Lež A Med (SasuNaru - Yaoi)

18. U Naruta 1/2

Kromě pár lidí, dětí a psů tu nebyl nikdo z jeho spolužáků a to především Sasuke, kterého právě očekával. ,,Jsem dement..." Otočil se na patě a šel pryč z parku. Udělal několik kroků dopředu s pohledem upřeným do země a rukama v kapsách. ,,Jsi trochu dement, ale to se očekává od podprůměrného studenta." Ozval se hlas před ním, o kterém moc dobře ví, komu patří. Naruto zvedl hlavu a hned pochopil. On se šel domu ještě převléknout? Bože můj... Naruto se mírně uchechtl. Jeho přítomnost ho trochu víc uklidnila a nervozita se taky o něco víc vypařila

,,Jsem především rád, že tě zklamalo, když jsi mě tu neviděl." Sasuke ho sledoval a rozhlédl se kolem. Pak svůj pohled opět otočil na Naruta. ,,Znamená tohle teda ano?" Zeptá se Sasuke. Naruto tentokrát bude hrát idiota on. Teda ještě většího idiota než doopravdy je. ,,Co? Co ano?" Zeptal se a nafoukl tváře. Podíval se jinam. Sasuke k němu přišel a stoupl si přímo před něj. Přivřel oči a lehce natočil hlavu na stranu. ,,No. Ano na včerejší konverzaci mezi tebou a mnou." Řekl tiše. ,,Ale jen to, že jsi přišel to ano znamená ne?" Chytil Naruta za obě tváře jednou rukou a natočil si jeho obličej k sobě. Přitiskl se na jeho rty těmi svými.

Naruto trhaně vydechl a zamrkal. Chvíli nechal otevřené oči a sledoval Sasukeho obličej. Tak blízko... Opravdu světlá kůže, hezký obličej nejhezčího kluka na škole. Zamručel spokojeně Naruto po chvíli a oči zavřel úplně. Jednu ruku zvedl k němu, položil mu ji na tvář a po kouskách mu polibky vracel, jak nejlíp mohl. ,,A-si... an-o..." Zahuhlal mu do rtu potichu už sebevědomě. Jen Sasukeho rty mu dali tolik odhodlání na rozdávání.

Sasuke se odtáhl od jeho rtů. ,,Nebylo to tak těžké říct ne?" Nadzvedl obočí a pustil ho. Naruto lehce zčervenal a pak nabral normální barvu. ,,Já neříkal, že je to těžký." Odfrkl si a podíval se na telefon na čas. ,,Měl bych jít... Musím si ještě sbalit pár věcí a zítra ještě budu pomáhat rodičům balit." Řekl a telefon schoval. Podíval se ještě na Sasukeho jestli si ještě něco řeknou a on bude moct jít a nebo má ještě něco na jazyku. ,,Nechceš pomoct?" Zeptal se Sasuke a Naruto se na chvíli zamyslel. Rodiče Sasukeho dlouho neviděli. Ani neví že už spolu mluvíme normálně. Vědí jen to, že se nesnášíme.

,,Jasně. Asi není problém." Pokrčil Naruto rameny a po té se spolu vydali k němu domu. Naruto byl nervózní už jen z toho, aby Sasuke neudělal něco podobného jako Kiba. Což doufá že ne. Sasukeho zná od malička a pokud se moc nezměnil, tak by tohle neudělal.

Naruto s ním přišel ke dveřím které otevřel. Na zemi kousek od dveří u zdi bylo několik nových plných dveří. ,,Pomoc mým rodičům už možná nebude tak potřeba.." Řekl si tiše a vešel se Sasukem v patách dovnitř. Oba chlapci si sundali boty, Sasuke za sebou zavřel dveře a pak následoval Naruta, který šel do kuchyně. ,,Ahoj mami. Chceš ještě pomoc něco zabalit?" Zeptal se Naruto a postavil se do dveří.

,,Ahoj zlato." Jeho matka uklidnila všechno nádobí po té co ho umyla a utřela si ruce do utěrky. ,,Není potřeba. Zítra ale pomoct potřebovat budu." Usmála se a otočila se k němu.

,,Dobrý den." Pozdravil Sasuke, který stál vedle Naruta a Kushina na něho překvapivě hleděla.

,,Sasuke? Jsi to ty?" Usmála se a hned k němu přiběhla a objala ho. ,,Páni, ty jsi teda vyrostl dattebane!" Zapištěla Kushina a opatrně ho pustila.

,,Mami. Nemusíš tak pištět. Ještě tu ohluchneme." Zabručel Naruto otráveně a protočil očima. Sledoval je. Asi ho ráda vidí..

,,Mlč. On a Itachi jsou tu vždycky vítáni! Kromě toho jsem Sasukeho neviděla.. Je to už určitě nějaký ten rok. Jsem ráda, že jste se usmířili. Je u vás něco nového?" Ptala se ho a Sasuke se mírně usmál.

,,Vlastně se nic od té doby nezměnilo, až na pár drobností." Sasuke neměl ani moc co říct. Kushina věděla téměř všechno.

Naruto si jen povzdechl. ,,Já si půjdu zabalit pár věcí." Ukázal přes rameno palcem směrem svůj pokoj a otočil se. Šel do svého pokoje. Cestou si vzal pár prázdných krabic.

,,Pak se koukej vrátit!" Zavolala na něj ještě jeho matka a Sasukeho si na chvíli odtáhla do kuchyně na židli, aby si s ním popovídala. Naruto si krabice dal na postel a složil je. První si tam začal skládat svoje věci na sport, jako například basketbalový míč, rukavici a míček na baseball a podobně. Do druhé krabice si poskládal všechny hry na x-box... ,,Možná bych ho mohl prodat. Už na něm nehraju. Nechám to na rodičích." Řekl si spíš pro sebe a nakonec tu krabici nadepsal *Na prodej.* Tu krabici dal zvlášť a začal si balit pár dalších věcí.

,,Tak nakonec jsi kývl na ten intr jo?" Zeptal se hlas u dveří, ve kterých se objevil Sasuke. Naruto se na něj letmo podíval a pak se vrátil k balení.

,,Jasně že jo. Mám tu hodně přátel. Ani ta škola není tak hrozná. Nechci ani měnit místo pobytu, ale je to kvůli dítěti, tak mi to tak nevadí, když mohu zůstat na téhle škole." Řekl a vstal. Poslední krabici vzal do ruky a položil na postel.