Probudila jsem se kvůli menší rány. Když jsem se podívala kolem sebe všimla jsem si že to vzbudilo i Pedriho.
I:„co to bylo?" zeptala jsem se rozespalým hlasem.
P: „nevím, bylo to z tvoje pokoje"
podívala jsem se trochu vystrašeně a odešla jsem k sobě. Pedriho jsem měla hned za sebou.
P: „dobrý, Diego jen zhodil tu tvojí trofej nebo co to je"
Zasmál se a já ho zavraždila pohledem.
Zapomněla jsem vám říct o tom že máme kocoura a psa.
Diego je kocour a pes se jmenuje Antonio.
Rychle jsem šla zvednout tu trofej. Byla rozbitá. Zamrzelo mě to protože jsem ji vyhrála před prázdninami.
Naštvalo mě to ale neřešila jsem to protože mě bolela hlava. Vzala jsem si prášek a zapila to vodou. Po hodině jsem si na bolest ani nevzpomněla. Převlékla jsem se do sukně a topu.
Sice byla večer bouřka ale dneska je zase horko a svítí slunce. Namalovala jsem se a zrovna zatroubilo auto pod barákem. Vzala jsem si malou hnědou kabelku a vyběhla jsem ven.
Čekal na mě v autě Gavi. Usmála jsem se na něj. Odjeli jsme spolu do velkého nákupního centra. První kam jsem zamířila byl obchod kde mi opravili můj iPhone. Konečně jsem ho měla ale byl fakt starý, hned jak budu mít peníze tak si koupím nový.
S Gavim jsme chodili po obchodech a dělali jsme píčoviny. Domů jsem přišla s 6 taškami oblečení.
Hodila jsem si tašky domů a i když bylo už 00:16 a Gavi měl v podstatě dneska trénink tak jsme šli eště ven. Domů jsem se vratila až o pul 5 rano.
Byla to vážně sranda.
.............
uběhlo pár měsíců a já skoro každý den stravila s Gavim nebo Pedrim. Chodila jsem s nima i na zápasy a treninky.
Nešla jsem si x nových přátel a v poslední době o mě dost píšou v různých článcích apod. Kvůli Gaviho. Na internetu bylo několik spekulací o tom že spolu chodíme a nekolik fotek kde jdeme vedle sebe.
Zítra máme odlétat na zápas. Vůbec nevím s kým a ani nic. Ve fotbale se stále nevyznám ale před klukama dělám že jo.
Byla jsem ráda že jsme ale jezdili s klukama. Bohuzel mamka a ani taťka nemohli takže si Pedri vzal sebou jen mě a jeho přítelkyni kterou nenávidím ale to pochopíte snad samy.
Dneska jsem si jen balila a po dlouhé době jsem nešla pryč s Gavim nebo tak.
Pomáhala jsem mamce v kuchyni a sama jsem si balila na odlet.
Je 14:00. Vlezla jsem Pedrimu do pokoje bez zaťukání. Jeho holka, Emilia po mně začala zase pištět.
E: „neumíš klepat? Co kdyby jsme tu něco dělali? To tě v děcáku nevychovali?"
I: „drž tlamu prosím, vím že tu není tak jak by ste mohli píchat nebo tak?" sikla jsem a vlezla jsem do Pedriho skříně.
E: „kam si myslíš že lezeš? Dovolil ti to snad?"
I:„je to tvoje? Není, drž hubu prosím ani tady nebydlíš, beru si jen jeho tři trička na spaní, jsem jeho sestra můžusi je půjčit a ty o tom nerozhoduješ"
E: „je to tvůj nevlastní bratr"
Furt opakuje to jsem adoptovaná a fakt mě to štve.
Měla jsem blízko od toho abych ji vlepila ale radši jsem odešla k sobě a hodila ty jeho trička do kufru.
Zapla jsem svůj kufr a hodila k němu eště batoh.
Otevřela jsem dveře z pokoje a zrovna procházel Pedri kolem.
I: „Pedri?"
P: „ano Isi?"
I: „mužeš prosím říct té své čivavě aby furt neměla narážky na to že jsem adoptovaná a tak prosím? není mi to příjemné"
P: šlo vidět že mu vadilo to pojmenování čivava ale ignoroval to a přikývl. Odešel k němu a já odešla do kuchyně.
Pomáhala jsem mamce eště s vařením Paelly na večeři.
Když jsem to s mamkou douvařila bylo okolo 6 hodiny večer. Někdo zazvonil a já skočila otevřít. Stál tam Gavi. Měla jsem přez sebe zástěru abych se zbytečně neušpinila.
G:„proč to máš na sobě? Nemusíš dělat že umíš vařit" zasmál se
I: „vtipnou kaši si snědl co? Umím vařit a vařila jsem s mamkou"
G:„ty si jen užírala, je mi to jasné"
I:„hej, slibuju že jsem vařila"
Podívala jsem se mu do ruky a on držel nějakou dárkovou tašku.
„si přišel z oslavy ne?" zasmala jsem se
G: „no jasně, to je pro tebe, k 17 narozeninám" usmál se
I: „kolikátého dneska?"
G: „23 Července"
I: „ani nevím, tak děkuju"
Zasmáli jsme se a já ho objala, hned mi objetí vrátil.
„tak pojď ke mně do pokoje"
Zatáhla jsem ho a na 2. Patře jsme potkali Emilliu. Hned začala lest do prdele Gavimu.
Když jsme zalezli do mého pokoje tak si sedl na moji židli a já si lehla do postele.
„já ji tak nemám rád/a" řekli jsme naráz a začali jsme se smát.
Po chvilce povídání si lehl ke mně a já se cítila tak divně jako eště nikdy. Měla jsem úplný mix emoci. Neresila jsem to a povídali jsme si dál.
I: „jak to bude v letadle? Budeme nějak rozdělení?"
G: „ rozdělení budeme ale budeme moct k sobě jít kdy chceme "
I: „ok"
Mamka nás vsechnyz zavolala dolů na večeři.
Začala jsem něco šeptat Gavimu a on přikývl.
Vylezli jsme z pokoje a držela jsem ho za ruku hned po nás z jejich pokoje vylezl Pedri a ta jeho. Cítila jsem její pohled ale ignorovala jsem to. Seděla jsem vedle Gaviho. Všichni jsme začali jist tu Paellu a Gavi jí chválil mě i mamce a na mě se pořád usmíval. Emilia mě zabíjela pohledem.
