Svazek příběhu [ DSMP one-shots]

LEUKÉMIE

Ship:Beeduo
Tw: záchvat breku, blood, smrt

Pov: Tobby

Ležel jsem na zahradě v houpací síti s knížkou v ruce. Nevědomky jsem usínal když v tom mě někdo rozhoupal. ,,Hej!" Vypísknul jsem se smíchem. ,,Ahoj zlato." Políbil mě Ranboo který zrovna přišel od Tommyho. ,,Jak ses dneska měl?" Lehl si ke mě a schoval si mě do objetí. ,,Ale jo akorát je velké teplo." Usmál jsem se na něj a zavřel oči. ,,Tak co se jít zchladit do bazénu?" Jen jsem kývl a společně jsme se šli převléct. Užili jsme si zábavy v bazénu až nastal večer kdy jsme si řekli že nám to stačilo. Když jsem dělal večeři začala mi z nosu téct krev. Prudce jsem se natáhl pro kapesnik až jsme schodil skleničku. ,,Vše v poho?" Nakoukl do kuchyně Daniel. ,,J-jo jen jsem se bouchl do nosu a teče mi krev vše v pohode." Odbyl jsem ho a posadil se na zem.
,,Víš co? Já to dodělám." Vzal mě do náruče a odnesl na gauč. Pak jsem jen slyšel jak uklidil střepy a ještě mi donesl kapesníky. Potom asi začal dělat tu večeři. ,,Hotovo můžem jít jíst." Oznamil Ranboo a dál příbory na stůl. Díky bohu bolest i krev přestala takže jsem si jen sedl ke stolu a čekal co mi můj přítel přinese. Dal přede mě talíř na kterém byl salát s kuřecím masem. Poprali jsme si dobrou chuť a pustili se do jídla. ,,Hele Tobby měl bych zapnout stream takže jestli chceš můžeš se přidat." Pohledl jsem mu do očí ale ne na dlouho. ,,Já si půjdu asi lehnout jsem nějaký unavený." Zvedl jsem se od nedojezeneho jídla a šel pomalu do naší ložnice. Tam jsem sebou plácnul na postel a v mžiku usnul.

Pov: Ranboo

Musím říct že už týden je tobby nějaký divný. Už moc nestreamuje, většinu dne prospí a přijde mi že je lehčí a lehčí. Nejsem si jistý proč ale doufám že je v pořádku. Taky když dělal večeři neslyšel jsem žádnou ránu že by se bouchl. Skusim ho objednat k lékaři. Když odešel do ložnice. Já přešel do studia a zapl počítač. Když mi naběhl první co jsem udělal vyhledal jsem si co to je za příznaky. Celkem jsem se lekl když na mě vyběhla rakovina. Radši jsem nalej na Twitch a zapl stream. Hlavou se mi honily černé myšlenky. Jen jsem zatrepal hlavou a věnoval se chatu.

Pov: třetí osoba

Dny, týdny ubihali a Tobby se zhoršoval. Byl u doktora a ten mu potvrdil leukémii. Však ale Danielovi nic neřekl. Před ním se vždy choval jakoby nic. Jenže Ranboo nebyl hloupý ani slepí. Viděl že Tobby má problém s váhou a taky že spí čím dál tím víc. Věděl že se v noci potil a probouzel. Taky dost brečel. Daniela to mrzelo. Nemohl mu nějak pomoct. Nemohl ho zachránit. Taky když uklízel Tobbyho knížku našel v něm papír o potvrzení leukémie. Ten den nespal,pil a brečel. Teď seděl s Tobbym u stolu z důvodu že se Tobby rozhodl mu to říct. Moc dobře věděl že se z toho už nedostane a že mu zbývá jen 72hodin. ,, Omlouvám se ti. Měl jsem ti to říct dřív ale měl jsem strach." Tobby se snažil utěšit Dana který dostal záchvat breku. Posledních pár hodin spolu stravili v posteli v pevném objetí. Pak byl Tobby povolán do nemocnice. Daniel tam byl při něm. Viděl já pomalu zavírá oči. Jak jeho tělo chladne a jak jeho srdce přestává bít. Po zdrcenem příchodu domů objevil obálku na posteli. Se slzama v očích ji otevřel a začal číst.

Můj Dane,
ať se děje cokoliv nebuď smutný. Vždy budu při tobě a budu tě chránit. Chci aby jsi udělal stream na mém učte kde všem oznamiš to co se dělo a důvody. Pod postelí je schovaná včelka. Ta je pro tebe. Chci aby sis ji nechal jako náhradu za mě. Těch pět let s tebou byly nejlepší. Miluji tě a nezapomeň že tě miluju.
Tvůj Tobby

Tohle byla první one-shot pro Tereza_007
Doufám že je to podle tvých představ opravdu jsem se snažil a pobrecel si.

Tobby_

681slov