V ČELE MAFIE

Sázka

Když jsem se stavila ráno pro věci a převléknout se mamka mě chytla za ruku.
,, Dneska prosím přijď dřív. Dneska přijede k nám můj bratr s manželkou a jejich synem. Sebastian se už na tebe těší a bylo by hezké kdyby jsi konečně provedla toho svého kluka. Aspoň bych ho konečně poznala."
,, Budu se snažit být doma co nejdříve." Už řídila jsem ji a vyběhla z domu za Davidem na motorce. Ve škole se nic moc nedělo, ale Plot Twist na mě divné dívaly. Nakonec Noah s odfrknutím odešel a já jsem mohla ošetřit zranění. Nic vážného naštěstí neměl, ale má monokl, roztrhlý ret a pár modřin. Říkám nic vážného, ale ty krávy se prostě museli kolem něho motat. Už mi to lezlo na nervy. Vzala jsem si tašku a naštvaně jsem kolem nich prošla. Vešla jsem ven a sedla si na chodník. Všechny jsou falešné. Nikdo se nechová tak jak by se choval doma. Ty jejich tváře, které hází na všechny, kteří o ně jen zavádí okem. Jejich úšklebky a šepot, když kolem nich projde trochu víc při těle holka. Znechuceně pohledy na mě a na Davida. Všechno. Doslova všechno, co dělají ztěžuje lidem život a jim je to jedno. Ukápla mi slza. Nesnáším je! Ne. Já je přímo nenávidím! Slzy mi tekly po tváři a já je nechala být.
,, Proč tu sedíš tak sama a venku? Za chvilku bude pršet." Přišel ke mně David.
,, Co se děje? Proč brečíš?" Klekl si ke mně a palcem mi setřel slzy. Objala jsem ho. Nic jsme neřekla.
,, Nebudu se ptát dobře? Už jsme skončili tak pojedeme na základnu a jdeme tancovat co ty na to?" Nepatrně jsme kývla.
,, Dobře. Drž se." Pevně mě chytl a odnášel k motorkám. Posadil mě na ni a nasadil mi helmu.
,, Už nebreč." Usmál se na mě. Utěrka jsem si poslední slzu a také se na něj usmála.
,, Co kdybys dneska řídila ty?" Podal mi rukavice.
,, Jsi si jistý?" Převzala jsem si je a nasadila si je.
,, Jo. Aspoň ukážeš klukům, jak rychle umíš jezdit." Mrkl na mě. Usmála jsem se.
,, Jo ukaž nám, jak se to dělá." Křikl na mě Thomas. Posunula jsem se dopředu.
,, Tak jedem." Odundala jsem stojan a zapnula motor. Otočila jsem se a zastavila.
,, Nastup a jedem." Křikla jsem přes ten hluk na Davida. Naskočil a chytl mě za pas.
,, To je moje holka. Jen to rozpal." Zaznělo mi v helmě. Počkala jsem až všichni nastartují a rozjela se. Sice ze začátku pomalu, protože jsme byli stále ve městě, ale jakmile jsme najeli na dálnici, tak jsem přidala plyn. Ucítila jsem pohyb na bocích.
,, Drž se." Ozvala jsem se a zase přidala. Vedle se objevili Thomas s Jamesem. Thomas řídil a James se ho držel. Z druhé strany byl podle helmy Jacob a za námi Harry, George a Jack.
,, Tady zahneme doprava." Ozval se David.
,, Nezapomeň na blinkr." Připomenul. Zapnula jsem blinkr a odbočila ze silnice. Přejeli jsme most až do další vesnice. Jela jsem pomaleji. Zahnula jsem směr základna. Už jsme byly před ní, proto jsem už jela bez plynu. Zaparkovala jsem do garáže a vypnula motor. David slezl a já také. Sundala jsem si helmu.
,, To bylo šílený." Vydechla jsem. Sundala jsem si rukavice a položila je na motorku.
,, Jezdím rychleji." Utrousil potichu vedle mě David.
,, Musím ještě někam zajet. Kluci o tom ví tak bez klidně do tělocvičny na stěnu nebo běž na něco jiného." Oznámil mi usmála jsem se a chtěla jít dovnitř, ale David mě chytl za ruku. Otočil mě k sobě a políbil mě. Přidala jsem se. Po pro mě krátké chvíli se odpojil.
,, Jed opatrně." Opřela jsme čelo o to jeho.
,, To já vždy." Usmál se a napřímil se. Protočila jsem oči a vešla do budovy. Jako obvykle na mě letěl nůž. Vytáhla jsem svoji dýku a odrazila nůž.
