Život není hra

Kapitola 4.

Už jsou to dva týdny od zhoršení a už je to mnohem lepší. Zase jsem začala chodit běhat a chodím i do posilovny. A pomalu jsem začala jíst v době ležení v nemocnici jsem toho moc nesnědla a zhubla cca 3 kila. Ale teď už je vše v pohodě a já se zase vracím do formy. Tak 2x do týdně chodím běhat s Buckym, protože táta chce mít kontrolu nad mým  stavem i když mu pořad říkám že se to zlepšilo, táta na to má svůj názor, takže mě potřebuje mít pořád na očích.

Bylo asi půl 5 ráno, když jsem sebou prudce trhla a vymrštila se do sedu. Zase ta stejná noční můra. Od té doby co jsem zpět z nemocnice tak se mi zdají noční můry nebo spíš věci co se mi staly v Hydře.

Chvíli jsem jen seděla v posteli a snažila se rozdýchat to co se mi zdálo. Nakonec jsme se zvedla a trochu si učesala vlasy abych nevypadalo jak bubák. A šla jsme si dolů pro vodu. V kuchyni jsem si napustila sklenku vody a všechnu na ráz vypila. Věděla jsem že neusnu a tak jsem šla na terasu. Chodím sem často, když  nemůžu spát. Moje oblečení není úplně vhodné na stání v noci na terase, ale v ten moment mi to bylo úplně jedno.  Bylo mi jedno jestli se nachladím nebo zmrznu v ten moment jsem byla myšlenkami úplně jinde. Najednou jsem cítila jak přes mě někdo přehodil něco velkého a teplého. Otočila jsem se a uviděla Steva jak stojí vedle mě. Více jsem se zachumlala do jeho mikiny. ,, Co tady děláš tak pozdě?" ,, Nemůžu spát" řekla jsem dívala jsem se na něj. Pak jsem se otočila směrem na město. Takhle jsme tam stali asi půl hodiny nikdo z nás nic neřekl jen jsme stali. Na konec jsem se Stevem rozloučila a šla do pokoje. Došla jsem do pokoje a po chvíli ležení jsem usnula.

Steve pov.

Stal jsem tam a pozoroval jak Wanda mizí ve dveřích. Řekl bych že to nebylo jen proto že nemohla spát. Má pokoj naproti mně a já jsem slyšel jak křičela nebo ne že by vyloženě křičela, ale slyšel jsem ji. Nechal jsem to být a taky jsem šel spát. Usnul jsem celkem brzo ale ne na dlouho.

Po půl hodinovém spánku mě probral křik. Hned jsme se zvedl a šel k Wandě do pokoje. Brečela a hrozně sebou házela. Sedl jsme si k ni na postel a chytil ji za ruku. Po chvilce sebou trhla a probudila se. Když se vzbudila tak se rozbrečela hned jsem ji objal a jen ji hladil po zádech. Wanda se ke mně přitiskla a brečela. ,, šššš byl to jen sen. Jsem tady s tebou" snažil jsem se ji uklidnit a nakonec se povedlo. Zhruba po 15 minutách už se více méně uklidnila. Podívala se na mě. Ty její modré oči byli i v té tmě krásně vidět a já se v nich jako vždy začal ztrácet. ,, Děkuju" zašeptala a obejmula mě.

,, Zůstal by jsi tu se mnou prosím" zeptala se já jen kývnul hlavou na souhlas a lehl si vedle ní. Položila si hlavu na moji hruď a já ji jen hladil ve vlasech. Po chvíli jsme jen slyšel jak pravidelně oddechuje a řekl jsme si že se taky ještě prospím.

***
Ráno jsem se vzbudila Steve ještě spal opatrně jsem vstala a šla se osprchovat. Vypadala jsme strašně. Kruhy pod očima vlasy byli mastné a rozcuchané. Po sprše jsem se namalovala abych zakryla kruhy pod očima. Oblékla jsme si černé sportovní legíny a velkou černou mikinu kterou jsme ukradla Buckymu. Když jsem vyšla z koupelny Steve ještě spal. Podívala jsme se na hodiny a bylo něco po 7. Nechala jsem ho spát a šla dolu dát si prášky a nachystat všem snídani. Dneska to byla míchaná vajíčka se slaninou a toasty. Já sama jsem na to neměla chuť a tak jsme si dala jogurt a nakrájejte si do něho banán jahody a borůvky. Po snídani jsme uklidila zbylé nádoby a nachystala stůl pro ostatní.

Venku bylo krásně svítilo slunce a zpívali ptáci. Opravdu miluju jaro. Šla jsem se projít a i když jsem na době měla jen mikinu a legíny bylo mi dobře. Šla jsem tak různě po ulicích a kolem mě chodili lidi do práce nebo školy. Šla jsem po chodníku a vedle mě na silnici jelo nějaké auto a začalo brzdit. ,, Čau kočko nechceš svést?" Mohl být zhruba stejný starý jako Peter. ,, Né díky já se ráda projdu" řekla jsem a dal pokračovala v cestě, ale ten vůl jel za mnou. ,, Já bych tě vážně rád odvezl do školy.",, To je sice milé, ale já do školy nechodím, takže smůla." Řekla jsem a zabočila do nějaké uličky a vydala se zpět domů.

Steve pov.
Probudil jsem se chvíli mi trvalo než mi došlo kde to jsem vstal jsem a Wanda nikde. Hádám že už vstala. Šel jsem k sobě abych se oblékl a pak jsem se vydal dolů do kuchyně kde seděla Nat a Bucky a něco řešili. ,, Šípková Růženka vstala. Copak Steve dneska nějak pozdě" rejpnul si do mě Bucky. ,, To víš člověk si někdy musí trochu pospat" a s těmi to slovy jsem odešel do kuchyně kde byla opět nachystala snídaně. ,, Nat ty jsi úžasná." řekl jsem a šel si vzít trochu vajec a toast. ,, Steve to jsem nebyla já.",, A kdo teda nikdo jiný tu není" řekl jsem a pak mi to došlo Wanda no jasně kde vůbec je? ,, Nevíte kde je Wanda ?" Položil jsem otázku tak nějak do prostoru ,, Jo to by nás taky zajímalo když jsme přišli už tady nebyla" řekl Bucky

Já jsem si šel sednou a sníst si snídani. Potom jsem po sobě umyl nádobí a šel jsem do obýváku za ostatními. Mezitím tam přišel zbytek a začali jsme se bavit o různých věcech nebo spíše oni si povídali a já jen poslouchal.

Wanda pov.
Vešla jsem do výtahu a vyjela nahoru do obýváku kde byli všichni a o něčem se bavili. Sedla jsem si mezi Buckyho s Nat. ,, Vážení právě jsemse rozhodl že večer bude párty, takže všichni v osm nahoře v party patře. Podívaly jsme se s Nat na sebe a vydali se ke mně do pokoje aby jsme naplánovali všechno co bude potřeba a pak se začaly kolem 5 chystat.

Zatím je to takové nudné, ale slibuji že příští kapitola už bude trochu zajímavější.