Nešťastně zamilovaná |FF|

6

Dnešní ráno začalo docela v pohodě, teda krom budíku. To už tak v pohodě není. Tak jsem z donucení vstala a šla jsem se převléct a udělat raní rutinu. Prostě klasika ráno. Mám sraz z Tarou před školou. Em mi psala že dneska do školy nejde. Asi jí jen není dobře, to se prostě stává.

Už jsem před školou a vidím Taru přiběhnu k ní a obejmu ji.

Eri: Čau Tatranko.

Tara: Čauko Eržiko!

Obě jsme se zasmály a šly jsme do vězení aka do školy. Dneska nám odpadla odpoledka což znamená že můžu s Tarou ven! Jo tu holku mám fakt moc ráda. Jsem za ní ráda a i když sedí z Vitou tak se nedá!

Seděla jsem z Tarou v lavici a povídaly jsme si o tom co venku budeme dělat. Nakonec jsme se schodly a půjdeme do obchodáku a že si zajdeme třeba na jídlo a koupíme si něco hezkého na sebe. V tu chvíli přišel do třídy pan Vitaa i zástup "jeho" slečen. Katastrofa s ním.. Kam zmizel ten hodný kluk co se semnou bavil a měl mě rád? To by mě fat zajímalo. Dřív s ním byla strašná zábava, ale to co je z něho teď?  Katastrofa, jedna veliká chodící katastrofa. 

Tara si mého zamyšlení všimla.

Tara: Eri? Je ti něco?

Eri: Nene vše je v pohodě.

Tara: Fakt? Nevypadáš tak..

Eri: Neboj, fakt je vše v pohodě, kdyby nebylo už o tom víš, neboj se Tatranko.

Usmála jsem se na ní. Chtěla jsem jí dát jistou že je vše v pořádku. I když z veliké části není. Nechci ji ovšem zatěžovat mými problémy.

Vím kamarádky se svěřují, ale s tímhle se musím vypořádat sama. Jinak se přes to nepřenesu, což nechci. Chci to mít za sebou co nejdřív. 

Konečně zazvonilo a tak mohl odstartovat můj nudný den ve škole.. Nebo alespoň hodiny, protože nás z Tarou rozsadily. Takže Tara sedí na druhé straně třídy.. Nesnáším učitelé na téhle pošahané škole. Chci zpět za svými přáteli... Za Williamem, Adamem či kýmkoliv jiným.. Stará škola byla nejlepší.. Ale zase kdybych nepřestoupila neznala bych Taru a Em..  Je to složité. 

Jsem ráda zde kvůli holkám, ale ostatní je peklo. Dá se říct že i horší než peklo. 

Vitaa dneska měl zas oplzlé kecy na Taru. Chudák holka fakt. 

Už jsou jen poslední dvě hodiny. Ještě rychle jsem si dopisovala úkol a jen jsem viděla Taru jak šla z Vitou pryč?! 

Rychle jsem to dopsala a už zvonilo na hodinu. Viděla jsem jen jak Vitaa vchází do třídy a utírá si krev z brady, ale Tara nikde.. Tohle se mi nelíbí.. 

Po deseti minutách Tara stále nepřišla tak jsem se přihlásila a šla jsem na záchod zkontrolovat zda je Tara v pořádku.. Tara ležela na zemi a po krku jí teče krev..

Eri: Taro??!!

Nic! Zkusila jsem s ní zatřepat ale stále marně. Rychle jsem běžela pro učitelku a nakonec se zavolala záchranka. Doufám že Tara bude v pohodě. 

Když jsem přišla domů napsala jsem o tom Em.

Eri: No a takhle to vše bylo.

Em: To je divné.. Celí se mi to nezdá, když říkáš že jsi viděla Vitu že s ní odchází a pak přišel sám?! Holka něco se mi na tom sakra nezdá!

Eri: Ani mě se to moc nelíbí..  Podle mě v tom prsty fakt má.

