1.kapitola

105 10 2
                                        

ALISON

,,Alison?...Alison?....Alison!.."

Otevřela jsem oči a uviděla jsem před sebou našeho učitele dějepisu. Rozhlédla jsem se po třídě a až teď jsem si uvědomila, že jsem usnula v hodině.

,,Slečno Meyersonová, uvědomujete si, že jste prospala víc jak půlku hodiny ? To vás můj výklad vážně tak moc unudil, že jste kvůli němu usnula ? "

,,Omlouvám se pane Sherwoode, celou noc jsem se učila na test z matematiky. Už se to nestane."

,,To doufám, ale když už jste se konečně probudila mohla by jste nám něco říct o..." pan Sherwood se zarazil. Někdo zaklepal na dveře a otevřel je. Do třídy vešel ředitel školy. Třída se poslušně postavila a já jsem doufala, že se na můj trapný výstup už zapomnělo.

,,Posaďte se."řekl ředitel Doyle a já si až teď všimla, že za panem Doylem stojí nějaký kluk. Mohl být tak v mém věku, možná o rok starší. Měl krásné oči.

,,Dnes k vám do třídy vstoupí nový žák. Jmenuje se Zack Jefferson. Chovejte se k němu slušně a moc ho ze začátku nešikanujte, jak je tady zvykem."řekl a odešel.

,,Dobře Zacku, sedni si třeba tady vedle Alison." Zack jen přikývl a sedl si vedle mě. Ve zbytku hodiny jsem ho pozorovala a on mi nevěnoval ani jeden pohled. Jen seděl a čmáral si něco do sešitu.

Když konečně zazvonila tak jsem vstala a chtěla jsem odejít. Jenže do mě vrazila ta blonďatá kráva Jane Hamilltnová. Nejbohatší holka ve městě. Je to taková ta klasická barbie, která vždy dostane co chce. Myslím, že v tomhle případě to byl..

,, Ahoj Zacku, jsem Jane."oslovila toho nového kluka a usmívala se jak sluníčko na hnoji. Doslova. Zack se už chystal k odchodu, ale přece jenom se otočil a mrkl na Jane.

,,Hele, nic proti, ale nemám zájem"usmál se na ní a pak odkráčel pryč. Jane vypadala, jako by dostala ránu do obličeje. Ten nový kluk jí odmítl. To se naší princezně ještě nikdy nestalo. Když tohle divadlo skončilo, šla jsem si odnést věci do skříňky.

,,Ahoj Ali." když jsem zaslechla svoje jméno málem jsem vyjekla leknutím.

,,Jee ahoj Justine." pevně jsem objala svoje nejlepšího kamaráda a když jsem ho pustila tak jsem se na něj usmála. Vždycky jsem ho ráda viděla. Je to můj nejbližší člověk, teda ještě s mojí nejlepší kámoškou Sofie. Tihle dva mi vždycky pomohli když jsem to potřebovala.Justin mi úsměv oplatil.

,,Už si to slyšela ?"

,,A co ?"

,,No, prý tu přišel nějaký nový kluk a je podle všeho dobrý ve fotbale." řekl Justin a trochu se zamračil. Bylo mi jasné proč je tak vytočený.

,,Copak, bojíš se, že ti přebere všechny holky. A ano vím to, chodí se mnou na děják." vždycky si z Justina dělám ráda srandu. Zatvářil se uraženě, ale pak se začal smát.

,,Alison, ty víš, že mě o holky nejde. Akorát nechci, aby mi zkazil reputaci."Jasně. Zapomněla jsem se zmínit, že Justin je nejlepší ze školy ve fotbale. Všechny poháry nám získal on. Když jsem chvíli mlčela tak se mě zeptal jestli jdu na oběd. Kývla jsem na souhlas a vydala se ven.

Venku seděla Sofie se svojím klukem Mattem. Držel jí kolem ramen a ona jen zářila.

,,Čau lidi." řekl Matt s úsměvem a přitiskl si Sofie blíž k sobě. Jako by měl strach, že mu ji někdo vezme. S Justinem jsme se na ty dva jenom usmáli a sedli jsme si. Sofie se na mě podívala a začala se tvářit vážně.

,,Ali ? Co se stalo ?" vypadala celkem smutně, ale vůbec jsem nepochopila co má namysli.

,,Co ? O čem to mluvíš ?"pořád jsem to nechápala.

,,No, Jane všude vykládá, že jsi usnula v hodině a takové ty věci co ona vždycky umí." Aha, takže tohle všechno šlo zase od té čarodějnice a to neuběhla od té doby ani hodina.

,,Jo tohle. V noci jsem jaksi nemohla spát, tak jsem si četla a neuvědomila jsem si kolik už je hodin." vymluvila jsem se a doufala, že to Sofie nechá plavat. Ale nenechala.

,,Takže zase ten sen co ?" sakra, prokoukla mě. Přikývla jsem a zopakovala její slova ,,Zase ten sen"...


Ve znamení nociKde žijí příběhy. Začni objevovat