Part 2

195 28 4
                                    

Hi, guys. Hlásím se po delší době s dalším dílem, který je celkem o ničem, ale potřebuji se dostat k pohřbu a dalším věcem, aby začal ten pořádný děj. Tenhle díl je takový divný, nevím, aspoň se mi zdá divný. Budu ráda za názor do komentářů.

Enjoy. xx

„V řece bylo nalezeno tělo! Nikdo neví, komu patří, ale někteří se domnívají, že to je tělo Harryho Stylese..."

„Záchranáři se jej snažili oživit, bohužel marně..."

„Fanoušci One Direction truchlí nad ztrátou svého oblíbence, ale jak jsou na tom ostatní členové ze skupiny..."

Hlasy z televize postupně doputovali až k němu, každé jejich slovo mu hrálo v hlavě.

V ruce pevně sevřel láhev alkohol, u které ani on nevěděl, od čeho je. Bylo mu to jedno, potřeboval se jen probudit z tohoto snu.

Jeho oči zarudlé od neustávajícího pláče, nemohl slzy stékající po jeho tvářích zastavit, nechtěl. Cítil se, jako kdyby nežil, čas pro něj nebyl podstatný, jen nepřítomně sledoval obrazovku televize a přemýšlel.

Nechtěl zavřít oči, vždy, když je zavřel zobrazil se mu obraz člověka, který ho opustil, on si to ale stále nechtěl dopustit.

Láhev si opět přiložil ke rtům a napil se alkoholu, který pomalu otupoval jeho smysly.

Silné bušení na hotelové dveře se dolehlo až k němu, chtěl něco říct, ale když otevřel ústa, nic z nich nevyšlo, jako kdyby přišel o svůj hlas. Opět si přiložil láhev ke rtům, když se ale snažil napít, zjistil, že láhev již vypil.

Dveře se otevřeli, slyšel jen výkřiky jeho jména, ale nevěděl, kdo na něj volá, že by jeho přítel, že by se už konečně vzbudil, konečně jeho přítel uznal, že srandy bylo dost, přišel si pro něj? Víčka se mu samovolně zavírala a on jen viděl hodně povědomou tvář.

...

Vzbudilo ho slabé pípání, nechtěl otevírat oči, jen lehce pohnul prsty, aby vyzkoušel zda neucítí teplo, které vždy sálalo z přítelovi dlaně. Nic, na konečkách prstů cítil jen chlad, jeho přítel tu s ním nebyl.

Slyšel však nějaké hlasy, nerozuměl, co říkají, bylo to pro něj zvláštní mumlání, nechtěl nic vnímat.

„Pane Tomlinsone, jestli mě vnímáte, pokuste se otevřít oči." Najednou vnímal slova, které slyšel, ale velice tlumeně.

Pokusil se otevřít víčka, osvítilo jej prudké světlo a on opět víčka zavřel, snažil se opatrně na světlo zvyknout, až poté otevřel víčka celé a on tak zahlédl osoby okolo jeho postele. Ocital se v nemocnici, ale proč?

Kolem něj byli jeho rodina a přátelé, ale proč? Probudil se po operaci a to všechno byl jen sen, který se rozplynul, a on teď zahlédne Harryho tvář a dostane od něj polibek?

„Kde je Harry?" zašeptal těžce Louis a porozhlédl se opět po osobách, jestli náhodou nezahlédne svého přítele.

„Louis, je mi to líto, ale Harry... on je... mrtvý."

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 24, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Depression l.s.Kde žijí příběhy. Začni objevovat