Em: Bojím se že to tak fakt je. To at si přeje at mi je co nejdéle blbě. Já ti garantuju že až toho hajzla uvidím tak se rána nedožije. 

Eri: Em, chápu že jsi na něj naštvaná to já taky, ale nebudem se snižovat na jeho úroveň přece.

Em: Tara je moje kamarádka a já se za ní postavím i kdybych se snad měla propadnout na jeho úroveň!

Eri: Dobře. Respektuju fixuju. XD

Em: Mám ale podezření že do školy nepřijdu celý týden, ale budu se snažit přijít co nejdřív.

Eri: No co s tebou mám dělat?

Em: Fakt promiň Eri..

Eri: Vždyť v klidu, každý je někdy nemocný.

Em: Mám tě ráda Eri!

Eri: I já tebe Em!

Chvilku jsme si ještě psaly, ale pak jsem musela jít pomoct mamce.

Když už bylo všechno hotové dozvěděla jsem se že zítra přijde návštěva. Prý je to jeden z mích spolužáků. Tak doufám že to nebude Vitaa.

Tatarka mi napsala zda jdu volat. Rozhodla jsem se že si jí postěžuju a že žádnou návštěvu nechci.

Eri: Ahoj Tatarko.

Tara: Čauuuuu Eržiko!

Obě jsme se zasmály a já si začal stěžovat na zítřejší návštěvu. Tara se mi celou dobu smála! :(

Tara: Tak se zeptej mamky zda bych u vás mohla spát a zítra až by přišla návštěva tak bych u toho byla s tebou!

Eri: Jo to je asi dobrý nápad.. A Taro?

Tara: Ano?

Eri: Co se stalo?

Tara: Nějak moc nechápu promiň?

Eri: Na těch záchodech! 

Tara: Jen jsem upadla v klidu Eri.

Eri: Moc se mi to nelíbí, ale budu dělat že ti věřím.

Tara: Fakt! Jsem jen nešikovná.

Eri: Fajn budu ti věřit. Ale! Pokud se dozvím že jsi mi lhala tak tě zbiju.

Slyšela jsem Taru jak se zasmála.

Tara: to víš že jo.

Eri: Já to myslím vážně.

Tara: Já taky.

Zasmály jsme se a pokračovaly jsme v hovoru. Mluvily jsme spolu dvě a půl hodiny.

Když jsem se koukla z okna viděla jsem Vitův barák a pokoj a měl rozsvíceno. 

Ach hochu, co se z tebe vyklubalo.. Koukla jsem se na zed a tam jsem měla fotky ze staré školy, ale taky fotky z holkami a nebo právě z Vitou. Do očí se mi nahrnuly slzy. Vše mi chybí..

Vzala jsem mobil a napsala jsem Williamovi.

Eri: Ahoooj!

William: Ahoooj! Tak jak je? 

Eri: Mám skvělé kamarádky Taru a Em! Ale zbytek je naprd. Chci zpátky prosím.

William: Nebooj! Vše bude v pohodě je to jen otázka času. 

Eri: Chybíte mi.. Všichni. :(

William: Neboj se. Taky nám chybíš.. 

Eri: A máte něco nového. 

William: No.. Spíš asi ne, všichni mají depky protože tu nejsi.

Eri: Awww, to je hezký.

William: Hele já už musím jít. Tak ahoj.

Eri: Jasně, papa. 

Rozloučila jsem se z Williamsem a mobil jsem dala na stranu a začal jsem si psát úkoly. 

Po hodině jsem měla konečně hotovo. Šla jsem do kuchyně a vzala jsem si jen jogurt. Ten jsem snědla a zrovna mamka přišla. Rovnou jsem se jí zeptala na Taru, ale prý ne. :( Tak jsem se šla osprchovat atd. Když jsem měla svojí noční rutinu hotovou lehla jsem si do postele a vzala jsem si nějakou knihu. Už dlouho jsem nic nečetla tak proč si zas něco nepřečíst?

Po cca půl hodince jsem knihu dala na noční stolek a usnula jsem...