Calum:
Někdo jí ublížil a já tam nebyl, neochránil jsem ji. Porušil jsem slib. „Musíme za Des do nemocnice!" začal jsem si balit věci.
„A jak se tam chceš dostat v 8 večer?" poťukal si Mike na čelo.
„Nevím, klidně i pěšky. Všechno jsem to dosral!" chodil jsem po pokoji.
„Když se uklidníš, zavolám mámě, aby nás tam vzala." Usmál se Ash a já mu padl kolem krku.
„Prosím..." vzdychnul jsem a on vytáhnul mobil.
**
„Nadiktuj mi adresu nemocnice." Snažím se mluvit pevně, ale můj hlas se třepe jak ratlík v zimě. Vylezeme z auta a rozhlížíme se kolem sebe.
„Cale, otoč se. Stojím za tebou." Bleskově se otočím a tam už stojí Fran s roztaženýma rukama na obejmutí. Ash je ale rychlejší a drží jí v medvědím objetí. Ona ho překvapeně obejmula zpátky a po chvíli jsem je od sebe musel odtahovat.
„Tak fajn, jdeme za Dess." Usmál jsem se od ucha k uchu.
„Víš ,Cale..." začal Fran, ale já jen mávnul rukou a pokračoval do nemocnice...
Fran:
Dorazili jsme do pokoje. Stála jsem s Ashem ve dveřích. „Ona je v komatu..." šeptne Cal a otočí se na nás. V očích má slzy a rukama drtí madlo u postele.
„Cale," začnu, ale nevím jak pokračovat. Ash mě obejme a já schovám hlavu do jeho hrudi. Slzy mě začnou štípat v očích a za chvíli má Ashův vínový svetr černou, morkou skvrnu uprostřed. „Promiň, já ti ho doma vyperu." Zasměju se a utřu si slzy.
„To je dobrý." Usměje se a prohrábne si své kudrnaté vlasy.
„Ne, není. Šup!" donutím ho a strčím si jeho svetr do tašky. „Calume, měli by jsme jít." Obejmu ho a pomalu odcházíme z nemocnice. Dole čeká Travis se svým autem.
„On?" slyším Ashe a otočím se.
„Děje se něco?" zkřížím ruce na hrudi.
„Vůbec nic." Usměje se a vražedně se podívá na Travise, který mu pohled oplatí. „Už by jsme měli jet." posmutní a upře na mě jeho oříškové oči. Obejme mě a já ho nechci pustit. Je to jeden z prvních kluků, kteří se mě neštítí a zase mizí z mého života.
„Budeš mi chybět. Budu za tebou jezdit." Pošeptá mi do ucha.
„Slibuješ?" stisknu ho v objetí.
„Slibuju. Jednoho dne budeš překvapená." Usměje se a políbí mi nos. Stojím tam zaskočeně a začínám se červenat.
„Tak jedem." Protočí Travis oči a přitáhne si mě k sobě. Otočím se, ale kluci už jeli...
Calum:
Zaraženě jsem pozoroval ubíhající cestu. Polední slunce začalo dorážet a já po chvíli musel oddělat hlavu od okýnka. Já neměl odjíždět, co když se teďka probudila? Ježiš, já jsem takový sráč...
ČTEŠ
One more day c.h.
Teen Fiction"Nechtěl jsem, aby to tak skončilo," posadil se. "Tohle nechtěl nikdo," utřela jsem si slzy z obličeje.