Refe Holmes

6.

Enola jela s Mycroftem v kočáře a já čekala na kočár pro mě ve kterým jsem věděla že bude Sherlock ale zároveň jsem doufala že tam nebude.
Kočár už konečně přijel, nastoupila jsem dovnitř ale bohužel moje modlení mi nepomohlo. Seděl tam a koukal na mě. Jen jsem koukala z okna a snažila se to ignorovat, bylo mi jasné že mi to začne vyčítat a bude naštvaný. ,, Našli jste ji?"- Sherlock
,, Věřím že jsi měla dobrý důvod že jsi šla s ní"-Sherlock
,,Chtěla jsem ji přivést zpátky, celou cestu jsem ji nutila ať se vrátíme. Nešla jsem s ní účelově, na začátku jsem si myslela že je to nějaký mladý zloděj."-já
,, Nezlobím se nemusíš to takto rozebírat"-Sherlock
Celkem mě to překvapilo že ho třeba Mycroft nedonutil aby mi něco řekl. Podle toho co vše jsem zatím s nimi zažila, bych ani nebyla překvapená.
,, Nevadí ti to?"- já
,, Ne, chyběla jsi mi"- sherlock
Byla jsem tak šťastná, sedla jsem si k němu na jeho stranu a konečně po dlouhé době jsem ho zase políbila.

Po dlouhé cestě jsme dojeli domu. Šla jsem do pokoje a viděla nástěnku, kterou máme doma. Chtěla jsem se ho zeptat, ale už byla večeře takže se ho zeptám tam.

Sedli jsme ke stolu a začali jíst.
,, Sherlocku? K čemu máš v pokoji tu nástěnku?" Zeptala jsem se a Sherlock se k tomu nějak nevyjádřil a než stihl něco říct skočil mu do toho Mycroft.
,, Kvůli matce. Vždyť proto jsme tady, to ti neřekl?" Nechápavě jsem se podívala na Sherlocka ,, Takže jsme tady kvůli dalšímu případu, neboli kvůli zmizení Enoliny matky?! Tajze žádná dovolená, už to konečně chápu! Jen jsi mi lhal! Nejsme tu kvůli tomu že by jsi třeba navštívil svou rodinu?!" Zvedla jsem se a vyběhla z místnosti. Samozřejmě Sherlock běžel za mnou a snažil se mi to vysvětlit.
,, Uznávám, zatajil jsem ti že tu jsme hlavně kvůli matce, ale není to případ jako ostatní."-Sherlock
,, Tak proč to řešíš jako ostatní!? Zatajil jsi mi to! Slíbil jsi že žádná práce a nakonec jsme tu jen kvůli práci!" Začala jsem házet svoje věci do kufru. ,, Co děláš?" Zeptal se Sherlock a chytl mě za ruku. ,, S tebou v jednom pokoji nebudu a už vůbec ne v jedné posteli!" Vyklíčila jsem se z jeho ruky a vyběhla jsem z pokoje za paní Leinovou. ,, Paní Leinová je tu nějaký volný pokoj prosím?"
Paní Leinová mě zavedla do pokoje na konci chodby. ,, Děkuji" hodila jsem kufr na postel a zamkla se.

Myslíte že jsem to přehnala? Tady nejde o to že hledá svou matku, je to pochopitelné, ale jde tu o to že mi to ani neřekl když slíbil žádná práce. Pořád celý život jen práce. A potom jsem si vzpomněla na matčiny chladná slova z trhu, dříve jsem si to nedokázala přiznat, ale teď?
Jen jsem seděla na zemi a brečela do dlaní. A co teď Enola? Trpí v té hloupé škole! Kdybych se snažila víc třeba by to takhle nedopadlo.

Dny utíkali jako voda, snažila jsem se sherlockovi co nejvíce vyhýbat. Moc mi to nevycházelo, ale snažila jsem se.
Po 3 dnech kdy jsem zapomněla zamknout Sherlock vpadl do vnitř.
,, Tohle je směšné"-Sherlock
,, To je vše co mi chceš říct?"-já
,, Dobrá omlouvám se"-Sherlock
,, Slavný Sherlock Holmes, inteligentní, ale ani nechápe tak primitivní věc. Tady nejde jen o tohle, neuděláš si na mě čas! Co až budeme mít dítě? Necháš mě s ním doma abych se o to starala jen já!? Ano šla jsem do toho manželství s tímto riskem, ale nečekala jsem že ani svatební večer nebudeme spolu! Ostatní manželství prožijí skvělé líbánky se skvělou svatební nocí. Na svatební noc jsem dostala jen polibek a celé líbánky.."já
,, Jsi byla pryč s mou sestrou"-Sherlock
,, Poslouchal jsi mě vůbec?? Celou dobu jsem se jí snažila vrátit zpátky, ale pak jsem si uvědomila že to nejde. Jediné co jsem pro tuhle rodinu mohla udělat bylo jí chránit! Což jste ani jeden nebyl schopen splnit!''-ja
Odešla jsem do jiné místnosti abych se ho konečně zbavila ale než jsem stihla zavřít zase tam byl.
,, Budeš se schovávat pořád? Co hodláš dělat až budeme doma v Londýně?"-Sherlock
,, Ja nevím jasný!? Nemáš to vědět ty!? Ty jsi ten inteligentní! Já prostě nevím! Nevím!"-já
Stále jsem to opakovala nevěděla jsem co dělám slzy mi stékaly po tváři hrozně rychle, chodila jsem jen sem a tam a opakovala nevím. Sherlock mě chytil za ruku a silně mě objal a já mu jen vzlykala do ramene.
Když kolem prošla paní Leinová jen se usmála, očividně si myslela že už jsme v pořádku, ale to je ta otázka.
Je vše v pořádku? Co tohle znamená?

Když jsem se konečně uklidnila, nevěděla jsem co mám říct ani co mám dělat. Byla jsem v pasti, držela jsem v sobě tolik emocí, ale teď bylo vše pryč. Jediné co jsem mu řekla bylo ,, já tě tak nesnáším Sherlocku Holmes". Ještě víc jsem ho objala.

Uprostřed noci

,, Sherlocku? Spíš?"-já
,, Ne"-Sherlock
,, Jak to teď bude?"-já
,, Jak to myslíš?"-Sherlock
,, Tak jestli jsme v pořádku, jestli jsme si odpustili"-já
,, Já nevím. Odpustili?"-Sherlock
,, Omlouvám se, já jen nevěděla co dělat. V Londýně byla zas matka a její slova nevím proč mi stále kolují hlavou"-já
,, A ještě jedna otázka.. Byl bys ochotný občas vypustit práci, abychom mohli být spolu?"-já
,, S tím už jsem počítal"-Sherlock
Přitulila jsem se k němu a konečně usnula.