,, Tohle mě začíná pěkně štvát." Zavrčela jsem a uklidila dýku do pouzdra.
,, No jo, ale někdo to tu musí hlídat." Hájil se Olly. Mávla jsem nad tím rukou.
,, Vždyť jo." Prošla jsem kolem něho a mířila si to do tělocvičny.
,, Hej, co tu dělá tahle holka?" Křikl někdo za mnou. Otočila jsem se.
,, Jsi tu nový?" Dala jsem ruce kolem bokům.
,, No spíše jsme známí." Objevil se za ním ten stejný kluk. Takže dvojčata.
,, Jak jako známí?"
,, Známe se s šéfikem." Objal ho kolem ramen další stejný kluk. Takže trojčata.
,,To je tu někde kopírka na hezké kluky?" Pošeptala jsem.
,, Co jsi říkala?" Naklonil se kle mě jeden z nich.
,, To by jsi chtěl vědět co?" Usmála jsem se.
,, My jsme tě moc dobře slyšeli holčičko." Usmáli se šibalsky. Protočila jsem očima.
,, Kopírko jsem na to?" Zavolal na mě Thomas.
,, Hned jsme tam." Křikla jsem na něj.
,, Kopírka? Co to je za blbou přezdívku?" Zeptal se ten vlevo.
,, Lepší než být alfablbec." Otočila jsem se na podpatku a šla za Sněhurkou.
,, To chceš dostat zase na frak?" Sundala jsem si boty i ponožky. Je to lepší. Vůbec to neklouže.
,, Dneska mám blbou náladu, takže si myslím že dneska vyhraju já." Usmála jsem se a postavila se do bojové pozice.
,, Co se zase stalo? Něco mi očividně uniklo." Zaútočil rukou přímo do obličeje. Vykryla jsem to a dala mu silnější do břicha.
,, U vás ve třídě jsou ty nány. Ta skupina Plot Twist." Lipník mě nohou do holeně. Sýkla jsem.
,, Co zase ty krávy udělaly?" Vykryl mou pěst.
,, Znáš Emmu že? No tak jsem ji jednou našla, jak ji Plot Twist mlátí za školou." Kopla jsme ho do břicha až spadl na zem.
,, Pustila jsem se do jejich šéfky. Nějak se to semlelo a pádily pryč. Dneska se motaly kolem Davida, kvůli tomu zranění. Prostě mi strašně lezou na nervy." Zvedla jsme ho ze země.
,, Musíš se naučit je ignorovat. To je hlavní zásadou pak když budeš bojovat proti nepříteli. On se tě bude snažit vyprovokovat, aby jsi udělala chybu. Jako třeba tato." Chytl mě pod podpaží a vyzdvihl do vzduchu.
,, Dělej polož mě hned!!!"Křikla jsem na něj a vrtěla se.
,, Protivník tě jen tak nepustí." Stále mě držel. Rozklepala jsme se. Zase vzpomínky na otce.
,, POLOŽ JI HNED!" Křikl na Thomase David.
,, No jo furt." Položil mě na zem. Tekly mi slzy. Nestíhala jsme je utírat tak jsem je nechala téct.
,, Hej, hej klídek. Už je dobře ano?" Přispěchal ke mně David. Pohladil mě po hlavě. Skočila jsem mu do náruče.
,, Co se děje že tak brečí? Jen jsem ji vyzdvihl do vzduchu. To je všechno." Ospravedlňoval se Thomas. David ho nevnímal jen mě objímal a hladil po vlasech. Potichu jsem mu brečela do košile. Zvedl se semnou. Odtáhl se ode mě a utřel mi slzy.
,, Už je dobře. " Vydechl. Kývla jsem.
,, Jo ....... už je dobře." Naposledy jsem popotáhla a usmála se na něj.
,, Hele nevím, co jsem udělal špatně, ale promiň." Ozval se Thomas. Otočila jsem se na něj.
,, V pohodě."
,, A můžu vědět co jsem udělal špatně?" Zeptal se. Je jak zvídavé štěně.
,, Nemusíš na to odpovídat." Objal mě kolem boků David.
,, V pohodě. Můj otec mě mlátil. To vyzvednutí mi připomíná otce, když mě zvedal a odnášel do sklepa. Tak jak jsi mě chytil, tak přesně tak mě chytal otec, ale teď už je dobře." Na konci jsem se usmála.
,, Promiň." Ozval se znova.
,, Nemohl jsi to vědět, tak se neomlouvej." Mávla jsem nad tím rukou.
