✎Věci, co Nana nemá ráda v povídkách [𝐤-𝐩𝐨𝐩]

„Já su gej, ty si gej, on je teplej!"

Bylo vám takové krásné slunečné odpoledne, zpívali ptáčci, na lavičkách v parku posedávaly zamilované páry... A na předzahrádce malé milé kavárničky – hle! Nana s velikým hrníčkem, šlehačkou a – kyselým výrazem?!

Ano, také mě velice překvapilo, že v tak dobré společnosti, jako je právě šlehačka, by se tvářila kysele. Naštěstí za to ale nebohá bělostná sladkost nenesla vinu.

Stačilo se rozhlédnout kolem.

Na lavičce vlevo seděly dvě slečny s úsměvy tak sladkými, že by se z nich dala tvořit cukrová poleva.

Na dece kousek od nich si dva chlapci důkladně prozkoumávali mandle.

Vedle Nany sedící pánové v pokročilém věku se drželi za ruce.

Vpravo po chodníku se procházela další teplá dvojice.

A číšník, který před chvílí Naně přinesl kávu ozdobenou šlehačkou, právě se svůdným úsměv psal své číslo na ubrousek mladého zákazníka.

Jako by se Nana ocitla v jedné z těch povídek, kde je teplý celý svět. Stačilo jen pohlédnout správným směrem, a i ona by jistě měla svou princeznu na bílé kobyle.

Zaváhala. Co kdyby náhodou...?

A opravdu!

Ze vzduchu se začaly náhodně objevovat rozkvétající sakury, svět zaplavila růžová, ptáci rozezpívali serenádu o přicházející lásce.

„Pěkné odpoledne přeji, já jsem-"

„Siwon."

„No, výborně! Takže dopadnu stejně jako chudák Heechul," lamentoval oslovený. V duchu se pokřižoval, v paměti živé vyprávění Heechula o tom, jak byl po každém třetím slově přerušen. Dnešní mládež skutečně neměla žádnou úctu.

Princezna na bílé kobyle postrádala zmiňované zvíře, nebyla tak docela princezna a Nana měla chuť jí říkat Otče.

„Co vás sem přivádí, Otče?"

„Heechul."

„Zhřešil jste, Otče?"

„Dal jsem mu klíč od kostela."

„Je to špatné, Otče?"

„Myslel jsem, že mě Bůh zkouší. A jestli tomu tak bylo, selhal jsem."

„Litujete, Otče?"

„Kdybych býval tušil, co to bude mít za následky..."

„Litujete?"

„Ne."

Nana mlčela. Zdálo se, že tato odpověď je dostačující. Rozhlédla se kolem. Siwon následoval jejího příkladu.

„Myslím, že si na svět bez Všemohoucího zvyknu, Otče. Přestože je podivně... teplý."

Siwon přikývl.

Naně zazvonil telefon a přerušil okamžik tichého porozumění: „Já su gej, ty si gej, on je teplej! Tepleeej!"

Podívala se na Siwona a omluvně pokrčila rameny, žádná lepší melodie vyzvánění v dnešním světě k dispozici nebyla.

Poté, co Otec Siwon podlehl a nabídl Heechulovi klíč od kostela, událo se mnohé. Svět se postupně začal měnit, norma se překlápěla a brzy došlo k nevyhnutnému –⁠ heteronormativní většina byla vytlačena a stala se z ní zanedbatelná menšina. Necelá dvě procenta populace byla v současné době přitahována k opačnému pohlaví, což mělo za následek prudký rozvoj umělé reprodukce a farmaceutického průmyslu s tím spjatého. Ale to by bylo na delší vyprávění. Možná zase příště.

.

.

.

◤Jsou klišé, která přímo svádí ke vzpomínkám na mé mládí a jisté nezapomenutelné kousky literatury. Jedním z nich byl právě Klíč od kostela, který se snažil (a úspěšně se mu to dařilo) bourat tehdejší klišé k-pop fandomu za pomoci humoru, absurdních prvků a kouzelné autorky. Myslím, že právě této autorce můžu poděkovat, že jsem si zamilovala psaní a čtení v online prostoru. Děkuji, Nano.◢