POHLED NA HVĚZDY MĚ NIČÍ /stein27

co?umíráš?

Nastal večer ,My s Petrem jsme se nudili protože  jsem dneska neměla co se učit, tak jsme se dívali na film. Petr schválně řekl že se nebude dívat na nic jiného než horor co mi zbývalo ,je mi jasné že to pustil schválně abych se bála a tulila se k němu ale to se nestalo jediný kdo se bál byl on .Už byl konec neskončili ještě ani titulky a Petr povídá "jsem si myslel že se budeš bát" "To sis myslel špatně, jediný kdo se bál ses ty!" zasměji se a teď vybírám já protože máme ještě dvě hodiny vybrala jsem nějaký romanták a hned se ozvalo "na to se dívat nebudu" jeho nazor me ale silně nezajímal. Už uběhlo asi 25 minut filmu a Petra to bavilo víc než mě "mě to nebaví můžu to přepnout?" Zeptám se a zadržují smích "Cože?" zeptal se protože byl tak zakoukaný a nevnímal mě "vidím že tebe to baví". Nedokončila jsem větu "Už nepíčuj a dívej se" za škemral když mluvím ,po chvíli přichází romantika. Petr mě objímá a já doufám že tenhle moment nikdy neskončí. Petr stopl film a já se lekla co bude chtít "Ani já jsem se zapomněl zmínit" pošeptá mi "co máš holku? Umíráš?" Zeptám se nejistě .Ježíš ne lekne se ."Zítra jedeme s Natal a Dominikem do Berlína" zasměje se já radostně vyskočím z postele a skoro brečím ."To jsi nemohl říct dřív co když mě fotr nepustí?" zasyknu "už je to domluvený, Marek to domluvil". Zacala jsem vyšilovat a behat po byte.
Mela jsem najednou tolik energie. Ale to jsem si jen myslela asi za 10 minut jsem odpadla,budila jsem se v petrove naruci zrovna me nesl do loznice. Delam ze spim a kdyz uz lezime po tme asi po 10 minutach "anicko ja jsem tak rad ze te mam uprimne jsem se do tebe zamiloval co nejvic to jde nikdy jsem si s nikym tolik nerozumel,od zitra si to uzijem. Uprimne doufam ze spis a neslysis me" zaseptal. Delam ze jsem to neslysela ale pak uz mi slzy sjizdeli po tvari a dopadali na petrovu ruku. "Ty brecis?"zajel mi rukama do vlasu a zacal me skrabkat."uprimne jo,dojal si me"zamumlam v slzach."princezno, neplac. Ze jsem te rozbrecel tak to ti musim zitra nejak vynahradit a ted nemyslim v posteli,myslim jidlo. Zvu te" nic nerikam a jen se jeste vic pritulim."purpur"zamumla petr do tmy a ja se trosku odtahnu abych nerozmackla pura.

Je asi pul pate rano a ja se vzbudila a petr nikde? Co dela v te kuchyni za randal boze. Jdu se podivat co se tam deje,on vazne dela vajicka a proc po tme?vzdyt neni jeste ani cas na snidani. "Tohle je to jidlo na ktere me zves" zacnu se smat pritom co stojim ve dverich a vidim ze me petr neslysel."kurva ja se lekl,to.mi nedelej. Jinak ne tohle je snidane k vychodu slunce" ten chraplavy hlas jsem nemohla ustat abych neodpadla dokonalostí.
"Vis ze kdyz mas ten tvuj chraplavy hlas rano,tak mam chut z tebe strahat vsechno co mas na sobe?"."uz to vim"zasmal se. "Ale uz nemluv a pojd semnou. Proc vychazime z bytu? "Petre ja mam na sobe jen spodni pradlo a tvoje triko nevsiml sis?nemuzem nikoho potkat".
"Vsiml a neboj". Nastupujem do vytahu petrovy malem spadli talirky tak jsem si ten svuj vzala. Jedeme na horu? Zajimave vystupujem uplne na hore a me je jasne kam jdeme."princezno pohni nestihame". Slunce uz vylezalo kdyz jsme vesli vydeli jsme krasny vyhled.Sedame si na strechu kde je prekvapive stul a zidle."tady si te jednou vezmu,slibuju"
------
613 slov.