,, Je mi to blbé, ale měla by jsi se ubránit strachu. Nesmíš nechat svůj strach z otce, aby tě ovlivnil. Vem si že až tě jednou protivník takhle chytí, tak nebude mít takové slitování jako já. Nesmíš nechat protivníka nechat, aby zjistil tvou slabinu." Poučoval mě Thomas. Protočila jsem očima.
,, Dobře pane učiteli." Zasmála jsem se.
,, Hele já to myslím vážně!" Křikl na mě. Rozesmála jsem se ještě víc.
,, Vždyť já vím. Co si dát rozstřel na střelnici? Budeme házet." Navrhla jsem a vytáhla svou dýku.
,, Beru." Souhlasil a rozešel se ke střelnici. Obula jsem se a mířila si to za ním. Už jsem otevírala dveře od střelnice, ale zastavila mě ruka na rameni.
,, Myslím si, že máme nevyřízené účty kočičko." Otočila jsem se a spatřila tu partičku trojčat. Protočila jsem očima.
,, Pro vás nejsem žádná kočička." Zavrčela jsem na ně a dala ruce v bok.
,, Na to že jsi malá tak máš dost prořízlou pusu kočičko." Sklonil se ke mě ten vlevo.
,, Jsi pěkně drzá. Někdo by si tě měl zkrotit. Někdo jako jsme já." Usmál se. Zavrčela jsem.
,, Pro tvou smůlu už někoho mám a ten dotyčný si mě dost hlídá.
,, Vážně? Že ho tu nikde nevidím." Zasmála se ten uprostřed.
,, Co vy tu sakra děláte!?" Zavrčel přicházející David.
,, Taky tě moc rádi vidíme...... bratránku." Usmáli se na něj. Zvedla jsem obočí.
,, Oni jsou tvoji příbuzní?" Otočila jsem zmateně hlavu na Davida.
,, Bohužel jo a docela dost otravní příbuzní." Povzdechl si.
,, To vidím." Pošeptala jsem. David mě objal že zadu.
,, Ta je tvoje?" Zeptal se ten vpravo.
,, Jo." Prskla na ně David a políbil mě.
,, Dobře je tvoje, ale to ocumlávání si nechte do postele." Zrudla jsem a odtáhla se.
,, Jdeš už nebo se bojíš že tě porazím." Přišel k nám Thomas. Protočila jsme očima.
,, Oooo koťátko se nám bojí. Jak roztomilé." Zažvatlal na mě Thomas. Protočila jsme očima. Políbila rychle Davida a rozešla jsme se ke střelnici.
,, Jde se na to. " Vytáhla jsem svou jídlu a pevné ji sevřela v ruce. Otevřela jsem dveře a vyndala sadu, která byla velmi podobná mé dýce. Vzala jsem je a položila jsem je na stůl kde budu mít svoje místo. Do střelnice po chvilce přišel Thomas, ale i s ním David a ty trojčata.
,, Proč jsou i oni?" Ukázala jsme na trojčata.
,, Prý chtějí vidět, jak prohraješ." Oznámil mi David a přešel na mou stranu. Odfrkla jsme si.
,, Kdo půjde jako první?" Vzala jsem do rukou dýku.
,, Začnu." Řekl rozhodně.
,, Moudřejší ustoupí, takže jen do toho." Ustoupila jsem na stranu. Thomas zamířil a hodil. Dýka letěla a zabodla se Těsně vedle středu.
,, Pff." Zakryla jsem si pusu rukou.
,, Tak se předveď, když se tak směješ." Řekl naštvaně Thomas. Pevně jsem sevřela dýku a postavila se vedle něho.
,, Stejně to nedáš." Odfrkl si nahlas. Nakročila jsem si a hodila na terč. Přímo nad Thomasovu dýku.
,,Tak schválně." Šli jsme spolu k terči. Moje dýka byla zabodla těsně v červeném kruhu. Vyhrála jsem.
,, Co jsi říkal? " Usmála jsem se na něj sladce a vytáhla svou dýku.
,, Máš jen štěstí." Zavrčel a vytáhl tu svou.
,, Tak dáme sázku. Kdo teď netrefí červenou tak bude muset ....." Zamyslela jsem se.
,, Tak bude muset ukázat prsa." Dokončil za mě jeden z trojčat. Zrudnula jsem.
,, Tak to ani náhodou!" Zkřížila jsem ruce.
,, Se bojíš co?" Zasmál se Thomas.
,, Vždyť to není fér!" Křičela jsem na něj.
,, To musím uznat, že to není fér." Ozval se David.
