15. zmatená

230 8 0
                                    

Zrovna mi začal někdo volat. Odešla jsem do pokoje a vzala jsem to.

G:„co ti tak trvá princezno“
Nad tím posledním slovem jsem se usmála, chybělo mi to oslovení od něj.

I:„promiň můj princi“

G:„co děláš“

I:„hlídám Daviho“

G:„tak to ju, já už nakonec přijedu zítra brzo ráno“

I:„už se těším“

G:„já taky“

I:„hele už budu končit, musím si hrát s Davim“

G:„dobře p-“ nedořekl to a já to tipla. S klukama jsme už odešli do auta.
Sedla jsem do Neyoveho nejoblíbenějšího auto. Bavilo mě ho strašit že to rozbiju. Byl z toho úplně posraný. Odjeli jsme na opuštěnější cestu. Různě jsme tam jezdili a byla to strašná sranda. Miluju ten strach a adrenalin. Po nějaké době jsme zastavili a vylezli. Zasmála jsem se když jsem ho viděla jak se motal.

Dal mi letmou pusu. Začal obchazet auto v kterém jsem jela. Byla to trochu škráblé.

N:„to si budete muset odpracovat paní González López“

I:„jo? A jak“ pošeptala jsem mu a kousla ho do ucha. Zohl mě o auto. Začal mi šeptat do ucha.
N:„kdyby tu nebyl Davi tak tě tu tak vymrdám že se týden nepostavíš“ Když to dořekl odešel k němu do auta.V břiše jsem měla motýlky. Myslela jsem že se tam udělám klidně jen nad tou myšlenkou. Odešla jsem do "svého" auta a odjeli jsme spátky k němu. Byla to tam taková sranda. Vzala jsem si Daviho na sebe a odnesla ho do kuchyně. Položila jsem ho na linku. Hned za náma přišel Ney.

I:„co by jste si dali?“

D:„špagetyyyy“

Otevřela jsem ledničku. Skoro nic tam nebylo.

I:„vím co můžeme dělat“.... „půjdeme nakoupit“ oba neprotestovali ale nakonec ho Ney nechal doma, měla jsem o něj strach ale věřila jsem že když to tak chce Ney tak ať to tak je. Odešli jsme do jeho garáže a já ukázala na
Audi R8 Spyder.
Nastoupili jsme a odjeli jsme do obchodu a nakoupili jsme. Měla jsem o Daviho strach a hnala jsem Neye i když mě uklidňoval. Když jsme přijeli nechala jsem na Neye tašky a běžela jsem za Davim, ten hrál na PS5. Hned jsem ho objala a dávala jsem mu pusy.

D:„Hej teď jsem kvůli tebe umřel“ naštvaně zašišlal a já se zasmála.

N:„říkal jsem že bude v pohodě“ usmál se a já mu odešla pomoct vybalit. Furt se mi lepil na prdel ale dělala jsem že ho nevidím.
Udělala jsem jim špagety, rozloučila jsem se s nima a  přijel pro mě Pedri. Sedla jsem si k Pedrimu do auta. Jeli jsme a v půlce cesty se mi nahrnuly slzy do očí.

P:„co se děje?“

I:„nic“

Začali mi téct slzy a já si je utírala.

P:„tak mluv“

I:„podvedla jsem Gaviho a strašně toho lituju“ začala jsem brečet a on zastavil.

P:„ten kokot tě omrdal?“

I:„jo ale chtěla jsem nebo jako oba jsme byli opilí a já souhlasila a nemůže za to“

P:„já ho zabiju“ začal zase startovat a já ho zastavila.

I:„prosím, slíbila jsem že ti to neřeknu a chci se s ním furt bavit“

P:„fajn a co si mám myslet o tobě, podvedla si mojeho nejlepšího kámoše, jste spolu přez rok“

I:„já vím, nenávidím se za to, kdybych mohla vrátím to zpět a neudělám to, nechci aby se to dozvěděl protože ho furt miluju, slibuju že už to neudělám, hlavně mu to neříkej prosím“

P:„fajn, protože si moje sestra ale jestli se to stane znova tak končíš“ přikývla jsem.

I:„děkuju bráško“

P:„no jo, jedeš se mnou zítra pro něj?“

I:„jo“ usmála jsem a utřela si slzy, věděla jsem že tam budeme muset být o půl 4 ráno ale Pablo mi za to stál. Když jsme přijeli tak jsem se zavřela v pokoji a sundala konečně všechno ze sebe. Lehla jsem si do postele a šla už spát.

........

 otra vez/GaviKde žijí příběhy. Začni objevovat