9. Awake and alive...

270 27 3
                                    

Dess:

Otevřela jsem své ztěžklé víčka. Nemocnice? Nesnáším je. Nepomohli mojí mámě, z toho vyplívá, že nedokážou pomoct ani mě. „Už jsi vzhůru?" usmála se Fran a obejmula mě.

„Bohužel." Namáhavě jsem si sedla. Než jsem se nadála, obskakovalo mě snad milion doktorů. „To je dobrý, je mi fajn!" okřikla jsem je, ale oni mě ignorovali. Naštvaně jsem se nechala kontrolovat.

**

„O co jsem přišla?" usmála jsem se.

„Byl tu Calum. A taky Ash." Zamumlala.

„C-Calum?" vyhrkly mi do očí slzy. Slíbila jsem mu, že budu silná, ale selhala jsem. Nesnáším sliby.

„Jo. Nechtěj odjet. Bolelo ho to." Křupala si klouby v prstech.

„Aha." Bylo to jediné, co ze mě vylezlo.

„Dneska mi budou volat, aby věděli, jak ti je." Usmála se a obejmula mě.

Frances:

„A jak je to mezi tebou a Ashem?" dloubla do mě  Dess.

„Víš, chodím s Travisem." Usmála se.

„S kým?" zvedla jsem obočí.

„Zachránil nás." 

„Ash by byl lepší."

„Ash tu není!" zkřížila jsem  ruce na hrudi „A navíc, já a Ash? Pff. Nehodíme se k sobě."  

„ Co ti to kouká z batohu?" vytáhla to ven.

„ To je Ashovo. Slíbila jsem, že tu skvrnu vyperu." Začervenala jsem se. Ona se jen uchechtla a nastoupila do auta.

„Ahoj, já jsem Travis." Mrknul na mě kluk za volantem.

„Des." Odvětila jsem a sledovala ubíhající krajinu. Jaro se už dralo na povrch. Calum se neobjevil ani na Vánoce. Já taky ne, ležela jsem v nemocnici. Za chvíli bude maturiťák a já furt nemám partnera. Asi budu dělat křoví Fran a tomu týpkovi, co mě veze domů.

**

Všichni mě doma radostně přivítali. Rozbalili jsme si dárky a popovídali co nového.

„Byl tu Calum," přisedla si ke mně Mali „nechal ti v pokoji dárek." Mrkla a já vystřelila do pokoje. Na posteli ležel malý balíček, pečlivě zabalený. Položila jsem si ho do klina a začala rozbalovat. Uvnitř byl krabička a dopis.

Krásné Vánoce <3

Škoda, že je nemůžu trávit s tebou. Manažerovi se líbíme a hodlá nám vydat desku. Slibuju, že se vrátím dřív, než si myslíš. Neskutečně mi chybíš. Špatně se mi spí, když nemůžu spát vedle tebe. Vždycky, když si měla špatný sen, obejmul jsem tě a šeptal jednu a tu samou písničku do vlasů, aby ses necítila sama, jenže teď jsem sám já...

Zbytek jsem nemohla dočíst, protože se písmo rozmazalo pod mými slzami. Otevřela jsem krabičku, ve které byl stříbrný řetízek s prstýnkem.

No more promises! stálo na vnitřní části prstýnku. Zapla jsem si ho na krk a převalovala ho mezi prsty do té doby, než jsem usnula.

One more day  c.h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat