apoklypsa

🩸..Cesta krve...🩸

Po zabalení věcích co jsme měli jsme naházeli vše do auta.. hlavní kácení jsem si dala k řidičovi abych to měla hned po ruce ..usadili jsme se a vyjeli v naší dědině byl klid ani ťuk .. všude jako by někdo umřel (velká ironie) .. po cestě na benzínu kde jsme chtěli zjistit situaci jsme potkali pár mrtvaku.. všechny chodili jakoby nevěděli co dělat.. když jsme v jeli na benzínu uviděli jsme pár lidí ve vnitr měla jsem nadšení v očích dokud se neotocili.. byly to mrtvaci .. byly jen tři ,ale nechtěla jsem ryskovat a tak jsem pomalu vylezla z auta a začala jsem tankovat.. ohlížela jsem sem a tam a hlídala každý krok co jsem uslyšela.. bylo až zvláštní, že jsem si v klidu tankovala aniž bych musela zaplatit.. v tu chvíli se z rohu objevil jeden a šel přímo ke mě .. rychle jsem si vzala železnou páku a vrazila jsem mu ji přímo do hlavy .. skrz na skrz a krev všude .. upřímně mě to začalo bavit.. páku jsem si otřela do sebe a šla jsem do vnitr žena šla za mnou.. vyřídili jsme jednoho podruhé a zjišťovali jsme situací.. našli jsme klíče od benziny a napadlo nás to tu zamknout kvůli mrtvakum aby jsme se mohli když tak někam schovat..
Ano jedna výhoda všeho toho je , že nemusíte nic platit... Což je dobré, ale v tu chvíli člověk nemyslí na nic jiného než aby přežil.. vzala jsem hlavně svému malému něco k jídlu aby bylo dobře a je-li jsme ... Po cestě na dálnici bylo vidět spousta kouricich aut apod.. snažila jsem se dovolat máme ,ale marně.. už jsem měla strach co se děje .. a tak se mi zachvili rozvonel telefón.. naštěstí byla máma stále v pořádku, že je tam zatím klid ... Vysvětlila jsem ji , že jsem na cestě, ale nevím jak to dlouho bude trvat protože nevíme jak to bude vypadat na D1.. .. ukončila jsem hovor soustředila jsem se na cestu.. jenže babička začala mít chytré keci a to mě vždy dostalo.. neměla bys jezdit tak rychle nevíš co tě tam v behne.. "jasně babi, taky můžete jít pěšky" odpověděla jsem si v hlavě a pokračovala stále stejnou rychlostí jako doposud..po skoro 80km za Brnem jsem musela snížit rychlost bo se na silnici objevovali zbytky těl a všeho možného až jsme narazili na pár auto co stali všelijak jakoby se lidi rozprchly do neznáma.. pár mrtvaku jsme zahlédli z okna ,ale byly neškodní.. když jsme se blížili k odbočce na Humpolec mi do cesty vlétl jeden znich přes snahu zabrzdit jsem ho sejmula a odmrstila daleko že silnice.. všichni byly v šoku a auto pomuchlane.. snažila jsem se s tím autem dojet na nejbližší benzínu aby jsme sehnali jiný vozidlo.. jenže marně auto kleklo pár metrů od benzíny.. museli jsme si vzít důležité věci a jít.. žena si vzala zbraň co měla u sebe já u sebe držela tu páku stále.. a rychlým krokem jsme se vydali.. na benzině bylo ticho a bylo tam dost aut.. popadli jsme hned první co jsme viděli.. sama ani nevím co to bylo ale snažili jsme se nastartovat ale marně.. Market šla zkoušet další a najednou rána a řev.. samozřejmě babička spadla a udělala si něco z nohou.. takže rychle jsem běžela pro to auto co stalo hned u pumpy a ještě mělo zastrčenou pistoli od natankování v nádrži zkusila jsem ještě zmáčknout a nadrzzbyla plná.. když jsem otevřela auto vypadl na mě chlápek, který byl nejspíš zabít nevypadal jako zombie.. schodila jsem ho s auta ven a nastartovala jsem .. zavouvala jsem k nim a usedli jsme .. byla jsem klidnější když už jsme zas byly v autě a mohli jet.. ani jsem si nevšimla co za auto to bylo , ale byla jsem ráda , že jede a my zmizíme..

