Deník

Úvod

Dlouho vím, že mi nic nespadne samo do klína. Ale co vlastně od života chci?
Chci žít život podle sebe. Poslední dobou mám často pocit, že každý den toužím po něčem jiném.

"Mým prvním snem na krásný a spokojený život byla farma ... statek. Něco na ten způsob. Žít svůj život odděleně od ostatních a být nezávislá. Vytvářet hodnoty a být spokojená. Ale jak toho dosáhnout? Tohoto snu jsem se začala vzdávat. Protože nejen finanční náročnost je poměrně velkou překážkou. Ale taky najít někoho, někoho kdo by stal po mém boku, podporoval mě a stál při mně od těžkých začátků až k úspěch."

Stále více mě ovládá pocit, že se můžu v životě spolehnout jen sama ma sebe. Chci dosáhnou velkých věcí. Ale jak? A čeho? Zdá se, že se ztrácím. Po oslavě 18. narozenin začal život utíkat hrozně rychle... nestačím se rozkoukat a uteče dlouhá doba. A já stále nevím. Co by to mělo být? Jedno je jisté! Nechci být otrokem systému, vstávat v 5 a 8 hodin trčet každý den v práci. Stále si čím dal víc začínám uvědomovat, že jsem vlastně úžasná žena, která může dokázat velké věci. Ale kde je ta chuť? Kde je chuť něco tvořit? Do něčeho se pustit a nepolevit? Dát do něčeho tolik lásky, práce a píle. To vše ve mně je. Jen zažehnout jiskru, která rozpoutá požár ... která ve mně zapálí oheň.... Oheň kerý mě bude každé ráno nutit vstávat a jít za svým cílem. Vím že to jednoho dne dokážu. Zakousnu se a nepustím.
Čas začít brát ohled na sebe a ne na ostatní. Na tomhle prozření se snažím pracovat už dlouho. Ale cítím že tento rok do mě vlil novou sílu.

Cítím novou energii, která by mě mohla vést ke zdárnému cíli. Teď ji jen musím podpořit a vydržet... nevzdával se po prvním neúspěchu.