2.

30 4 1
                                    

calin: pujdem do mekace ?
"muzem"
calin: ok ti to zaplatim
"nemusis penize jeste mam nejake"
calin: jo jasne proste ti to koupim
"dobre" *zacnu se smat*

13:20
calin: jdem?
"jj cekej"
calin: proc mas ty sluchatka?
"sluchatka beru jako samozřejmost"
calin: si jak Petr *zacne se smat*
"jak kdo?"
calin: Peta, muj nejlepsi kamos, toho dneska poznas
"ahaha"
calin: neboj je milacik
"dobre" *zacnu se smat*

*jsme v mekaci*

calin: vezmu i klukum
"dobre"
calin: pomuzes mi to kdyztak vzit ?
"jasne"

*jdeme do studia*

calin: tak jsme tu priprav se psychicky nez otevru dvere jo?
"mam sluchatko jedno v uchu, se sluchatkama jsem safe"
calin: rikam, jsi jak petr *zacne se smat*
*pousmeju se*

* calin otevre dvere*
kluci: ceeest
calin: cauuu
*kluci se na me podivaji*
kluci : bracho kdo to je ? *zacnou se smat*
calin: ne neni to moje holka je to moje segra
kluci: aha cauuu
"cau"
*absolutně nevnímám, stejně jako kluk v černé mikine a sluchatkama v usich*

*koukam na neho a nevnimam nic okolo*
calin: to je petr *poseptal*

*v ten moment se Petr otocil*

*zadivala jsem se do jeho krasnych modrych oci a nemohla se odtrhnout, stejně jako on do mojich*

*calin se kouka na mě a na petra*
petr: ahoj *usmal se*
"a-ahoj" *usmala jsem se*
calin: pojď si sednout
"dobre"
*peta na me furt kouka*
*kluci i calin si toho vsimli ale nic nerekli*
calin: sedni si vedle petra
"dobre"
*calin to udělal schválně, videl jak se na sebe koukame*

*kluci se tam bavili spolu mezi sebou, vubec jsem je nevnimala, nebavilo me to, ale s petrem se taky nikdo nebavil*
"co ti hraje ve sluchatkach ?"
peta: eee karel kryl
"vaznee ? mne takyy"
peta: tez ho poslouchas?
"je to tak"
peta: tak to je dobre
"to asi joo"
*koukame se na sebe zase*
Péťa: m-muzu tvuj instagram, prosim? *zacal se usmivat*
"jasneee"
*dala jsem mu svuj instagram*

"ty mas tolik follow ? taky delas hudbu jak calin?"
peta: uz to tak bude noo
"muzu si neco poslechnout ?"
peta: jasne
*vybily se mi sluchatka*
"kurva"
peta: copak
"mam v pici sluchatka"
peta: dam ti svoje
"dekujuu"
peta: nedekuj, tak vyber si jakou si chceš pustit
*hledám v jeho písničkách*
"teorie padu, dopis na rozloucenou, o tom, ze budu velky.. miluju uz jenom ty nazvy"
*peta se umeje*
"slunečnice? miluju slunečnice"
Péťa: ja tez kamo slunecnice jsou nejvíc safeplace.
"neasi, mam pokoj s výhledem na slunecnice"
peta: hmmm asi se k vam pozvu
*začneme se smat*
*calin na nas kouka*
"tak pustim si treba ten dopis"
peta: dobre, nevadi ti ze jedno sluchatko budu mit ja ?
"vubec"
peta: oki

*nech tu všechno nerez nic, nedokazu ti dat vic, odejdeme ze sveta dospelych do sveta slunecnic. predavkuju se spinou, potom si hodim provaz, dokud se neudusim budu pit, na dukaz toho ze uz tady nechci byt*

"jak vymyslis texty ?"
peta: pisu to co citim
"ty se citis takhle?"
peta: jakoby jo
"jakto?"
peta: je to tezke
"vi to kluci?"
peta: podle pisnicek možná
"kdyztak se o tom muzem někdy pobavit, jestli budes chtit"
peta: dobre

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 13, 2023 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

učili mě mluvit, neučili chápat Kde žijí příběhy. Začni objevovat