Jeli jsme už nějakou dobu a pořád jsme potkávali mrtvaky a hořící auta a domy .. bylo to děsný Pohled.. to že se to stalo realitou a my jsme v tom teď .. je masakr.. rozvonel se mi telefón.. zvedla jsem to a ozval se můj brácha.. byl šťastný, že mě slyší..ptala jsem se ho kde je a říkal , ze je u táty .. pak ale ztlumil hlas a řekl , že táta už není táta .. v tu chvíli se mi do očí vrhly slzy .. bylo mi to jasný, že se to stane.. říkal mi že neví co má dělat.. uklidňovala jsem ho a řekla že ho vyzvednu.. že už jsem na cestě k němu.. projížděla jsem obcí Věšín když v tom mi volal znova .. že nám půjde naproti..hned jsem mu to vyvrátila.. řekla jsem kde už jsem a tak zůstal na svém místě.. když jsem projížděla spálené Poříčí viděla jsem hromadu lidi co byly po smrtí.. vše bylo zničené a rozbité.. bylo mi uzko,ale věděla jsem , že teď záleží na tom aby jsme přežili a zachránili sebe..

Dojeli jsme před tátovo dům,kde bylo vše stejné jako vždycky.. bylo ,ale ticho.. nechala jsem babičku a dítě v autě a žena šla semnou.. zavolala jsem bráchovi kde je a ten vylezl ven celý od krve a bledý.. když jsem ho viděla chtěli se mi brečet snažila jsem se to držet,ale nešlo to .. brácha.. kde je máma víš o ní něco ?? Vyhrál na mě .. podívala jsem se na něj ...ano je v pořádku jedeme právě pro ní.. poposla jsem k němu a zeptala jsem se .. kde je? Ukázal rukou dovnitř.. nechoď tam vážně ne musel jsem to udělat..nešlo to jinak .. přijeli jsme z práce dali jsme si kafe .. a v tu chvíli spadl a nic .. pak najednou se probral celý fialový a šel po mě .. nevěděl jsem co mám dělat a tak jsem popadl první věc co jsem měl po ruce a bum .. rozbrečel se ..snažila jsem se ho uklidnit.. Markét ho držela za rameno a snažila se taky uklidnit.. kde je Jack? Otočila jsem se k němu.. ten zdvihl hlavu a pokrcil rameny nevím když jsme přijeli běhák venku.. pak si jen pamatuju jen to že stekal a pak nic a od té doby jsem ho tady neviděl .. dobře .. vezme tady co má táta v dílně nějaké ostré načeni a jedeme za mámou v Plzni to bude možná horší.. musíme vzít mámu a najít si něco kde se zatím nějak vzpamatujeme.. po cestě jsme viděli strašné věci mrtvaci požírali mrtvý všude krev .. kouř a oheň 🔥.. všude samý bordel a všechno .. všichni jsme mlčeli ani jsme nemukli .. já vstřebávala to , že táta není na živu.. můj bratr se srovnával z toho , že musel zabít tátu.. všichni jsme o někoho přišli za jeden den .. když jsem vyslovila slovo mrtvaci brácha se toho chytil.. The walking dead a usmál se .. podívala jsem se na něj do zpětného zrcátka.. nebýt toho filmů nevíme co dělat.. to bylo řečí když jsme se na to jen dívali a představovali jsme si jaký by to bylo že ? A teď jsme posrany a nevíme co dělat a kam jít.. a kde budeme v bezpečí.. musíme najít něco kde budeme moc uskladnit zásoby a být v bezpečí před mrtvaky..
Minuli jsme značku Plzeň.. všichni jsme pozorovali vše okolo a jestli někoho neuvidíme živého.. bohužel nic .  Nejspíš se taky ukrývají aby je nezabili..

Přijížděli jsme před mámy práci.. pár zombie se pohybovalo před dveřmi od jejich práce.. uviděli a jsem mámu v okně a hned jsem jí rukou naznačila aby se schovala.. já brácha a Markét jsme vystoupili s auta a snažili se odvrátit pozornost těch mrtvaku bylo jich celkem 5 vypadalo to , že jsou to starší lidé a nebyly ani moc vysoké.. teď nebo nikdy jsem řekla nahlas a vrhla jsem se do předu.. jedna rána přímo do hlavy.. druhá rána .. třetí.. až jsme vyřídili všechny a dostali se ke dveřím.. kde nám rychle otevřeli.. byla tam máma a její šéfová Ivet.. hned jsme je táhli do auta a žádné vyptávání.. nasedli do auta a je-li.