4.kapitola

37 3 0
                                    

Rozbolela mě hlava a já těžce otevřela oči....ležela jsem jinde ...přesunuli mě ? Ale jak ? Nohy i ruce jsem měla žtěžklé a v puse jsem měla stále tu sladkou pachuť...nedokážu si na to zvyknout. Vpodstatě nevím jistě že si na tohle zvyknu.

,,ahoj Siri...dejte ji planitaci a předepište jí ještě Sannul..." Řekne Aron a mrkne na Taylor ....to byla ta zrzavá paní v mojem pokoji...vypadala na zdravotní sestru...škrábe mě v krku a rty mám úplně suché....

Dojde sestřička...(Taylor). Má bílé rukavičky a drží malou růžovou tabletku....

,,co to je ?" Kim je po ránu rozladěná tak hlas není uplně vpořádku...

,,sunnal..." Odpoví a ani nemrkne.

,,Sunnal? co je to ?" Řekne Kim už trochu víc srozumytelně...

,,S- silně , A-azilovaný...." Dál to nedořekne přeruší jí Aron který ukazuje ať jde už pryč...

Poslušně vyjde ze dveří a Aron přistoupí ke mě....

,,dneska první test..." Řekne celkem dost vážně a jeho oči mě vybízejí ....

,,dobře...a co to je za test?" Řekne Kim a já jen pohledem sjedu na svoje bosé nohy na studené dlažbě...

,,uvidíš ..." V tom dojde Taylor společně s další sestřičkou a s úsměvem mě vyvádějí z pokoje a vedou chodbou...Aron zavírá dveře a následuje nás...nenápadně nakouknu přes rameno a té druhé sestřičce se leskne kovoví štítek....asi tam má napsané jméno ale já neumím pořádně číst....zvládnu maximálně písmena A a O. Nic víc ...ale vím že jméno má na 5 písmen...otevřela bílé dveře a já vstoupila do průzračně modré místnosti...

,,ahoj Siri...já jsem Mike....jsem tvůj hlavní doktor....tady tě připojíme k detektoru nic víc...ano? ...hlavně se neboj nic se nestane " usměje se natáhne ruku a já si opatrně sednu...

připojí mě na podivně blikající přístroj...

,,takže můžeme začít ?" Řekne vezme si do ruky blok a propisku a u dveří stojí Aron s Taylor a s tou další neznámou sestřičkou...
Němě přikývnu a sleduju světílka na stroji.

,,dobrá....tedy....Siri pamatuješ si jakoukoliv vzpomínku na život v EPH13?" Řekne a cvakne propiskou.

Samozřejmě Kim mám pořád na sobě připojenou takže "mluvit" můžu ..jenom mě znervózňuje to blikání.

,,ovšem si pamatuji R1000....společně s ostatními stroji a také..." Nedořeknu protože mě přeskočí.

,,nemyslím tyhle vzpomínky..."

Dívka co se dotkla nebeKde žijí příběhy. Začni objevovat