Malý pes stál na útesua říkal si: "už to dál nesnesu."¨
To týrání od páníčka,
byla od krve vanička.
Ta tlapička odřezaná,
ta oprátka uvázaná
pro nebohého psíka připravená.
Na stromě se houpe,
už nikdy se nevykoupe.
Ta jeho stará hračka,
připomínala malého dráčka.
A ta odříznutá packa,
ležela na zemi jako placka
od toho malého macka.
Jeho páníček v žalu sedí
neví, jestli cítí potěšení.
Ty činy, jenž ho poznamenaly,
ty psí oči, jenž pro něj mnoho znamenaly.
Ostrým nožem ruky své se dotkne
snad tak své utrpení utne.
Tu se však k zemi hroutí,
už krev v rukách se mu kroutí.