Refe Holmes

2.

Seděla jsem na židli v místnosti s kulecnikem kde hrál Mycroft a Sherlock.
,,Co chystá Sherlocku? Na další sňatek byla stará. Měla jen zajistit Enole slušný život a ten svůj dožít důstojně"
- Mycroft
Stále jsem nechápala Mycroftovo neúctu k jejich matce, co udělala tak špatného?
,, Mohu se zeptat oč tu kráčí? A kde vůbec je?"- já
Než něco Mycroft stihl říct Shelrock ho předběhl.
,, Na dovolené"
Mycroft na něj nechápavě civěl což jsem nepochopila, ale co přestal civět on tak jsem to přestala řešit.
,, Je to můj dům, už od otcovi smrti..
Dále si něco povídali, ale já na to neměla nervy byla jsem na cestě pryč a všimla jsem si Enoly jak stojí za dveřmi a poslouchá. Kývla jsem hlavou jako pozdrav a odešla jsem raději do pokoje.

Večer

,, Tak jak dopadl kulečník?" Ležela jsem v posteli a on vešel do pokoje
,, Vyhrál jsem" usmál se. ,, Jako obvykle, prohráváš ty někdy prosimtě?" Lehl si ke mě, začali jsme se líbat a do toho řekl ,, Nikdy"

Ráno

Seděla jsem v místnosti kde měřili Enolu kvůli té divné Mycroftovo škole o které básní už od snídaně. Dosti kritizovala její postavu, sama jsem si tím prošla bylo mi ji až moc líto.
Najednou ji dala facku a já nemohla nic dělat, chtěla jsem ale nemohla.
Běžela do místnosti za Sherlockem a Mycroftem, šla jsem za ní a drkla do dámy která ji dala facku. Když jsem vešla Enola Sherlocka prosila na kolenou ,,Buďte jím vy, Refe mě může učit!" Otočila se na mě a já nevěděla co říct, Sherlock věděl že v týhle situaci nesnáším být takže do toho zakročil ,, Enolo nemůžeme nic dělat"

Seděla jsem v pokoji a stále přemýšlela nad tím, co se stalo. Proč jsem nic neudělala? Proč jsem jen seděla?

Potřebovala jsem si vyčistit hlavu takže jsem vyšla ven z domu a viděla Sherlocka s Enolou u stromu jak se spolu smějí, byl to krásný pohled. Byla jsem spokojena že se Sherlock už konečně odvázal.

V noci

Vzbudila jsem se a slyšela jak vrže podlaha. Vyklíčila jsem se z Sherlockovo obětí a potichu se oblékla. Vykoukla jsem ze dveří ale nic jsem neviděla. Šla jsem dal a vzala raketu které Enola říkala Tennis. Opět jsem slyšela kroky, když jsem došla ke zvuku byly otevřené dveře ven a nějaký mladík jel na kole po cestě a co mě nenapadlo že? Jasně že poběžím za ním!

Rozeběhla jsem se za ním, ale byl rychlejší, co si budem já asi kolo úplně nedoženu. Navíc ještě když jsem běžela s tou blbou raketou, měla jsem ji nechat doma. Kluk konečně zastavil a bůhví proč kolo položil na zem. Srazila jsem toho kluka k zemi a chystala se ho uhodit tenisem, ale než jsem to stihla udělat uvědomila jsem si že je to Enola v klučičím oblečení.
,, Enolo?! Co tu sakra děláš a v čem to děláš a proč to děláš a proč nespíš. Co?! Proboha vždyť jsem tě mohla uhodit!" Sedla jsem si na zem a snažila se to rozdýchat. ,,Chci najít svoji matku" řekla sebevědomě a vztala. ,, Cože? Jak najít to nechápu" Vztala jsem a nemohla přestat křičet
,, Zvládnu to sama" šla jinou cestou směrem k nádraží a já stále chodila za ní a mluvila na ní, snažila se jí přivést zpátky, vyčítala ji, ale s ní to ani nehlo, až nakonec jsme došly na nádraží. ,, Enolo opovaž se nastoupit do toho vlaku!" Enola mě stále ignorovala a nastoupila na vlak, koukala po dalších lidech a úplně mě vypustila. ,, Fajn!" Nastoupila jsem taky. Odešla do volného kupé a já se jí to pořád snažila rozmluvit, dokud konečně nepromluvila ,, Tak proč jsi nastoupila taky?" Konečně jsem se uklidnila ,, Protože víc pomůžu, když pojedu s tebou a postarám se o tebe než abych to jela prásknout Mycroftovi a Sherlockovi a ty už bys byla v Londýně" sedla jsem si a konečně se nadechla ,, Projdu vlak abych si pročistila hlavu" vyšla jsem z kupé a chodila sem a tam. ,, Panebože on mě zabije, oni mě zabíjí. Co jsem to zase udělala! Proč vždy já!? Navíc proč by hledala mámu když je na dovolený? Že by to už bez ní nevydržela?"