,, Tak vymysli něco jiného."
,, Na týden k nám pojede James" Ozval se David.
,, Na to zapomeň." Zavrčel na něj.
,, To bez něj nevydržíš tak dlouho?" Zvedla jsem zvědavě obočí.
,, Ne. Jednou byl bez něj pouhé tři dny a šílel. Ke všem se lísal." Zasmál se David. Vyprskla jsme smíchy. Utěrka jsem si slzu, ale pak mi došlo, co já budu muset udělat za prohru.
,, Ale to pro něj nebude takové ponížení jako pro mě." Zavrčela jsem.
,, Věř mi. Pro něj to bude ještě větší utrpení než pro tebe." Pohladil mě po rameni.
,, A tobě se líbí, že oni uvidí tvojí přítelkyni nahoře bez?" Zvedla jsem obočí a ukázala na trojčata. Asi mu to až teď došlo. Zavrčel, ale než stihl něco říct, tak už jsem si podávala ruku s Thomasem. Mám už vymyšlené, co udělám, když prohraji, takže bych se neměla ztrapnit tak moc.
,, Kdo půjde první?" Přešla jsme ke stolu a vzala si svoji dýku.
,, Kdo hodí více ke středu, tak ten začíná." Řekl a hodil na terč. Dýka se zabodla do středu.
,, Náhoda." Vzala jsem do rukou dýku a hodila ji směr terč.
Otočila jsem se na Thomase, kterému hrál na tváři kočičí úsměv.
,, Tak já začnu." S úsměvem vzal dýku do ruky.
,, Každý máme pět dýk, takže pět hodů." Upozornila jsem ho.
,, Nejsem idiot abych to nevěděl." Mrkl na mě. Zamířil a hodil. Každý hod jsme se střídali, až jsem nakonec hodila poslední dýku.
,, Tak se jdeme na to podívat." Šla jsem k terči.
,, Takže já jsme hodila 35 bodů a ty 36. Což znamená že...." Zadrhla jsem se.
,, To znamená že jsi prohrála kotě. " Usmál se na mě Thomas. To není možný. Přepočítala jsem dýky a díry. Vážně jsem prohrála. Zaraženě jsem se koukala na dýky na terči.
,, Nebuď tak uražená. Mohla jsi snad vědět, že vyhraji já. " Drkla do mě.
,, No dobře, ale jen o bod, takže příště tě rozmetu na lopatky." Pohrozila jsem mu dýkou.
,, Nevím, jestli se mi nějaké příště chtít hrát bude, když jsem už jednou vyhrál." Zamyslel se. Protočila jsem očima.
,, Tak co ty dudy?" Houkla na nás jedno z trojčat.
,, Žádné nebudou." Odsekla jsem.
,, Ale tak zněla sázka!" Začínalo to druhé.
,, Nedali jste mi pravidla, takže je můžu ukázat jen jednomu a někde kde mě vy rozhodně neuvidíte." Ukázala jsem na ně prstem.
,, Sakra." Zanadávali. Usmála jsem se.
,, Tak komu je teda ukážeš?" Ozval se Thomas. Zvedla jsme obočí.
,, To ti to nedošlo? Jsem ochotná je ukázat dvěma lidem. Hádej kterým." Vzala jsem svou dýku a dala jí do pouzdra.
,, Tak asi tvoje máma a táta?"
,, Ani to slovo neříkej. Pro mě to není žádný otec." Zavrčela jsem na něj.
,, Jo klid. .......Tak.......hmmm.... ." Zamyslel se. To jako vážně? Koukla jsme na Davida a ten se křenil. Mrkla na mě. Otočila jsem se na Thomase.
,, Ha! Už vím! Je to David že jo?"
,, Tyvado blik." Zasmála jsem se.
,, A kdo jiný by to asi mohl být? Možná tak ještě Emma, ale to je všechno." Odpověděla jsem.
,, Asi už pojedeme. Musím být brzo doma. Mamka si mě vyprosila dneska brzo doma, takže pojedu." Usmála jsem se na ně.
,, Hej a co teda ty dudy!" Křikli na mě trojčata.
,, Už jsme vám to vysvětlovala. Žádné nebudou, navíc Thomas už je myslím jednou viděl, takže pro něj to nebude nic nového." Mračila jsem se na ně.
,, Tak teda radši jedeme." Zatáhl mě za ruku David. S naštvaný obličejem jsem si vzala věci a šla k motorce.
,, Teď, ale řídíš ty. Mamka by mě zabila." Poručila jsem. Dala jsme batoh do kufru a nasadila si helmu.
