Lež A Med (SasuNaru - Yaoi)

17. Přijde?

N: Políbil jsi mě. Co si od toho přesně slibuješ? Co chceš, aby mezi námi bylo?

Naruto to strašné moc chce vědět. Dokonce i doufá v to, že spolu budou. Sasuke se zamyslel. Co si slibuju? Asi mu to napíšu upřímně. Nadechl se a s telefonem šel k sobě do pokoje. Sedl si tam na postel a do telefonu na jeho zprávu ještě chvíli kouká. Pak už ale napsal.

S: To proč jsem tě políbil už víš. Už nějakou dobu se od tebe snažím držet dál. Ale jaksi jsem se neudržel, když jsem zjistil, že se budete stěhovat a ty bys nechodil do naší školy. Musel jsem to udělat.

Chvíli nevěděl co ještě napsal. Lehl si do postele a natáhl si nohy.

S: Co přesně si od toho slibuju není ta správná věta. Spíš co bych chtěl.

S: Chtěl bych s tebou chodit do kina, koukat se na hvězdy, chodit běhat, jíst spolu večeři. Chtěl bych s tebou ležet v jedné posteli a objímat se. U toho koukat na filmy.

S: Jestli je něco z toho možné z tvé strany, zítra po škole přijď do nejbližšího parku u školy.

Touto větou ukončil co víc chtěl zatím napsat a telefon dal na nabíječku. Vstal a šel do sprchy se umýt a udělat potřebnou hygienu. Když se vrátil ze sprchy, vypnul světlo u sebe v pokoji a už oblečený do svého pyžama si lehl do postele. Vzal si rozečtenou knížku ze svého stolku vedle postele, rozsvítil lampičku a pustil se do čtení.

Naruto, který vylezl také ze své sprchy udělal to samé, až na čtení knih, což nesnáší si vzal telefon. Než se pustil do hraní her, tak rozklikl jeho zprávu. Přečetl si postupně každou větu co napsal a v mozku mu to šrotovalo. Srdce naopak moc dobře vědělo co udělat. Jít tam. Naruto na telefon koukal bez výrazu. Na tváři se mu však začal rýsovat menší úsměv. Jak byl v klidu a nic nedělal, slyšel své srdce až překvapivě moc nahlas. Jako by mluvilo a říkalo: Jdi. Jdi. Jdi...

Další den - středa

,,Naruto? Nešel by jsi se mnou prosím na rande?" Zeptala se holčina z prvního ročníku, která přišla k nim do třídy a přímo k jeho lavici. Pár jeho spolužáku k nim obrátilo své pohledy, včetně Sasukeho. Naruto si ostatních pohledů ale moc nevšímal. Uzumaki se jen lehce poškrábal na zátylku a mírně se na ní usmál.

,,Omlouvám se, ale-" Hned mu ta holčina do toho ale skočila a nenechala ho domluvit.

,,Slyšela jsem, že jste se s Kibou rozešli. A na sociálních sítích máš, že jsi si sám." Šlo na ní už vidět, že je smutná, protože Naruto už právě řekl, že se omlouvá. To je jisté ne.

,,To ano. S Kibou jsem se rozešel a jsem právě sám." Řekl a hned ještě přidal. ,,Jsi hezká, ale nemám zájem. Omlouvám se." Mírně se pousmál a ona jen nepatrně kývla a šla pryč. Naruto si povzdechl a hlavu si položil na lavici. Je toho na něj jaksi moc. Stěhují se, čeká bratra nebo sestru, s Kibou se rozešel a vyznal se mu z části Sasuke. Co se ještě stane? Propadne? To by se vlastně ani nedivil...

Někdo mu položil na rameno ruku. ,,Naruto? Jsi v pohodě?" Zeptal se Lee, který si k němu sedl. ,,Jasně... jen toho mám teď trochu hodně..." Zamručel a zvedl hlavu z lavice. ,,Za dvě hodiny nám končí škola. Pak si jdi radši zaběhat." Usmál se Lee. Naruto se podíval na hodiny a vzpomněl si na to s tím Sasukem. Sakra. Zakňučel a hlavou praštil do stolu. Tím vzbudil ještě větší pozornost jeho třídy.

Sasuke Naruta sledoval už od chvíle co mluvil s tou holkou z jiné třídy. Byl zvědavý jak na to zareaguje a to Sasukeho přinutilo k mírnému úsměvu. Jak uviděl, že se podíval na hodiny a bouchl hlavou do stolu, hned Sasukeho napadlo proč a musel se usmát o něco víc. Sasuke si hodně věří a to i pokud jde o jeho vztah s Narutem. Věří v to, že tam Naruto přijde.

Po škole

Po škole šel Naruto ještě v rychlosti do ředitelny aby si zařídil ten intr. Jen tam podepsal jeden papír a že prý víc zařídí jeho rodiče. Teda spíš pokud jde o peníze a podobně. Když odcházel, rozloučil se ještě se svou partou a šel pomalu směrem k parku. Čím blíž k parku byl, tím víc nervózní byl. Se Sasukem ve třidě nemluvil a ani se na něj nepodíval. Neví co by měl říct. Jeho srdce ví jasně, že chce se Sasukem být, ale Naruto sám, o tom pochybuje. Hlavně v tom hraje roli to, že spolu několik let nevycházeli.

,,Třeba to nebude tak hrozný... Jen to zkusím..." Říkal si cestou a když uviděl park, na moment se zastavil. Nevědomě si upravil vlasy tím, že si olízl ruku a vyhladil si je. ,,Co to sakra dělám?!" Vlasy si zase rozcuchal a o něco víc sebevědoměji vešel do parku a pak se rozhlédl. Vydechl. Sasuke tu ale nebyl... Naruto se kousl do spodního rtu a trochu zklamaně sklopil pohled. Proč já mu věřil?