Naše šťastné datum bylo 13.10. ,ale bohužel bylo i datum stesku..20.10. Jak vidíte radost jsem dlouho neměla. Šimon se musí stěhovat. A s tím už se váže poslední obejmutí, poslední ahoj a poslední pohled. Poslední rozloučení.
Ten večer nemyslím na nikoho jiného než na něho. Je v mé mysli. Zaplňuje ji. Dává mi do očí slzy a já pláču pláču ale bolesti to nepomáhá.
A tenhle smutek a pocit prázdnoty a beznaděje mi zůstává dlouho. Každý večer na něho myslím a představuju si jak se jednoho krásného dne potkáme. Všechna přání patří jemu. Vím, že už na mě asi zapoměl, ale já, nezapomenu nikdy! Připomíná mi ho každé slovo! Každý zvuk! Prostě všechno! Připadám si jako blázen postižený nějakou nemocí. Ta moje se jmenuje STESK a ŽAL...
Tak tady je další díl. ;-) doufám, že se líbí.
ČTEŠ
Nemoc jménem smutek
De TodoPříběh vypraví o dívce která z počátku žije normální život, ale jednou ztratí někoho koho měla hodně ráda ;*
