Celý název: Je nesmyslné číst více v angličtině, než v mateřském jazyce (dále jen jako ,,čeština'')?
Než se nad tím řádně zamyslíme, je důležité si položit otázky: Proč daný text čteme? A zajímá nás (v případě beletrie příběh) obsah, nebo si chceme zvyknout na rozličné fráze, které se řadí v mluvnici do vyjímek, jako třeba kdo s koho? Jakmile máme odpovědi na toto, můžeme začít řešit náš ,,problém", tedy hlavní otázku. A k té se dostaneme pomocí několika dalších.
Čteme v angličtině, protože daný text v češtině není? Tady to ani nemůžeme číst česky. Výhoda je, že se na anglickém textu naučíme spoustu nových slov, která se nám budou hodit (i pár těch, která se nebudou). Nevýhoda - když čteme povídky v angličtině celý den prakticky v kuse, může se stát, že třeba zapomeneme jak se slovíčko řekne česky, nebo se nás někdo na něco zeptá a my mu pohotově odpovíme..., jenže v angličtině.
Pokud čteme hlavně, nebo jen v češtině, nebudou se nám do našeho jazyka moc plést anglická slova, budeme mluvit správně česky a prarodiče nám budou rozumět. Ačkoliv na angličtinu, či do zahraničí se budeme muset biflovat.
A jak to mám já? Jako žákyně gymnázia potřebuji umět oba dva jazyky, ať už do školy, nebo pro praktické využití. Díky čtení v angličtině znám spoustu nových slov, i když jsem tomu ze začátku moc nerozuměla. Ale začala jsem u krátkých povídek, a třeba se někdy odhodlám i k přečtení knihy. Většinou čtu v češtině, pomáhám tak vlastnímu rozvoji co se týče mých spisovatelských schopností a interpunkční čárky přerostou v přirozenost.
Závěr? Rovnováha je důležitá. Pokud umíme angličtinu alespoň na úrovni A2, měli bychom číst i v angličtině. Ale nezapomínat na naši češtinu! Je vhodné umět minimálně dobře oba jazyky, ale češtinu bychom měli umět perfektně, je to přece náš mateřský jazyk.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Ano, je to vlastenecké.
Ano, je to stupidní.
Ale takové práce do školy povětšinou bývají.
Tak se mějte, Hiera💜🍫🍌🔪😇😎
ČTEŠ
Slohovky
RandomCo víc říci? Tohle jsou dva mé příběhy do literární soutěže, protože mě nejmenovaná skupinka přinutila, abych je sem dala. Plus slohovky na češtinu, které jsem prostě chtěla někam dát.