Uběhly tři měsíce, Gavi byl na tréninku. Šla jsem z ložnice do kuchyně. Cítila jsem mokro. Když jsem se podívala praskla mi voda.
Zpanykařila jsem, rychle jsem napsala Gavimu že mi asi praskla voda. Do minuty mi odepsal:
Pablogavi: hlavně nepanikař, hned tam budu!!!!
Jen jsem mu to olajkovala. Do 10 minut se tu objevil. Měla jsem pravidelné kontrakce. Myslela jsem že bolesti umřu. Pablo vzal věci a odvezl nás do nemocnice. Hned mě vzali.
.......
Podali mi malinkého hlapečka. Byl celý id krve. Utřela jsem si slzy.
Doktorka:„gratulji maminko, jak se bude chlapeček jmenovat“
I:„Pedro Dan Páez Gavira“
Usmála jsem se na Pabla.
To malé štěstí mi vzali a šli ho umýt.
Gavi mě políbil.
G:„jsi skvělá“
Do pokoje vešel Pedri s Neyem, Lewim atd. Zasmála jsem se když jsem byla v místnosti jediná holka.
Všichni kluci nám pogratulovali a pochovali si malého Pedriho.
P:„jak se jmenuje zlatíčko“
Pedri nikdy neměl moc rád děti ale Pedri Jr. mu hned padl do oka.
I:„Pedro Dan Páez Gavira ale budeme mu říkat Pedri Jr.“
P:„to první jméno se mi velice líbí“ zasmáli jsme se všichni.
......
Gavi byl se mnou pořád v nemocnici, po 5 dnech mě pustili. Přijeli jsme domů a já hned odnesla Pedriho Jr. do postýlky. Je tak krásný. Hned se mi ulevilo protože šly vidět rysy Gaviho.