Po chvíli naříkání jsem vešla do kupé kde se najednou objevil mladý kluk, zhruba stejně starý jako ona, kterého Enola vyhazovala z kupé. ,, Kdo to byl?" Usmála jsem se, ale Enola moje nadšení neobětovala
,, Nějaký trouba" ,, Hmm tak trouba. Nicméně přemýšlela jsem a fajn, pomůžu ti najít tvoji matku i když to nechápu, ale pod jednou podmínkou. Vrátíme se a tvoje matka to už vyřeší sama a když se bude ptát Sherlock potvrdíš že jsem se tě snažila zastavit, platí?" ,, Platí" podaly jsme si ruce a z ničeho nic se tu zase objevil ten kluk ,, Jde sem! Kontroluje všechna kupé" - tewksbury
,, Kdo zase?!" - já
,, Samozřejmě"- Enola
,, Muž v hnědé buřince co jde po mně! Musíte mi pomoci" -tewksbury
Enola odešla a já jsem raději šla za ní, víc problémů už opravdu nepotřebuju.
Nějaký divný muž šel do kupé kde byl i ten kluk a Enola se zastavila.
,, Enolo ať se tu děje cokoliv, další problémy nepotřebujeme, jdeme"
Enola se rozmýšlela a začala se vracet.
,, O to né mladá dámo, vrať se! Já tam nejdu stejně sama přijdeš!"
Čekala jsem tam nervózní v chodbě ale Enola se pořád nevracela. Protočila jsem očima a chystala jsem se jít za ní, ale najednou vyběhli z kupé přímo směrem ke mě.
,, Musíme jít" Enola na mě vykřikla tak jsem raději šla za nimi.
Běželi jsme až úplně na konec, kde už nebylo kam jít, jedině přes okraj vagónu s uhlím.
,, No to už opravdu ne!!"
,, Máte snad nějaký lepší nápad!?" Zeptala se Enola a bohužel měla pravdu jiná cesta nebyla.
,, Ale to už je fakt naposledy!!"
Začala jsem lést podél vagónu za nimi.
,, Tohle byl špatný nápad!!!"
,, Věříte mi!?" - Enola
,, Ne!" -tewksbury
,, Co máš zase za nápad!?"- já
,, Když to správné načasujeme, zábavíme se ho!" - Enola
,, na tři! Raz" -Enola
,, Zapomeň!"- já
,, Dva!" -Enola
,, Tři!!"- Enola
,, Panebože!!" - já
Oba skočili a já rychle za nimi, pištěla jsem jak malá holka, ale taky kdo by ne, že?
,, JÁ Z VÁS ZEŠÍLÍM, CO JSEM TO ZASE UDĚLALA!! PROČ JÁ PROBOHA!!!"

Doma u Sherlocka

,, Předpokládám, že nemáte ponětí kam zmizeli že paní Leinová"- Sherlock
,, Našli Enolin bicikl"- paní Leinová
,, Nastražený, aby nás svedl z cesty?"-Sherlock
,, Není to tak snadné jak si myslíte pane Sherlocku, vodí mě za nos jako kdysi vy a vaše žena musela mít dobrý důvod jít s ní, jsou to skvělé ženy pane Sherlocku, važte si jich"-Paní Leinová
Paní Leinová odešla.
Sherlock hledal všude možně.

Zpátky k nám