Krvavý měsíc nastal zas,
na zabíjení je ten pravý čas.
Ty tmou prcháš a v očích máš slzy,
víš, že tě ta bestie roztrhá na kusy.
Snažíš se bránit, nemáš šanci,
vlci tě dohoní, budeš v koncích.
Chytí tě do tlamy a zatnou zuby,
tvůj nářek se rozléhá daleko do tmy.
Bezmocně ležíš na zemi, když slyšíš jen vytí,
už nikdy neuvidíš tváře lidí.
Do smutku pohlcená, jsi teď taky,
šla jsi jen do lesa, chtěla ses vrátit.
Nikdy nezapomeneš na pohled těch očí,
byl to tvůj přítel, ale teď všechno skončí...
