Refe Holmes

1.

Takže kde mám začít?

Jmenuju se Refe teď už Holmes je mi 24 let, bydlím v Londýně a mam jednu mladší sestru které je teď 20. Je jediná z rodiny co ke mně nemá odpor, co se dá dělat. A tohle jsem já

Jsem z významné rodiny, ale utekla jsem. Matka nepřijala pravdu, že jsem se zamilovala do známého, nepřekonatelného, chytrého a také kouzleného detektiva Sherlocka Holmse. A také jsem nemohla odpustit čin, který má rodina provedla. S Sherlockem jsme se seznámili, když pracoval pro mou tetu. A teď uz je to rok co se známe a je svatební večer!
Už by jsme měli začít takže vítej na začátku naší cesty, nebo spíš mojí cesty?

Převlékla jsem se do noční košilky a šla do ložnice. Lehla jsem si k Sherlockovi a začali jsme se líbat. Někdo zaklepal na dveře a Sherlock se zvedl ,, Jdu tam". Slyšela jsem hlas staršího pána, neslyšela jsem co říkají takže jsem jen čekala. Sherlock se konečně vrátil, ale netvářil se moc nadšeně. ,, Co se děje?" Zeptala jsem se když se Sherlock se začal převlékat ,, Akutně mě potřebují, ale jestli chceš můžu je odmítnout a zůstat tady" sedl si na postel a chytil mě za ruku ,, Ne dobrý, chápu. Jen jdi já to tu zvládnu" Lehce mě políbil a odešel. ,, Počkat on opravdu odešel? Ani neřekl nic jako "Ne opravdu tu můžu zůstat", ale přeci já to chápu vzala jsem si ho a moc dobře jsem věděla že mě tohle čeká, musím se s tím smířit" zvedla jsem se a šla jsem do kuchyně. Pořád jsem si stěžovala ,, Stejně nechápu že fakt odešel, navíc lidi nevi co je soukromý? Věděli že má svatbu a přesto přijdou. Necitové" nalévala jsem si skleničky alkoholu ,, Ostatní ženy mají co budou chtít.. a já? Ja mám polibek!" Seděla jsem na zemi a pořád pila ,, Beztak se vrátí ráno a bude spát celý den, navíc on měl na starosti líbánky. Nám zařídil nějaký pátrání ne? Ježíš co jsem to za člověka" Zabořila jsem hlavu do huňatých polštářů a usla.

Ráno

Rychle jsem se zvedla a cítila snídani. ,, Halo?" Nikdo se neozval, tak jsem šla do kuchyně kde Sherlock chystal snídani ,, Ahoj, myslel jsem že ještě spíš" ,, V kolik jsi přišel?" Sedla jsem si ke stolu ,, Kolem dvou ráno. Mimochodem máme zařízené líbánky, nebude to nic nóbl, ale postačí to" usmál se a políbil mě. ,, Opravdu? Tak povídej nenech mě čekat" začla jsem jíst a on si přisedl ,, Víš o mé mladší sestře?" Kývla jsem ,, Máme tam na dva týdny jet s mým bratrem tak by jsme to mohli propojit. Vím že nebudeme úplně sami, ale je to velký barák a všude je příroda. Bude se ti to líbit" ,, Jo zní to dobře, ale mám ještě jednu podmínku. Nebudeš tam pracovat." Sherlock zaváhal ,, Dobrá". Měl takový štěstí že souhlasil. ,, A kdy jedeme?"
,, Dnes"
,, Už? No dobře jdu si zabalit"
Naházela jsem pár šatů a bot do kufru a dala to ke dveřím.
,, Mám zabaleno!"
Vešla jsem do ložnice a ještě si na chvíli rychle lehla do postele, hrozně mě bolela hlava a bylo mi jasné proč.
Dokonce jsem i na chvíli usla, ale netrvalo dlouho a vzbudil mě Sherlock s tím že už musíme jít.
Vztala jsem a on mě ze zadu objal.
,, Nemáme už náhodou jít?" Usmála jsem se a sundala jeho ruce z mého pasu.

Na nádraží

,,Dobrý den Mycrofte." Mycroft se usmál, bylo mi jasné že mě přejíždí pohledem aby mě schválil nebo naopak zkritizoval. Naštěstí to vypadalo, že splňuji všechny jeho podmínky. Nemůžu se dočkat až poznám i Sherlockovo sestru!
Nastoupili jsme do vlaku a vybrali si volné kupé.

Po hodině

,,A jak že má vypadat Enola?" Vystupovali jsme z vlaku. Když jsem se zeptala tak se Mycroft i Sherlock na sebe koukli a jen odpověděli ,, uvidíš"
Bylo mi jasné že sami nevědí.
Šli jsme po chodníku kolem nějaké mladé venkovanky co nás najednou zastavila a řekla

,, Pane Holmes? Um pane Holmsi? Poslali jste pro mě, přišel telegram, že vás mám vyzvednout" - Enola
,, Enola?" - Sherlock
,, Bože můj, podívej. Tak neupravená, co klobouk a rukavičky?" - Mycroft
,, Klobouk mám, ale svědí mě z něj hlava a rukavice nemám" - Enola
,, Nemá rukavičky" - Mycroft
,, Zjevně ne" - Sherlock
Byla tu tak dusno že jsem raději zakročila.
,, Tak ty jsi Enola? Jsem Refe, těší mě."
Podali jsme si ruku
,, Neposlali jsme pro tebe ty hloupá, ale pro kočár." - Mycroft
,, Jaký kočár máte na mysli? Napadá mě jich hned několik" - Enola
Tiše jsem se zasmála, ale Mycroft moje pobavení nesdílel.
,, Kočár který platím! Máš ho aspoň sebou!?" - Mycroft
,, Asi jste si spletl náš dům s jiným"-Enola
Nemohla jsem se udržet a zas se tiše zasmála, ale hned jsem přestala protože Mycroftův vražedný pohled mě děsil
,, Ty kluku, sežeň nám kočár"-Sherlock

Jeli jsme přírodní cestou mezi stromy.
Když jsem konečně viděla jejich dům neměla jsem slov, byl tak nádherný.
Ale jak jinak Mycroft podle dneška jsem ho znala jen jako otráveného, nafoukaného pána. No a jak říkám jak jinak byl vyloženě otrávený pohledem na dům.

Dojeli jsme k nim domů, dole něco řešili, ale nechtěla jsem se do toho plést takže jsem se zatím ubytovala.