,, Smrt čeká na každého, takže ji stejně neunikneš." Zapnul mi helmu.
,, Ale je lepší si na ni počkat než jít naproti." Odpověděla jsme mu a nandala si rukavice. David nastartoval motorku. Nasedla jsme na ni a vyjeli jsme.
,, Bude vadit, když tě představím máme a možná ještě někomu?"
,, Ne, ale kdo bude ten někdo?"
,, Pravděpodobně strýc, teta a bratránek, kterého už znáš podle hlasu." Pevně jsem se chytla, protože přidal na plynu.
,, Ten sympaťák, který si se mnou povídala a ty jsi byla naštvaná?"
,, Jo přesně ten." Zavrčela jsem. On se, ale pro změnu zasmál.
,, Tak to se na něj těším. " Zpomalil, protože auta vedle nás začala zpomalovat.
,, To věřím je to dost dobrá osina v zadku." Zasmál a jsem se. Slyšela jsme uchechtnutí. Nakonec David úplně zastavil.
,, Sakra kolona!" Zanadával.
,, A nemůžeš ji nějak objet?" Zeptala jsem se.
,, Ne-e mohu udělat toto." Rozjel se a prokličkoval mezi auty, takže jsme vůbec nečekali a jen kličkovali.
,, Můžeš za tohle dostat pokutu. " Oznámila jsem mu.
,, Mám tolik peněz, že bych mohl zaplatit všechny pokuty na celém světě, takže mi to nedělá žádný problém. " Uchechtl se.
,, Ty jsi mi teda mafián." Zakroutila jsem hlavou.
,, Tvůj mafián." Opravil mě.
,, No jo, ty detailisto." Ten se mi snad zdá.
,, Nebuď naštvaná."
,, Já nejsem naštvaná." Ohradila jsem se a pevněji se chytla.
,, To slyším." Sjel ze silnice.
,, A jak se mám chovat?"
,, Tak aby si tě máma oblíbila."
,, Takže jako normálně."
,, Spíš zkus být trochu slušnější a zdvořilejší a bude to v pohodě." Odpověděla jsme. Už jsme byli v naší ulici.
,,To bude ještě zábava. " Zabručel a zastavil před naším domem.
,, To ještě bude." Slezák jsme z motorky a sundala si helmu.
,, Jo a jmenuje se Susan Brown."
,, Jo to vím, tak klid." Vzal moji tašku na záda a šel je dveřím.
,, Já bych si ji vzala." Ohradila jsem se.
,, Tvoje smůla." Mikl rameny. Přeběhla jsem ho a otevřela dveře.
,, JSEM DOMA!" Křikla jsme do domu.
,, No konečně aspoň mi pomůžeš připravit jídlo." Křikla nazpátek.
,, Hned tam budu a máme tu posily." Žula jsem si boty a kývla na Davida, aby si je taky sundal.
,, Jaké posily? To už jsou tady?" Přišla mamka s mokrýma rukama.
,, Ne. Myslím tuto posilu." Ukázal jsme na Davida aha sebou.
,, Mami tohle je můj přítel David." Postrčila jsem Davida, aby taky něco řekl.
,, Dobrý den. Jmenuji se David Scott." Představil se a políbil mamce mokrou ruku. Tak teď u ní zabodoval.
,, OH." Zasmála se mamka. David se zvednul a usmál se.
,, A tykej mi. Zas tak stará nejsem." Odešla do kuchyně.
,, Kate převlékni se a dej něco Davidovi, aby se neušpinil." Křikla ještě na mě. Protočila jsme očima.
,, Tak pojď. Snad tam něco bude." Šla jsem nahoru do svého pokoje. Ve skříni mám myslím jeho mikiny, tak bych mu mohla jednu " půjčit ". Otevřela jsme pokoj a přešla ke skříni. Otevřela ji a začala vytahovat jeho mikiny. Rovnou jsem mu jednu hodila.
,, Jak jsi to?"
,, Když jsem si balila věci tak jsem si tam pár dala." Vyndala jsem si taky jeho mikinu.
,, Pár? Myslíš těch deset, které mi náhle zmizeli ze šatníku?" Uchechtla jsem se.

AHOJ, AHOJ. MÁME TU DALŠÍ KAPITOLU. MĚLA JSEM TEĎ BLOK NA PSANÍ, ALE UŽ JSEM SE Z TOHO DOSTALA, TAKŽE SE VRHÁM NA DALŠÍ KAPITOLU. MĚJTE SE HEZKY. VASE BARČA.