postupně každý kousek oblečení a vlezl si do sprchy. Ještě než pustil vodu, tak mu rychle napsal. Pak teprve vodu pustil a pořádně se umýval.

N: Políbil jsi mě. Co si od toho vůbec slibuješ? Co chceš, aby mezi námi bylo?

Sasuke dodělal večeři a najedl se pomalu. Naruto mu chvíli nepsal, tak co večeři dojedl, zatím uklidnil nádobí a večeři pro Itachiho schoval. Pro telefon se opět natáhl, když mu přišla ještě jedna zpráva od Naruta, kterou si samozřejmě hned přečetl.