Louis
Byli jsme s Harrym u mě. Sestra byla zase u svého přítele, tak jsme měli celý byt pro sebe. Leželi jsme vedle sebe v posteli, když ani nevím proč, jsem zvedl ruku do vzduchu. Harry se zasmál a zvedl ji taky, načež jsem tu jeho chytil. Ale přitom, jak ruku zvedl, svezl se mu rukáv jeho trička a odhalilo to jeho pořezané předloktí. Načež dal ruku rychle dolů a odvrátil pohled.
,,Hazzy," řekl jsem a posadil se. ,,Nemusíš to přede mnou skrývat,"
,,Když... když já nechci, aby byly vidět," zašeptal a taky se posadil. ,,Stydím se za to,"
,,Ale za to se nemusíš stydět," namítl jsem. ,,Nebo alespoň ne přede mnou,"
Harry si jen smutně povzdychl. ,,Nenávidím se za to, že si ubližuju. Nechci, aby ty jizvy někdo viděl. Nechci, aby sis o mně myslel něco špatného kvůli tomu,"
,,Jak tě tohle napadlo? Vždyť víš, že tě miluji přesně takového, jaký jsi. I s jizvami. Já je mám také," řekl jsem a chytl jeho ruku do své. ,,Ty jizvy jsou zranění, ke kterým příjde při jakémkoliv boji každý. Jsi bojovník, Harry. Moc statečný. Já už svou bitvu vyhrál a teď ti chci pomoct vyhrát tu tvou," říkal jsem mu a přitulil si ho k sobě. Uběhlo pár týdnů od jeho návštěvy psychiatra a naštěstí se žádná porucha osobnosti nepotvrdila. Jen jeho OCD je jeden z těch těžších typů, proto mohlo být tohle podezření. Ale i tak, je mi hrozně líto, čím si musí procházet.
,,Jsi můj silný bojovník, Harry," řekl jsem mu a políbil ho do vlasů.
,,Miluju tě, Loui," zašeptal a silněji mě obejmul. Věděl jsem, že ho to, že jsem ty jizvy viděl, trápí.
,,Hazza, kde všude ty jizvy máš?" zeptal jsem se. On se na mě nejdřív vyděšeně podíval.
,,N-no... ruce.. stehna .. břicho..," řekl po chvilce. ,,Proč to chceš vědět?"
,,Ukázal bys mi je?"
,,A-ale to se budu muset svléknout," začal mumlat.
,,V klidu, Harry. Pokud ti to pomůže, svléknu se taky do boxerek, ano?" navrhl jsem a on jemně přikývl. Vím, že je stydlivý a že nikdy takto před nikým nebyl. Ale já mu chci dokázat, že ho miluji i s jeho jizvami. Chci, aby to věděl.
,,T-tak dobře," kývl a nechal mě, abych mu přetáhl tričko přes hlavu, načež já udělal rychle to samé. Oba jsme si následně sundali tepláky a byli před sebou jen v boxerkách. Vím, že je toto pro něj první intimnější moment vůbec. Pro mě vlastně také, ale teď mi záleží hlavně na jeho komfortu.
Koukal jsem na jeho tělo, které momentálně pouze zakrývali jen boxerky. Koukal jsem na jeho jizvy.
,,Jsou ošklivé," zamumlal a koukal na mě.
,,Nejsou, Hazz," řekl jsem a opět jsem ho chytl za ruce. ,,Víš, že jsi krásný?" řekl jsem a jemně jsem ho položil na záda. ,,Jsi naprosto nejnádhernější na celém světě. Jsi jako princ," říkal jsem mu a tulil si ho k sobě. Tak moc ho miluji. Tak moc.
,,Ty taky, Lou. Taky hrozně moc," zašeptal a políbil mě.
,,Miluju tě naprosto se vším," řekl jsem a políbil ho. ,,A chci ti to dokázat,"
,,J-jak?"
,,Chci políbit každou tvou jizvu, abych ti dokázal, že tě nedělají ošklivým. Že se mi nehnusí, že tě miluji. Necháš mě?"
Na to Harry jen přikývl, v očích se mu třpytily slzy.
Políbil jsem každou jeho jizvu na jeho těle. Držel mne za ruku a zrychleně dýchal. Když jsem políbil poslední jizvu, zakončil jsem to polibkem na jeho rty. ,,Jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo," zašeptal jsem.
ČTEŠ
Bittersweet /L.S./
FanfictionHarry je chlapec diagnostikovaný s obsedantně kompulzivní poruchou. Ve škole je díky tomu velice známý a hlavně šikanovaný. Pomalu začíná ztrácet nějaké pomyslné světlo do života a svoje úzkosti, problémy si už nějaký ten čas vybíjí na sobě. Louis...