Milá náhoda

5 0 0
                                    

,, Pak ti, co budou u dveří převlečení jako jedni z nich by vám kryly záda, dokud nenastoupíte do auta." Koukali na mě vyjukaně.
,, A takhle by jste je podle mě dostali." Skončila jsem. Fů to bylo vyčerpávající.
,, To jsi právě celý vymyslela teď? Z hlavy?" Zeptal se nechápající Herold. Přikývla jsem.
,, Teoreticky to bude fungovat, když se pořádně vyzbrojíme." Zhodnotil Georg.
,, Nahrával to někdo?"
,, Jojo mám to." Zamával Oliver s mobilem.
,, Jsi dobrá to musím uznat." Pochválil mě Jacob. Usmál se. Někdo zaklepal. Všichni jsme se podívali na dveře.
,, Dále." Zavolala jsem.
,, Kluci trochu jsem se zpozdil ale jsem ti." Do pokoje vešel... Noah? Co ten tu dělá?
,, Jé čau kotě. Dlouho jsme se neviděli. Vlastně od té doby, co jsi ode mě utekla. Jak tak koukám, tak budeš mít pernou noc, tak a bych nerušil." Opřel se o futra.
,, VEN HNED!" Křikla jsem na něj. Jenže jsem tím omylem vzbudila Davida.
,, Co se děje?" Zeptal se.
,, Promiň, že jsem tě vzbudila." Omluvila jsem se a usmála se na něj.
,, Nevadí. Proč tu jsou kluci?" Zeptal se ospale a promnul si oči.
,, Pak povím, ale slez ze mě." Řekla jsem naštvaně. Hned ze mě slezl.
,, Nebo co kotě?" Zeptal se posměšně. David vedle mě zavrčel.
,, Uhněte." Poručila jsem. Vylezla jsem z postele.
,, Ještě míň toho oblečení jsi si vzít nemohla. A u mě jsi se styděla už i v tílku a kalhotách." Zasmál se.
,, Ten patří k vám?" Zavrčela jsem na kluky a stále ho propalovala pohledem.
,, Je nováček. Je s námi ani ne týden." Odpověděl George.
,, Takže by teoreticky nevadilo že bych ho třeba zabila?"
,, Teoreticky ne. Zatím jsme nenašli u něho žádný talent. Prakticky je nám k ničemu." Odpověděl s klidem Jacob. Usmála jsem se. To mi hraje do karet.
,, Hej já jsem tu taky jasný." Křikl na nás. Zavrčela jsem.
,, Proč se jich tak ptáš? Chodíš snad se šéfikem kotě?" Zeptal se opovrhovaným tónem. Kluci za mnou se zasmáli.
,, Čemu se tak smějete?" Zeptal se nechápavě.
,, Zrovna ji by jsi měl oslovovat má paní." Ozval se Thomas z postele.
,, Nějak tě neslyším." Dala jsem ruku k uchu a dělala že poslouchám.
,, HAHAHAHA dobrý vtip" Utřel si imaginární slzu.
,, Připadá ti to jako vtip?" Zvedla jsem obočí.
,, Jo." Stál si za svým a tupě se usmíval. Protočila jsem oči. Z podprsenky jsem vytáhla nůž a hodila mu ho.
,, A co s tím mám jako dělat?" Protočil s ním v ruce.
,, Zaútoč. Jen šéf gangu nenechá sáhnout na svou polovičku. Ostatní ji nechají na pokoji, i kdybych měla umřít tak nic nebudou dělat. Budou čekat, dokud nezazní rozkaz. Jsou loajální svému pánu ." Potutelně jsem se usmála a roztáhla ruce.
,, Do toho. Dokonči, co jsi tenkrát nedokázal." Popohnala jsem ho.
,, Nebo jsi takový srab a bojíš se šéfíka?" Zasmála jsem se. Otočila hlavu.
,, Asi se nic dít nebude kluci. Je to srab. On si nezaslouží stát po vašem boku." Mrkla jsem na ně. Všichni se na mě bez známky emocí koukali a zabíjeli pohledem Noaha. Otočila jsem zpátky hlavu. Noah vřel vzteky. Poslala jsem mu vzdušnou pusu a jak jsem čekala. Rozeběhl se proti mně s nožem. Zavřela jsem oči. Nic se nestalo. Otevřela jsem oči a přede mnou ležel Noah a nad ním klečel David. Usmála jsem se. Klekla jsem si k němu.
,, Jak jsem říkala. Šéf gangu nikdy nenechá sáhnout na svou drahou polovičku." Zvedla jsem se.
,, Nech ho jít." Řekla jsem směrem k Davidovi.
,, Proč? Vždyť ho můžu v klidu zabít a docela rád bych to udělal." Poslední slova zavrčel. Přešla jsem k němu.
,, Nezabíjej ho. Ještě si to bude odpykávat. Takhle by to měl moc snadné." Dořekla jsem a políbila ho. Sice jen krátce, ale políbila.
,, Tohle si nechám líbit." Zamumlal a zvedl se. Podal mi můj nůž a já jsem ho rovnou uklidila do pouzdra.
,, Zvedej se." Přikázal chladně David. Noah to udělal.
,, Tak když už víš, na koho se nesahá, tak vypadni. V úkrytu si to s tebou ještě vyřídím." Ukázal na dveře. Ten se rychle spakoval a vyběhl z pokoje. Začala jsem se smát a kluci taky.
,, Ty jsi teda číslo." Vyzvedl si mě do náruče Thomas.
,, Dávej si pozor abych taky něco neudělala tobě." Usmála jsem se na něho.
,, Ale neudělala. Máš mě až moc ráda." Odnesl mě ke klukům. Hodil mě přímo na postel mezi ně. Spadla jsem do měkkých peřin.
,, Bacha debile." Dal mu pohlavek David. Uchechtla jsem se a přikryla si spodní část nohy.
,, Tak když už ten frajírek odešel, tak nám můžeš konečně říct kdo to byl." Ozval se Oscar. Kluci souhlasně zamručeli.
,, No dobře. Byl to můj bývalý, který...... no řekněme že se nechoval adekvátně na svůj věk." Usmála jsem se na ně.
,, Jdu ho zabít." Začal se David zvedat. Chytla jsem ho za ruku a stáhla do postele.
,, Nebylo to zas tak strašný. Neboj se. Teď mám tebe a kluky tak klídek." Dala jsem mu malou pusu. Zase si lehl mezi mé nohy a hlavu měl na mém břichu.
,, Vy jste teda pár." Zasmál se Thomas.
,, Problém Sněhurko?" Zavrčela jsem na něj. David vyprskl smíchy a ostatní se taky přidali, jen Thomas se nesmál a propaloval mě pohledem.
,, To teda nebylo vůbec vtipné." Oznámil nabručeně.
,, Uznej, že bylo." Vydýchával to Jacob.
,, No dobře, ale jen trochu." Usmála jsem se. Kluci se dál smáli a na konec se Thomas přidal. Jenže všechny krásné chvilky netrvají věčně a něco vždycky zkazí krásnou chvíli. V tuto chvíli to byl telefon, který začal zvonit. Vzala jsem do rukou mobil. Kluci už se uklidnili a zvědavě na mě koukali. Neznámé číslo? Dneska jsem nějak na roztrhání. Zvedla jsem to.

V ČELE MAFIEKde žijí příběhy. Začni objevovat